Mezi zoonózami existuje několik infekcí, o nichž zatím není příliš mnoho informací, především není znám jejich přírodní rezervoár a přesný způsob přenosu. Jedním z těchto onemocnění je i nemoc z kočičího škrábnutí. Během posledních dvaceti let byla jako definitivní původce této nemoci potvrzena bakterie Bartonella henselae. Bartonely patří mezi gramnegativní intracelulární patogeny, které invadují do endoteliálních buněk stejně jako ehrlichie, anaplasmy a ricketsie. Tyto mikroorganismy mohou být na člověka přeneseny klíštětem, a je proto možné, že také bartonely mohou být příležitostně přenášeny členovci.
V minulosti proběhly studie, které zjišťovaly, zda lidé nakažení nemocí z kočičího škrábnutí mohli přijít do kontaktu se zvířetem buď kvůli profesionální expozici, nebo jako vlastníci domácího mazlíčka. Tyto studie odhalily výskyt séroreaktivity k bartonelovým antigenům u 15 až 45 % zdravých veterinářů v porovnání s pouze 3 až 6 % v obecné populaci. Na druhou stranu v roce 2003 rakouská studie neodhalila statisticky významnou korelaci mezi bartonelovou séroreaktivitou a vlastnictvím domácího mazlíčka, a stejně tak nezaznamenala žádné rozdíly mezi obyvateli měst a venkova. Proto je pravděpodobné, že existují také další způsoby přenosu nemoci z kočičího škrábnutí, především možnost přenosu prostřednictvím klíšťat.
Schopnost klíšťat přenést bartonelovou infekci (B. bacilliformis) byla experimentálně potvrzena před více než osmdesáti lety. Čerstvější studie zase identifikovaly různé druhy bartonel u několika členovců sajících krev, kteří mohou parazitovat také na člověku jako na svém atypickém hostiteli. V roce 2003 byla B. henselae detekována u 1,48 % klíšťat, která byla odstraněna asymptomatickým jedincům. Ačkoliv možnost přenosu B. henselae na člověka klíštětem nebyla dosud přesvědčivě potvrzena, lékaři by mohli zvážit bartonelovou sérologii u pacientů s přetrvávajícími horečkami nebo letargií, kteří mají v anamnéze expozici ektoparazitům (klíště). Bez cíleného skríningu zůstane infekce B. henselae většinou nedetekována, a tudíž poddiagnostikována.
(vek)
Zdroj:
Mosbacher M, et al. Cat Scratch Disease and Arthropod Vectors: More to it than a Scratch? J Am Board Fam Med 2010(Sep-Oct);23(5):685-686.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
