V minulém roce vydalo Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control, ECDC) souhrnnou zprávu o klíšťové encefalitidě (KE) v Evropě, ve které je možné najít podrobné informace o výskytu tohoto onemocnění v různých evropských zemích. Hlavním účelem zprávy nebylo pouze shromáždit dostupná epidemiologická data, ale především zhodnotit a porovnat systémy, pomocí kterých různé státy sledují výskyt KE na svém území.
Zpráva ECDC zahrnuje celkem 30 evropských zemí (včetně pobaltských, a neobsahuje naopak státy bývalé Jugoslávie kromě Slovinska). Z těchto zemí jich 20 (67 %) nějakým způsobem eviduje výskyt KE na svém území, komplexní sledovací systém pak má zavedeno 18 zemí (60 %). V naprosté většině zemí jsou případy KE zaznamenávány na celonárodní úrovni, pouze v jediné zemi je KE evidována ve vztahu k menším územním celkům. Údaje o výskytu KE jsou v jednotlivých státech získávány z různých zdrojů, nejčastěji z hlášení nemocničních lékařů, praktických lékařů a klinických laboratoří.
Sledovací systémy jednotlivých zemí nejsou jednotné ani v tom, jaké případy KE se hlásí a zahrnují do epidemiologického přehledu. Zatímco osm zemí hlásí všechny případy KE včetně asymptomatických (například Německo nebo Slovensko) a tři země všechny symptomatické případy (tedy včetně případů, ve kterých infekce nepostihne centrální nervový systém), devět zemí včetně České republiky nebo Rakouska zahrnuje do sledování jen ty případy KE, u kterých dojde k postižení centrálního nervového systému.
Uvedené rozdíly ve sledovacích systémech jednotlivých zemí jsou jen některé z těch, které zpráva ECDC zmiňuje. Kvůli těmto rozdílům je obtížné porovnávat epidemiologická data z různých evropských států a podle autorů zprávy musí být do budoucna vypracován a zaveden jednotný sledovací systém KE ve všech zemí Evropské unie.
(vek)
Zdroj: European Centre for Disease Prevention and Control: Epidemiological situation of tick-borne encephalitis in the European Union and European Free Trade Association countries. Technical Report. Stockholm, září 2012; doi 10.2900/62311
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
