Koncem roku 2012 uveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control, ECDC) přehlednou zprávu o výskytu klíšťové encefalitidy (KE) v Evropě. Zpráva obsahuje epidemiologická data z celkem dvaceti evropských zemí z let 2000 až 2010.
Zveřejněné údaje ukazují, že ve sledovaných zemích se nachází mnoho rizikových oblastí z hlediska nákazy KE. Většina evropských zemí má sice systém sledování výskytu KE, ale protože se jednotlivé systémy mezi sebou mnohdy liší, není vždy snadné porovnat výskyt KE v jednotlivých zemích. Autoři zprávy zdůrazňují, že jednotlivé země by měly zlepšit a harmonizovat své systémy sledování výskytu KE, ale především klást větší důraz na prevenci, tedy informovanost o rizikových oblastech, a rovněž dostupnost očkování.
Celkový počet případů KE zůstává v rámci sledovaného období relativně stabilní a pohybuje se od 1 900 do 2 630 případů za rok v 16 zemích, ze kterých jsou k dispozici spolehlivá data. Výjimkou jsou roky 2003, 2006, 2009 a 2010, kdy došlo ke znatelnému nárůstu počtu onemocnění (3 113, 3 206, 3 397, respektive 3 077 případů za rok).
Největší riziko nákazy KE je podle zprávy ECDC v pobaltských zemích a ve střední a východní Evropě a konkrétně Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění. V rámci České republiky zmiňuje zpráva jako zvláště rizikový region jižních Čech a také upozorňuje, že v rámci ČR se nakažená klíšťata postupně šíří do stále vyšších nadmořských výšek.
Podle autorů zprávy je překvapivé, jak velký počet případů KE se každý rok v Evropě objevuje. Vzhledem k tomu, že před nákazou se lze chránit očkováním a k dispozici máme bezpečné a účinné vakcíny (účinnost přesahuje 95 %), měl by být výskyt onemocnění mnohem nižší. Chránit se očkováním by měli v ideálním případě všichni obyvatelé rizikových oblastí a také turisté z jiných částí Evropy, kteří rizikové oblasti navštěvují.
(vek)
Zdroj: New overview of surveillance data on tick - borne encephalitis in Europe. Press release. European Centre for Disease Prevention and Control, Stockholm, 2012.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
