Osteoartróza byla po dlouhou dobu považována za jeden z příznaků stárnutí pohybového aparátu. Přístup k etiopatogenezi a terapii onemocnění se v posledních desetiletích výrazně změnil, dosud však neexistuje kauzální terapie tohoto degenerativního onemocnění synoviálních kloubů. Určitým problémem při testování efektivity současných a nových modalit terapie je absence in vivo měřitelného parametru pro objektivní zhodnocení účinku léčby osteoartrózy. Většina klinického hodnocení je tak založena na parametrech, které mohou být ovlivněny placebo efektem.
Nadějnou modalitu léčby osteoartrózy představuje nukleární magnetická rezonanční terapie, která funguje na principu magnetické rezonance. Četné experimentální studie potvrdily účinek této metody na proliferaci a životaschopnost chondrocytů a osteoblastů s následnou stimulací regenerace chrupavky a tvorby kostí. Dostupné klinické studie poukazují na efekt terapie v úlevě od bolesti a zlepšení funkčního stavu postižených kloubů.
Níže prezentovaná kazuistika popisuje dlouhodobou terapii osteoartrózy kyčelních kloubů u německého ovčáka. Podle slov autora je nespornou výhodou popsaného případu skutečnost, že u psů – a zvířat obecně – neexistuje žádný placebo efekt.
Moro je belgický ovčák, který v 5 letech věku začal občas kulhat na zadní nohu. Po delším ležení měl obtíže se vstáváním na zadní nohy a současně u něj byly patrné známky ztuhlosti v bocích. Pro zhoršování obtíží bylo Morovi provedeno rentgenové vyšetření pánve, jež potvrdilo dysplazii kyčelních kloubů s těžkou osteoartrózou. Následně byl léčen nukleární magnetickou rezonanční terapií upravenou pro použití ve veterinární medicíně.
2 měsíce po prvním léčebném cyklu, který trval 7 dnů, nenastalo téměř žádné zlepšení. Po 3 měsících od ukončení terapie však došlo k signifikantnímu zlepšení zdravotního stavu, u Mora byla pozorována zvýšená fyzická aktivita, nevykazoval žádné problémy ani při vystavení intenzivní zátěži. Po 18 měsících od provedení terapie se znovu začaly objevovat známky zhoršení obtíží, po opakování cyklu magnetické nukleární rezonanční terapie však opět došlo k jejich výraznému zmírnění.
Od stanovení diagnózy uběhlo v době publikování kazuistiky 9 let, Moro pravidelně absolvoval 1× ročně cyklus terapie a i ve 14 letech věku byl aktivní, při pohybu bez bolestí a pozorovatelných obtíží.
Veterinární kazuistika popisuje úspěšnou dlouhodobou terapii osteoartrózy kyčlí u belgického ovčáka pomocí metody molekulární biofyzikální stimulace. Terapeutický úspěch u zvířete je cenný i vzhledem k absenci vlivu placebo efektu, na rozdíl od hodnocení účinnosti terapie u lidí, a dokládá tak o to výrazněji efektivitu samotné metody.
(holi)
Zdroj: Krpan D. MBST – nuclear magnetic resonance therapy in the treatment of osteoarthritis, the long-term follow up – case report. Biomed J Sci Tech Res 2018; 11 (2): 8373–8374, doi: 10.26717/ BJSTR.2018.11.002068
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
