Autoři studie, jejíž výsledky byly zveřejněny na začátku tohoto roku v časopise Parasites & Vectors, testovali v rámci celého Finska (kromě Alandských ostrovů) přítomnost protilátek proti viru klíšťové encefalitidy u divoké jelenovité zvěře, konkrétně jelenů, srnců a losů ulovených v letech 2008 a 2009. K průkazu protilátek byl použit hemaglutinační inhibiční test, k vyloučení křížově reagujících protilátek proti jiným známým flavivirům byly pozitivní výsledky následně potvrzeny neutralizačním testem.
Byla potvrzena séropozitivita u 9 losů z 1213, jednoho jelena běloocasého ze 135 a u žádného srnce obecného ze 17 testovaných. Rovněž byla pozorována geografická shoda mezi séropozitivní zvěří a výskytem nově hlášených lidských případů klíšťové encefalitidy – 9 z 10 případů séropozitivity u zvěře bylo nalezeno v oblastech, kde se vyskytla nákaza u člověka, což potvrzuje místní cirkulaci viru v ohniscích.
Los je ve Finsku nejrozšířenější divokou jelenovitou zvěří. Jeho role sekundárního hostitele pro virus klíšťové encefalitidy v oblasti tajgy a potenciál pro neviremický přenos viru tzv. společným sáním (co-feeding) doposud nebyly blíže zkoumány. Pravděpodobně však plní určitou úlohu v amplifikaci populace klíšťat a zavádění infikovaných klíšťat do nových oblastí.
Sběr vzorků z jelenovité zvěře ve spolupráci s lovci se osvědčil a ukázal se být užitečným pro potřeby epidemiologických studií. Infikovaní losi by mohli sloužit jako indikátory zvýšeného rizika nákazy klíšťovou encefalitidou pro člověka.
(veri)
Zdroj: Tonteri E., Jokelainen P., Matala J., Pusenius J., Vapalahti O. Serological evidence of tick-borne encephalitis virus infection in moose and deer in Finland: sentinels for virus circulation. Parasites & Vectors. 2016; 9 : 54; doi: 10.1186/s13071-016-1335-6.
