V časopise Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie shrnují autoři ze Státního zdravotního ústavu historii výzkumu klíšťové encefalitidy (KE) v České republice a střední Evropě, který tvoří základ dnešních znalostí o epidemiologii tohoto onemocnění.
Virus KE byl v rámci střední Evropy poprvé izolován v roce 1948 v České republice. Virus byl nalezen jak u pacienta, tak u klíštěte Ixodes ricinus pocházejícího z oblasti, ve které se pacient virem KE nakazil (Berounsko). Ve stejnou dobu byl virus KE izolován také u pacienta s KE pocházejícího z Moravy (oblast Vyškova). Dalším důležitým objevem byl v padesátých letech objev alimentárního přenosu viru KE skrze mléko volně se pasoucích koz napadených klíšťaty přenášejícími KE. Objev byl učiněn na Slovensku během propuknutí epidemie KE v Rožnavě. Tamější výskyt 660 případů KE je dosud největší svého druhu.
V následujících desetiletích byl extenzivně studován fenomén přírodní ohniskovosti výskytu KE (včetně možného vlivu člověka) a byly analyzovány podmínky nutné ke vzniku endemických oblastí s vysokým rizikem nákazy. Získané výsledky byly později využity k vytvoření predikčních map výskytu klíštěte Ixodes ricinus a viru KE pro Českou republiku. Tyto mapy byly vytvořeny v roce 1990 a jako první v Evropě využívaly data ze satelitního programu Landsat (LANDSAT 5) a technologii GIS (technologie geografických informačních systémů).
Od roku 1993, podobně jako i v jiných zemích, došlo v České republice k prudkému nárůstu počtu případů KE, který s určitými fluktuacemi přetrvává dodnes. Mezi jednotlivými regiony České republiky existují ve výskytu KE značné rozdíly, které však nejsou vysvětlitelné jen přírodními podmínkami, ale závisí také na rekreačním charakteru dané oblasti a turistickém ruchu. Ačkoliv počty případů KE u lidí v daných oblastech poskytují určité informace o výskytu viru KE, samy o sobě nestačí ke zhodnocení rizika nákazy v těchto oblastech.
(vek)
Zdroj: Daniel M. et al: Sixty years of research of tick-borne encephalitis - - a basis of the current knowledge of the epidemiological situation in Central Europe. Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2011 Nov; 60 (4): 135–55.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
