Babesióza je onemocnění přenášené klíšťaty s celosvětovým výskytem, které postihuje celou řadu savčích druhů včetně člověka. V časopise Current Medicinal Chemistry byl nedávno zveřejněn přehledný článek mapující současný stav diagnostiky a léčby babesiózy.
Onemocnění babesiózou způsobují prvoci rodu Babesia, kteří se množí v červených krvinkách napadeného člověka. Může se vyskytnout společně s lymeskou borreliózou. Pokud není babesióza rozpoznána a léčena, může mít i fatální průběh. Dnes již uplynulo téměř jeden a čtvrt století od doby, kdy byla babesióza poprvé popsána, přesto však stále není k dispozici bezpečná a účinná vakcína a rovněž výběr chemoterapeutik je omezený. Totéž platí i o diagnostických metodách, které by měly být levné, rychlé a spolehlivé.
I dnes se při detekci babesií stále využívají levné a rychlé mikroskopické metody, jejichž senzitivita a specificita je však omezená. V blízké budoucnosti by mikroskopie mohla být nahrazena imunologickými metodami, které jsou rychlejší, senzitivnější a specifičtější. Možnost přímé imunologické diagnostiky parazitárních antigenů v hostitelových tkáních však stále chybí. Jinou možností jsou detekční metody založené na identifikaci parazitární nukleové kyseliny a její amplifikaci, které jsou velmi citlivé a spolehlivé. Na druhou stranu většina z těchto metod byla vyvinuta ještě před nástupem genomické a bioinformatické éry, a proto existuje značný prostor pro jejich optimalizaci.
Léčba babesiózy byla po mnoho let založena jen na několika málo lécích (imidokarb, diminazenaceturát), v poslední době však bylo vyvinuto několik nových sloučenin, které nabízí více možností. Také úplné zmapování genomu Babesia bovis a Babesia bigemina, které v současné době probíhá, urychlí vývoj diagnostických metod a hledání nových terapeutických cílů.
(vek)
Zdroj: Mosqueda J. et al: Current Advances in Detection and Treatment of Babesiosis. Curr Med Chem. 2012 Feb 22. [Epub ahead of print]
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
