V Evropě se nemocí přenášenou vektorem každoročně nakazí statisíce lidí. Jednou z nejnebezpečnějších infekčních chorob v Evropě, která postihuje centrální nervový systém, je klíšťová encefalitida (KE). Co ale budí pozornost a může být varováním, je postupné stěhování vektorů tohoto onemocnění do stále vyšších poloh za posledních 30 let, a to zejména v Česku a na Slovensku.
Poslední slovenský výzkum porovnával počty případů KE během let 1961 až 2004. Celkem analyzovali 1 786 případů KE hlášených regionálnímu institutu zdraví. Výzkum dospěl k zajímavým výsledkům. Od roku 1980 dochází k přesunu případů KE z oblastí nížin do podhorských oblastí. Od roku 1990 byl zaznamenán nárůst incidence KE v horských oblastech.
Slovenští vědci to vysvětlují zvyšující se teplotou v rámci globálního oteplování. Hlavní vektor KE v Evropě, klíště Ixodes ricinus, je totiž citlivý na změnu klimatu a klimatický trend posledních desetiletí mu vyhovuje. V šedesátých letech se toto klíště vyskytovalo v průměrné výšce 223 m n. m. Každým rokem se však jeho výskyt posunul do vyšších hladin, a to o více než 5 metrů nad mořem za rok. Průměrná teplota vzduchu se přitom každým rokem zvedala o 0,07 ºC.
Výskyt klíštěte ve výškách nad 500 m n. m. tedy neustále stoupá. Tyto horské a lesní oblasti mají sice menší hustotu zalidnění, ale jsou navštěvovány turisty. Potvrzuje se tím starší a rozsáhlý český výzkum, který po dobu 30 let mapoval geografický výskyt KE v čase. Celkem 8 733 případů KE v letech 1971 až 2000 vykazuje stejnou tendenci. Zejména nárůstem teploty (měřeno v Klementinu a dalších 22 meteorologických stanicích) docházelo k postupnému zvyšování počtu případů KE ve vyšších nadmořských výškách. Stejně jako na Slovensku je rychlost postupu klíšťat vyšší než 5 výškových metrů za rok.
Změny klimatu se považují za jeden z nejvýznamnějších vlivů na výskyt KE ve střední Evropě. Nicméně vědci stále uvádějí, že je výskyt KE podmíněn ještě dalšími faktory. Vliv oteplování klimatu na výskyt KE ve vyšších polohách je naproti tomu zcela nevyvratitelný.
(ercp)
Zdroje:
Emerg Infect Dis. 2010 Mar; 16 (3): 524–6.
Int J Microbiol. 2004 Apr; 293 Suppl 37: 48–54.
