Nejčastějším nežádoucím účinkem jak u dospělých, tak i u dětí je přechodná lokální reakce, vyskytující se až u 30 % očkovaných pacientů. Tato reakce většinou bývá mírná[1]. Obdobných výsledků bylo dosaženo aplikací vakcín FSME-IMMUN i Encepur[2].
Mezi celkovými vedlejšími reakcemi očkování dominuje cefalea, nauzea, myalgie a artralgie a celková únava. Tyto příznaky se vyskytují až u 10 % pacientů a většinou vymizí do 72 hodin[1]. Méně častá je zvýšená teplota, horečka a zvracení, čímž trpí asi 1 % pacientů. Poměrně vzácné (do 0,1 %), ale klinicky velice významné jsou celkové alergické reakce v důsledku přecitlivělosti na některou složku přípravku.
Touto složkou bývají nejčastěji komponenty kultivačního média viru. Zavedením opakovaných purifikačních kroků při výrobě nových formulací vakcín se ale podařilo přítomnost kultivačního média ve finálním produktu téměř eliminovat[3]. Tento technologický krok následně vedl k dramatickému poklesu nežádoucích účinků[4].
Velice vzácné jsou neurologické komplikace jako například paralýza, poruchy chůze, meningismus, ataxie a neuritidy. Závažné zaznamenané neurologické obtíže jsou dávány do souvislosti s aplikací starších typů vakcín FSME-IMMUN, u nichž byly jako médium pro kultivaci viru použity buňky myších mozků[5]. Procento výskytu mírnějších neurologických obtíží dosahuje zhruba 0,1 % a příznaky ustupují v průběhu několika dní. Byl zaznamenán i výskyt otoku přilehlých mízních uzlin a ojediněle i tvorby granulomů s pravděpodobností výskytu do 0,1 %.
V nejnovějších klinických studiích prováděných jak u dospělých, tak pediatrických pacientů nebyl zaznamenán výskyt závažných nežádoucích účinků[6,7]. Převládajícím nežádoucím účinkem je přechodná bolestivost a otok v místě aplikace, který obvykle vymizí během následujících dnů. Přesto se doporučuje, aby vakcinovaná osoba setrvala minimálně 30 minut po aplikaci očkovací dávky pod lékařským dozorem.
(ver)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
