Screeningová kolonoskopie je metodou, která by logicky vzato měla mít stejné výsledky ve všech částech tračníku. Dnes už ale nikdo nepochybuje o tom, že tomu tak není.
Incidence pravostranných kolorektálních karcinomů (CRC) a s nimi spojená mortalita nemají ke screeningové kolonoskopii jasný vztah. Ta sice prokazatelně chrání pacienty před levostranným CRC, ale ochrana před pravostrannými nádory není konzistentní. Příčinou mohou být jak biologické, tak metodologické faktory. Například nedostatečná příprava před vyšetřením může snadno vést k nezachycení pravostranných lézí, ty navíc mívají specifické molekulárněgenetické rysy, které mohou vést k rychlejší malignizaci ložiska. Některé studie ukazují, že malé polypy s pokročilým histologickým nálezem (tj. s nálezem high grade dysplazie/adenokarcinomu a/nebo s > 20 % vilózních struktur) mohou být častější právě v pravé části tračníku.
Je však skutečně pravda, že v pravé části tračníku jsou polypy s pokročilým histologickým nálezem menší velikosti než vlevo? Tuto otázku si položil tým internistů z Dallasu. Odpovědí je rozsáhlá průřezová studie, publikovaná v časopisu Clinical Gastroenterology and Hepatology, která analyzovala celkem 233 414 polypů od 142 686 osob. 49 % analyzovaných polypů bylo odebráno z pravé části tračníku, 80 % útvarů mělo charakter hyperplastického polypu nebo tubulárního adenomu.
Porovnávána byla především velikost polypů a histologický nález a byly nalezeny tyto rozdíly:
Jaký je tedy praktický výstup z těchto údajů? Klást zvláštní důraz na prohledávání pravé části tračníku při kolonoskopii, protože i velmi malý polyp zde může mít značný klinický význam.
(pez)
Zdroj: Gupta S., Balasubramanian B. A., Fu T. et al. Polyps with advanced neoplasia are smaller in the right than in the left colon: implications for colorectal cancer screening. Clin Gastroenterol Hepatol 2012; 10 (12): 1395−1401.e2, doi: 10.1016/j.cgh.2012.07.004.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.