Díky loňskému objevu německých mikrobiologů a imunologů bude zřejmě v dohledné době k dispozici antibiotický gel s azitromycinem, který podle dosavadních zjištění účinně zabraňuje přenosu borrelií z klíštěte na hostitele.
V léčbě borreliózy jde především o rychlost. Prognóza nemocného v akutním stadiu nemoci je při včasném podání antibiotik velmi dobrá, chronické stadium onemocnění však na léčbu reaguje podstatně méně. Rozhodnutí o zahájení léčby není vždy jednoduché – vzhledem k úzkému časovému oknu je nutné často rozhodnout o terapii jen na základě klinického podezření ještě před průkazem původce. Dosavadní léčba pacienta poměrně významně zatěžuje. Používají se systémová antibiotika ve vyšších dávkách – nejčastěji doxycyklin, amoxicilin nebo ceftriaxon.
Mnichovští imunologové a mikrobiologové inokulovali laboratorním myším původce lymeské borreliózy – B. burgdorferi sensu stricto. Následně aplikovali lokálně azitromycin v různé koncentraci a různých časových intervalech po inokulaci, načež vyšetřili myši na přítomnost spirochet. Výsledky jsou slibné – borrelie se u myší detekovat nepodařilo, a to ani v případě aplikace preparátu až tři dny po přisátí klíštěte.
V současnosti probíhá s tímto novým preparátem klinická studie ve fázi III. V případě potvrzení jeho účinnosti půjde o nový, pohodlný a efektivní způsob prevence tohoto závažného infekčního onemocnění. Velkou výhodou bude nepřítomnost systémových nežádoucích účinků a interakcí, s nimiž musíme počítat po prolongované perorální aplikaci antibiotik.
(jav)
Zdroj: Straubinger R. K. et al. Evaluation of the preventive capacities of a topically applied azithromycin formulation against Lyme borreliosis in a murine model. J Antimicrob Chemother 2011 Dec; 66 (12): 2814–22; doi: 10.1093/jac/dkr371
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
