Aktivita klíšťat začíná počátkem měsíce března a dubna, kdy teplota půdy stoupne na 5–7 stupňů Celsia, a končí poklesem teplot pod tyto hodnoty v měsíci listopadu a prosinci. V oblasti střední Evropy lze pozorovat 2 vrcholy aktivit všech vývojových stadií klíšťat, jež se mohou zúčastnit přenosu klíšťové encefalitidy na člověka. První období kulminuje na přelomu května a června, druhé období má svůj vrchol v měsících září a říjnu[1]. V horských oblastech se pak obě tato období vrcholových aktivit sbíhají v jedno maximum od počátku měsíce června do začátku září.
Pro oblast České republiky se proto odborníci přiklánějí ke konsenzu, že vrcholná sezona výskytu klíšťat je mezi měsíci červencem a září. Vlhká léta a mírné zimy mají za následek populační expanzi klíšťat a umožňují dřívější nástup jejich sezony[2]. Výskyt případů klíšťové encefalitidy je v úzkém vztahu s populační křivkou klíšťat. Množství zachycených klinických manifestací totiž se čtyřtýdenním zpožděním odpovídá populačním kulminacím klíšťat [3,4].
Podle údajů výrobců v SPC je účinné ochrany vakcinací dosaženo bez ohledu na použitou komerční vakcínu již po aplikaci 2. dávky. Přitom nezáleží, zda se jedná o schéma konvenční třídávkové (0., 1. měsíc a 12. měsíc), nebo zrychlené čtyřdávkové (0., 7. a 21.den, přeočkování po 1 roce). K úplné a trvalejší ochraně se však doporučuje ještě jedno přeočkování zhruba po jednom roce[5].
Vzhledem k počátku výskytu klíšťat ve volné přírodě již počátkem měsíce března se logicky jako ideální doba pro zahájení očkovacího schématu jeví zimní měsíce. Jestliže postačující účinnost specifických protilátek proti klíšťové encefalitidě vzniklých jako následek očkování je možno pozorovat již po druhé dávce, lze úspěšnou profylaxi proti danému onemocnění zahájit až do poloviny měsíce února. Pokud ovšem svůj pobyt v rizikových lokalitách plánujeme s delším časovým předstihem, je vhodné zahájit očkování měsíc před požadovaným termínem. Na to je třeba myslet obzvláště v případech cestování do oblastí silně promořených virem klíšťové encefalitidy, jako je například Pobaltí a oblast mírného pásu Ruska.
Pokud z nějakých důvodů nedojde k aplikaci prvních dvou dávek do příchodu prvních jarních měsíců, lze očkovací schéma zahájit kdykoliv v průběhu roku. Dochází zde ale k posunu termínu aplikace druhé dávky, která se v případě zahájení v letních měsících aplikuje ne po měsíci, ale po 14 dnech od podání první dávky. Tím dojde k vytvoření dostatečné imunity proti onemocnění. Dále se pak pokračuje přeočkováním po 1 roce jako u konvenčního očkovacího schématu[6]. Klinické studie nepotvrdily obavy ze závažnějšího průběhu onemocnění v případě, že osoba před přisátím infikovaného klíštěte byla neúplně očkována.
Nejvhodnějším obdobím pro očkováním proti klíšťové encefalitidě je období zimy. Očkovat však lze bezpečně po celý rok, pouze v létě je vhodné zkrátit interval podání druhé dávky.
(ver)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
