V roce 2011 uveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) své první stanovisko týkající se vakcín proti klíšťové encefalitidě (KE). Tato zpráva obsahuje doporučení ohledně použití vakcín především v celoplošných očkovacích programech po celém světě a shrnuje nejdůležitější primární zdroje, na kterých jsou tato doporučení založena.
Ve svém stanovisku WHO doporučuje, aby vakcinace proti KE byla v endemických oblastech nabízena všem věkovým skupinám obyvatel včetně dětí. Státy nebo regiony se zvláště vysokou incidencí KE (jako je například Česká republika) by také měly zvážit zavedení plošného očkování proti KE. Zpráva WHO kromě souhrnného stanoviska k očkování proti KE a základních údajů o virovém původci onemocnění, epidemiologii a klinických příznacích obsahuje také přehled vakcín proti KE, které byly do současné doby vyvinuty. Zpráva shrnuje především základní údaje o dvou vakcínách používaných v Evropě.
Vůbec první vakcína proti viru KE byla vyvinuta v někdejším Sovětském svazu v roce 1937, kde toto onemocnění představovalo závažný zdravotní problém. Vakcína byla sice dostatečně efektivní, problémem však byly časté a vážné nežádoucí účinky.
V současné době jsou celosvětově k dispozici čtyři vakcíny proti KE: v Rakousku, respektive v Německu vyráběné FSME-Immun a Encepur, které jsou založené na evropském kmeni viru KE. Proti virovému kmeni běžně se vyskytujícímu na Dálném východě jsou naopak zaměřené vakcíny produkované v Rusku – TBE-Moscow a EnceVir. Nakonec existuje také čínská vakcína, používaná především v severních pohraničních oblastech Číny, u této vakcíny však nejsou dostatečně známé údaje o jejím složení, bezpečnosti a účinnosti.
Údaje o imunogenicitě různých vakcín jsou často špatně srovnatelné, protože různí výrobci a jejich studie používají pro určení imunogenicity různé metody. Dvě evropské vakcíny byly registrovány v letech 1976 (FSME-Immun) a 1994 (Encepur). Tyto vakcíny se mírně liší přesným virovým kmenem, na kterém je založena jejich výroba, použitým stabilizátorem a množstvím obsaženého antigenu. Obě vakcíny však mají velmi podobné dávkovací schéma (standardní a zrychlené) a dobu přetrvávání dostatečné hladiny protilátek v krvi.
(vek)
Zdroj: World Health Organization: Vaccines against tick-borne encephalitis: WHO position paper. Weekly epidemiological record 2011, 24 (86): 241–256.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
