Klíšťová encefalitida je nebezpečné onemocnění, které je zpravidla vyvoláno flaviviry, ale rovněž herpesviry nebo arboviry. Mezihostitelem viru bývají obvykle divoce žijící zvířata či zvířata pasoucí se ve volné přírodě. Nejlepší ochranou proti danému onemocnění je bezesporu očkování.
Vakcíny se používají pro aktivní imunizaci dětí starších jednoho roku a dospělých jedinců. Ve výjimečných případech lze očkovat i děti mladší než jeden rok, avšak hranicí je věk šest měsíců. Pro očkování dětí mladších 12 let se používá dětská verze vakcíny. Postexpoziční profylaxe se nedoporučuje.
V současné době jsou u nás dostupné vakcíny FSME – Immun a Encepur. Jedná se o formaldehydem inaktivovanou čištěnou suspenzi viru klíšťové encefalitidy. Jako nosič se užívá hydroxid hlinitý. Existují dvě formy – pro děti a pro dospělé. Dospělým se aplikuje 0,5 ml, dětem pak 0,25 ml. Vakcína se podává intramuskulárně, nad úpon deltového svalu. Ve výjimečných případech se může u malých dětí podat do anterolaterální oblasti stehna. Intravenózně se podat nesmí.
Jedním ze dvou typů schémat je konvenční očkovací schéma. Spočívá v tom, že druhá dávka se podá za 1 až 3 měsíce po první a třetí dávka za 9–12 měsíců od dávky druhé. Je nutné vědět, že člověk je chráněn proti nákaze až po 14 dnech od aplikace druhé dávky, a to po dobu jednoho roku. Po aplikaci třetí dávky trvá ochrana přibližně tři roky. Tento typ vakcíny je obecně více doporučován.
Druhou možností je zrychlené očkovací schéma. U tohoto typu očkování se druhá dávka aplikuje za 14 dní a třetí dávka pak za 5–12 měsíců. Uvedený typ vakcíny je vhodný jako volba před návštěvou endemických oblastí a dále v případech, kdy už je klíště přisáté. Nevýhodou je vyšší cena vakcíny.
Nesmí být očkovány osoby s akutním horečnatým onemocněním, a to ještě minimálně dva týdny po úplném uzdravení. Kontraindikací jsou rovněž těžké alergické reakce na nějakou složku vakcíny. V průběhu gravidity a laktace se očkovat nedoporučuje.
Po očkování proti klíšťové encefalitidě se popisují nežádoucí účinky celkové a místní. Celkové nežádoucí účinky zahrnují nauzeu, únavu, myalgii, zvýšenou teplotu. Lokální reakce představují bolest a citlivost v místě vpichu, zarudnutí, otok, zatvrdnutí. Lokální typ reakce se objevuje zpravidla do sedmi dnů a spontánně vymizí. Celková reakce se může objevit až 72 hodin po aplikaci a vyžaduje návštěvu lékaře.
(ena)
Zdroj:
Petráš M., Lesná I. K. Manuál očkování 2010, 3. vydání, leden 2010, pp. 311–332.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
