V říjnu 2011 bylo v jedné oblasti v Maďarsku zaznamenáno několik případů klíšťové encefalitidy (KE), u kterých vyšetřování odhalilo možnou spojitost s konzumací nepasterizovaného kravského mléka od neautorizovaného prodejce, místního farmáře.
V září až říjnu 2011 byli v části Maďarska poblíž rakouských hranic hospitalizováni čtyři pacienti s KE. Žádný z pacientů si nebyl vědom přisátého klíštěte v poslední době, všichni však udávali konzumaci nepasterizovaného kravského mléka ze stejného zdroje v období inkubační doby. Mléko pocházelo od místního farmáře, který vlastnil deset dojnic a denní produkci přibližně 70 l mléka prodával do zhruba 40 rodin v blízkém okolí. Ihned po tomto zjištění byl vydán zákaz prodeje tohoto mléka a bylo provedeno epidemiologické šetření u všech jeho pravidelných konzumentů. Celkem bylo identifikováno jedenáct případů KE, z toho sedm potvrzených a čtyři suspektní, u kterých nebyly k dispozici výsledky laboratorních testů.
Během poslední dekády byl v Maďarsku zaznamenán dvakrát výskyt infekce KE v souvislosti s konzumací neošetřeného kozího mléka, kdy v prvním případě bylo postiženo 25 lidí a ve druhém pouze 2 lidé. Ve výše zmiňovaném případě se jedná pravděpodobně o první zaznamenaný případ přenosu infekce KE nepasterizovaným kravským mlékem v rámci Evropské unie, ve všech ostatních případech se jednalo o kozí nebo ovčí mléko.
Virus klíšťové encefalitidy je v Evropě nejčastěji přenášen klíštětem Ixodes ricinus. K přenosu onemocnění může dojít přisátím nakaženého klíštěte nebo, méně často, avšak účinněji a s kratší inkubační dobou, konzumací nepasterizovaného mléka pocházejícího z nakaženého zvířete. Přibližně dvě třetiny případů infekce virem KE jsou asymptomatické.
(vek)
Zdroj: Caini S. et al: Tick-borne encephalitis transmitted by unpasteurised cow milk in western Hungary, September to October 2011. Euro Surveill. 2012 Mar 22; 17 (12); pii: 20128.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
