Časový vývoj incidence klíšťové encefalitidy v posledních 40 letech v Rakousku (10 let před a 30 let po zavedení očkování) ukázal významný vliv vakcinace na snížení incidence tohoto onemocnění. U neočkované populace je incidence klíšťové encefalitidy stejná jako v období před zavedením očkování. V České republice a Slovinsku, které patří do stejné endemické oblasti klíšťové encefalitidy a kde je pokrytí populace očkováním výrazně nižší než v Rakousku, takový pokles incidence zjištěn nebyl.
Údaje o vakcinaci v Rakousku pocházejí z každoročních poštovních průzkumů provedených u 4 000 domácností (8 500–10 000 osob různých věkových skupin). Incidence byla zjištěna podle údajů národních referenčních laboratoří všech třech států a vychází z počtu případů potvrzených metodou ELISA (IgM a IgG viru klíšťové encefalitidy).
V Rakousku bylo od roku 1972 do roku 2011 zjištěno 8 493 případů klíšťové encefalitidy. V prvních 10 letech byla incidence 5,7 případu na 100 000 obyvatel, zatímco v posledních 10 letech dramaticky klesla na 0,9/100 000. Tento pokles odpovídá zvyšujícímu se podílu proočkované populace, který dosáhl 88 % (populace s > 1 dávkou vakcíny proti klíšťové encefalitidě) v roce 2005 a 85 % v roce 2011. Incidence klíšťové encefalitidy u neočkované populace v posledních 10 letech činila 6,0/100 000, což znamená, že celkový pokles incidence nebyl dán snížením rizika infekce. V České republice a Slovinsku je vývoj incidence klíšťové encefalitidy u celkové populace podobný jako u neočkované populace v Rakousku.
Porovnání věkových skupin ukázalo nejvyšší incidenci klíšťové encefalitidy u osob ve věku 50–80 let ve všech třech státech, přičemž pouze v Rakousku se v této věkové skupině incidence v posledních 10 letech prudce snížila. U dětí a dospívajících byl výskyt klíšťové encefalitidy v Rakousku v porovnání s ČR a Slovinskem v posledních 10 letech mizivý.
Podle těchto výsledků je podíl české populace očkované proti klíšťové encefalitidě tak malý, že je incidence tohoto onemocnění stejná jako u neočkované rakouské populace, přičemž se oba státy nacházejí ve stejné endemické oblasti.
(zza)
Zdroj: Heinz F. X., Stiasny K., Holzmann H., et al. Vaccination and Tick-born encefalitis, Central Europe. Emerg Infect Dis. 2013 January; 19 (1): 69–76.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
