Přestože u psů dochází k infekci klíšťovou encefalitidou (KE) poměrně často, klinické příznaky onemocnění se u nich objevují jen zřídka. Jestliže však klinické onemocnění KE u psa propukne, má většinou velmi vážný průběh, a pokud zvíře přežije, je i rekonvalescence velmi dlouhá.
Odhaduje se, že u psa je ve srovnání s člověkem asi 50 - až 100krát větší riziko, že se dostane do kontaktu s klíštětem přenášejícím KE. Také pro člověka však venčení psa představuje rizikovou aktivitu z hlediska nákazy KE a vlastníci psů žijící v endemických oblastech jsou vystaveni výrazně vyššímu riziku tohoto onemocnění než lidé, kteří psa nemají. Kromě toho klíšťata přisátá na psu se s ním často dostávají domů, kde mohou napadat také osoby, které si se zvířetem hrají, především děti.
Pokud se KE u psa klinicky projeví, jsou její příznaky velmi podobné příznakům tohoto onemocnění u člověka. Bývají však vážnější a ve většině případů končí fatálně. Běžné je zvýšení tělesné teploty a změna chování (odmítání potravy, zvýšená agresivita nebo naopak plachost). Dále se mohou objevovat parézy až generalizovaná ataxie a tetraplegie, myoklonus, vestibulární syndrom, ztráta citlivosti v oblasti hlavy a zároveň cervikální hyperalgezie, paralýza faciálního nervu, anizokorie a nystagmus. Potvrzení infekce je obvykle sérologické.
Protože infikovaná klíšťata přichycená na psu mohou napadat také člověka, je zvláště důležité snažit se najít účinná preventivní opatření. V endemických oblastech se doporučuje použití akaricidů (přípravků k hubení roztočů), aplikovaných například ve formě sprejů na srst zvířete. Tyto přípravky jsou většinou velmi dobře účinné, pouze v případě velmi silného napadení mohou některá klíšťata přežít a je potřeba zvýšit frekvenci aplikace.
V současné době není na trhu žádná vakcína proti KE určená k použití u zvířat a přípravky s obsahem akaricidů tak představuji hlavní způsob prevence. Majitelé psů jsou však rovněž vystaveni vyššímu riziku KE, proto by se měli nechat proti tomuto onemocnění sami naočkovat.
(vek)
Zdroj: Pfeffer M., Dobler G. Tick-borne encephalitis virus in dogs - is this an issue? Parasit Vectors. 2011 Apr 13; 4 : 59.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
