Virus klíšťové encefalitidy (KE) je nejvýznamnější klíštětem přenášený arbovirus v Evropě, který způsobuje onemocnění u člověka. Informace o jeho endemickém výskytu v jednotlivých evropských zemích se však často výrazně liší kvůli rozdílným způsobům sledování.
Aby bylo možné zhodnotit riziko onemocnění a vydat doporučení ohledně očkování a dalších zdravotních opatření, je nutné znát objektivní data o výskytu viru v dané oblasti. Podle autorů nedávno zveřejněné studie neposkytuje testování klíšťat na přítomnost viru KE dostatečně reprezentativní výsledky o skutečném výskytu tohoto viru ve zkoumané oblasti, a tím pádem ani o riziku přenosu onemocnění na člověka.
Ve dvou nezávislých odděleně řízených studiích byl pomocí RT-PCR detekován virus KE u klíšťat sebraných ve volné přírodě. V Polsku bylo vybráno 32 sběrných míst v deseti různých administrativních celcích uvnitř oblasti, ve které byly dosud případy KE hlášeny jen sporadicky. Na druhou stranu v Německu bylo vybráno 18 sběrných míst, která se všechna nacházela v oblastech s vysokou incidencí KE.
Celkem bylo pomocí RT-PCR otestováno více než 16 tisíc klíšťat, avšak ani jeden vzorek nebyl pozitivní. I následná rešerše starších studií publikovaných na téma výskytu viru KE u klíšťat v Polsku a v Německu podle autorů ukázala, že testování velkého počtu sebraných klíšťat nemůže spolehlivě zajistit detekci viru KE ve známé endemické oblasti.
Autoři svou studii uzavírají tvrzením, že sbírání a následný screening klíšťat pomocí RT-PCR na přítomnost viru KE nemůže sloužit jako spolehlivý způsob určení rizika infekce KE u člověka. Namísto toho by měly být zváženy alternativní metody, jako je například sérologický monitoring hlodavců a dalších volně žijících zvířat.
(vek)
Zdroj: Stefanoff P. et al.: Virus Detection in Questing Ticks is not a Sensitive Indicator for Risk Assessment of Tick-Borne Encephalitis in Humans. Zoonoses Public Health. 2012 Jul 6; doi: 10.1111/j.1863-2378.2012.01517.x. [Epub ahead of print]
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
