Babesióza je obvyklým onemocněním u zvířat, na člověka se může přenášet prostřednictvím klíštěte. Nedávno se objevily fatální případy přenosu babesiózy transfuzí u pacientů s hepatitidou C a po transplantaci jater. Je třeba zvážit adekvátní skrínink vzorků krve na přítomnost této potenciálně velmi nebezpečné infekce.
Při přenosu babesiózy na člověka obvykle slouží jako vektor klíště. Přenos z člověka na člověka je možný jen krevní transfuzí, ojediněle byly zdokumentovány případy transplacentálního přenosu. Ve Spojených státech se klinické případy babesiózy objevují především v endemických oblastech, nedávno se však objevilo několik případů také mimo tyto oblasti, což vzbudilo zájem o možný přenos této infekce kontaminovanou transfuzní krví a krevními deriváty. Mezi těmito případy byly také dva s fatálním průběhem infekce u pacientů s hepatitidou C a po transplantaci jater.
V prvním případě byla pacientkou 43letá žena, která byla přijata do nemocnice s tři dny trvajícím kašlem, únavou a horečkami. Tato pacientka byla 40 týdnů léčena pegylovaným interferonem a po větší část svého života byla závislá na krevních transfuzích. U ženy byla diagnostikována babesióza jako následek infekce Babesia microti prostřednictvím transfuze kontaminovanou krví. Pacientka byla léčena klindamycinem a chininem, avšak zemřela po třech dnech hospitalizace.
Ve druhém případě byla pacientkou 73letá žena po transplantaci jater, po splenektomii a s krevní transfuzí v anamnéze. Do nemocnice byla přijata s horečkami a žloutenkou. Byla rovněž léčena kombinací klindamycinu a chininu a obdržela krevní transfuzi, avšak zemřela dva dny po zahájení léčby.
Typický pacient s babesiózou je asplenický a anemický, infekce se projevuje horečkami a žloutenkou. V laboratorních testech je snížený hemoglobin a zvýšený celkový bilirubin, AST a kreatinin, přítomná je hemoglobinurie. V současné době je babesióza diagnostikována pomocí imunofluorescence, enzymaticky (EIA, ELISA), pomocí real time-PCR a metodou mikroarray. Každý případ musí být následně potvrzen přímým barvením vzorků krve podle Giemsy nebo Wrighta.
(vek)
Zdroj: Oz H. S., Westlund K. H. „Human babesiosis“: an emerging transfusion dilemma. Int J Hepatol. 2012; 431761. Epub 2012 Mar 28.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
