Cílená léčba zaměřená na antigen CD20 na povrchu B lymfocytů změnila vyhlídky pacientů s folikulárním lymfomem a dalšími B-buněčnými lymfomy. V pokročilých stadiích však není ojedinělé, že do 2 let pacient zrelabuje nebo dojde k progresi dříve kontrolovaného onemocnění. I z tohoto důvodu byla původní struktura anti-CD20 monoklonální protilátky vylepšována, aby byl posílen imunologický účinek léčiva.
Takovou vylepšenou protilátkou je obinutuzumab, který ve srovnání s rituximabem vykazuje vyšší míru přímého cytolytického působení, navozuje intenzivnější cytotoxicitu zprostředkovanou protilátkami a zvyšuje fagocytózu. Jak se tyto biologické účinky promítají do klinických výsledků léčených pacientů, studuje právě klinické hodnocení GALLIUM, jehož výsledky vám průběžně přinášíme (např. zde, zde, zde a zde).
Do studie byli zařazeni pacienti s dosud neléčeným pokročilým folikulárním lymfomem. V rámci indukční léčby byla podávána chemoimunoterapie založená buď na obinutuzumabu, nebo na rituximabu. U pacientů, kteří na léčbu odpověděli, pokračovala udržovací terapie stejnou anti-CD20 protilátkou podávanou každé 2 měsíce po dobu 2 let. Celkově bylo zařazeno 1202 účastníků, medián jejich věku v době zahájení účasti ve studii činil 59 let. Výsledky účinnosti a bezpečnosti 5 let po randomizaci shrnuje tabulka níže.
V platnosti zůstává stěžejní výsledek předchozích analýz, kterým je významné prodloužení přežití bez progrese onemocnění (PFS) při léčbě obinutuzumabem oproti rituximabu (5leté PFS: poměr rizik [HR] 0,76; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,62–0,92; p = 0,0043). V souladu s předchozím také obinutuzumab prodloužil dobu do nutnosti nasazení další protilymfomové terapie (TTNALT) a o 28 % snížil riziko nutnosti nasazení další léčby (HR 0,72; 95% CI 0,57–0,90; p = 0,0039). Oproti rituximabu snížil obinutuzumab riziko nástupu progrese onemocnění do 24 měsíců (47,6 %; 95% CI 27,1–62,4). Celkové 5leté přežití pacientů v obou ramenech je zatím srovnatelné (HR 0,87; 95% CI 0,62–1,22; p = 0,41).
Ve skupině pacientů léčených obinutuzumabem se častěji objevovaly nežádoucí příhody stupně intenzity 3–5, šlo především o neutropenie a jejich infekční komplikace. V důsledku nežádoucích účinků zemřel srovnatelný počet pacientů v obou skupinách, u pacientů na obinutuzumabu byla nejčastější příčinou takových úmrtí pneumonie.
Tab. Výsledky klinického hodnocení GALLIUM
|
Sledovaný parametr |
Obinutuzumab |
95% CI |
Rituximab |
95% CI |
|
5leté PFS |
70,5 % |
66,4–74,1 |
63,2 % |
59,0–67,1 |
|
5letá TTNALT |
79,7 % |
76,1–82,7 |
72,9 % |
69,1–76,4 |
|
5leté OS |
90,2 % |
87,5–92,4 |
89,4 % |
86,6–91,6 |
|
Pacienti s progresí do 24 měsíců |
9,2 % |
– |
16,3 % |
– |
|
Zemřelí |
65/601 |
– |
73/601 |
– |
|
Závažná nežádoucí příhoda spojená s infekcí |
19,7 % |
– |
16,8 % |
– |
Klinicky významné zlepšení v parametrech PFS, doby do nutnosti nasazení další léčby a snížení rizika progrese do 24 měsíců při srovnání léčby obinutuzumabem oproti rituximabu zůstává zachováno. V průběhu sledování se neobjevily žádné nové bezpečnostní signály. Účinek kombinace chemoterapie a obinutuzumabu je dlouhodobý a je spojen se zvladatelnými nežádoucími účinky. Obinutuzumab by se tak mohl stát součástí 1. linie léčby pokročilého folikulárního lymfomu.
(jam)
Zdroj: Townsend W., Buske Ch., Cartron G. et al. Comparison of efficacy and safety with obinutuzumab plus chemotherapy versus rituximab plus chemotherapy in patients with previously untreated follicular lymphoma: Updated results from the phase III GALLIUM Study. J Clin Oncol 2020; 38 (15_suppl.): 8023, doi: 10.1200/JCO.2020.38.15_suppl.8023.
