Klíšťová encefalitida je i přes efektivní prevenci stále rozšířená. Níže uvedená studie prokázala možnou nákazu kozím sýrem a výskyt infikovaných klíšťat ve vyšších nadmořských výškách.
Virus klíšťové encefalitidy (TBEV) je lidský patogenní flavivirus endemicky rozšířený v mnoha zemích Evropy a v centrální a východní Asii. I přes efektivní prevenci pomocí očkování je výskyt klíšťové encefalitidy stále vysoký. TBEV se vyskytuje v místech, kde lze najít klíšťata jako přenašeče. Takovými místy jsou lesy s izotermií 7 °C. Přenos se nejčastěji odehrává infikovaným klíštětem. Možný je i alimentární přenos kozím nebo ovčím sýrem a nepasterizovaným mlékem. Kapénkový přenos je vzácný, vyskytuje se hlavně na Balkánu.
V červenci roku 2008 byla zjištěna nákaza klíšťovou encefalitidou získaná z kozího sýra. Zjištění přenosu TBEV cestou kozího mléka na alpských pastvinách vede ke změnám epidemiologie v centrální Evropě a rozšíření infekce do vyšších poloh. Popsaná studie zkoumala nákazu klíšťovou encefalitidou u 6 nakažených v hornatém prostředí rakouských Alp v červenci 2008.
Prvním postiženým byl 43letý pastýř koz pobývající 24 dnů v alpských pastvinách. Byl hospitalizován pro nebakteriální zánět močových cest, chřipkové příznaky a meningeální příznaky. U pacienta byl TBEV potvrzen sérologicky metodou ELISA a průkazem specifických IgM a IgG v séru a likvoru. Anamnesticky důležitá je negace přisátí klíštěte. Přibližně 8–11 dnů před vznikem obtíží pacient udával požití nepasterizovaného kozího i kravského mléka a sýru.
Epidemiologické šetření nalezlo 6 dalších lidí, kteří konzumovali stejný sýr a mléko jako pastýř. Z tohoto počtu mělo 5 lidí sérologický nález klíšťové encefalitidy. Celkem 3 lidé měli též klinické známky, 2 lidé byli asymptomatičtí. Jeden člověk s negativní sérologií zvracel hned po konzumaci mléčného výrobku. Navíc byl TBEV prokázán ještě u 4 domácích prasat užívajících kozí produkty. U prasat byl průkaz sérologický bez klinických projevů.
Nikdo z postižených nebyl preventivně očkován proti klíšťové encefalitidě. Sýr byl zhotoven z mléka jedné kozy a 3 krav. V séru kozy byl nalezen TBEV, zatímco všechny 3 krávy byly sérologicky negativní. Další sérologické šetření u infikované kozy, provedené po 1 měsíci, již pozitivitu neprokázalo. Stejně tak dalších 105 koz z dané farmy bylo bez průkazu infekce.
Analýza prokázala, že 6 lidí a 4 prasata byli infikováni sýrem od jedné kozy, který byl užit 12 dnů před vypuknutím infekce. Experimenty prokázaly, že TBEV lze přenést mlékem 2. a 3. den po infekci zvířete, která trvá 3–7 dnů. Pozorování dále prokázalo expanzi TBEV endemického regionu k vyšším nadmořským výškám. Například v ČR se infikovaná klíšťata posunula ze 710 na 1 100 m n. m. během posledních 25 let. Souvisí to zřejmě se stoupáním teploty.
(syna)
Zdroj:
www.cdc.gov
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
