Incidence nehodgkinských lymfomů stoupá, mortalita však zůstává po desetiletí na stejné úrovni. Děje se tak díky rozvoji stále účinnějších terapeutických možností. Při výběru léčby folikulárního lymfomu je důležité, aby co nejvíce vyhovovala očekáváním pacienta a vedla k dlouhé odpovědi při zachování optimální kvality života. Pro nemocné jsou důležitým faktorem nejen délka a kvalita života, ale také nežádoucí účinky, jež terapie přináší. Lékaři se tedy snaží volit takovou modalitu, která přináší vyvážený poměr účinnosti a bezpečnosti, maximálně prodlužuje dobu do zahájení další terapeutické linie a představuje nízké riziko časné progrese. Volba terapie souvisí zejména s věkem pacienta, jeho komorbiditami, rizikovostí i vlastními preferencemi nemocného. Zlatým standardem je v současnosti kombinace chemoterapie s anti-CD20 monoklonální protilátkou, dle individuálního rizika pacienta a bezpečnostního profilu léčiva se volí mezi rituximabem a obinutuzumabem.
Na kongresu EHA byla prezentována kazuistika zaměřená na využití obinutuzumabu u mladých vysoce rizikových pacientů s nově diagnostikovaným onemocněním. Dr. Miguel Canales z Univerzitní nemocnice La Paz v Madridu sdílel případ 54leté pacientky, u níž byla při CT vyšetření břicha zjištěna mezenterická, paraaortální a ingvinální lymfadenopatie. Biopsie potvrdila folikulární lymfom grade 1–2 s translokací t(14;18) a Ki-67 20 %, který zasahoval do kostní dřeně. Lékaři zvolili konzervativní přístup s pouhou observací, ovšem progrese po 18 měsících vedla k nutnosti zahájit aktivní terapii.
Pacientka byla pomocí nástrojů FLIPI (Follicular Lymphoma International Prognostic Index), FLIPI-2 a PRIMA-PP vyhodnocena jako vysoce riziková, proto byl k léčbě zvolen obinutuzumab v kombinaci se 6 cykly CHOP (cyklofosfamid, doxorubicin, vinkristin, perorální prednison) s následnou udržovací terapií obinutuzumabem. Indukci zkomplikovala neutropenie grade 3, která se ovšem upravila po podání faktoru stimulujícího granulocytové kolonie (G-CSF), jenž byl podáván i v rámci sekundární profylaxe. Odpověď na zvolenou léčbu byla velmi dobrá a nebylo nutné přistoupit k jinému terapeutickému režimu.
V rámci konference EHA byla připomenuta též data z otevřené studie fáze III GALLIUM, ve které se u nemocných s dosud neléčeným pokročilým folikulárním lymfomem srovnávala kombinace chemoterapie s obinutuzumabem nebo s rituximabem. Během prozatímní analýzy po 34,5 měsíce trvajícím sledování bylo zjištěno, že pacienti léčení obinutuzumabem se nacházeli ve výrazně nižším riziku progrese, relapsu nebo úmrtí než nemocní léčení rituximabem. Odhadovaná 3letá míra přežití bez progrese onemocnění (PFS) dosahovala u pacientů z větve s obinutuzumabem 80 %, ve druhé větvi 73,3 %.
V souvislosti s jednou z nevýhod podávání obinutuzumabu, kterou je dlouhá doba aplikace (trvající 4 hodiny), probíhá v současné době studie GAZELLE, v níž se posuzuje zrychlené 90minutové podávání obinutuzumabu pacientům s folikulárním lymfomem v 1. linií léčby. První výsledky studie jsou očekávány v květnu 2020, předpokládaný konec studie je načasován na rok 2022.
(pak)
Zdroj: Cesta k optimalizaci terapie obinutuzumabem. Medical Tribune, 19. září 2019. Dostupné na: www.tribune.cz/clanek/44916-cesta-k-optimalizaci-terapie-obinutuzumabem
