Sympatický nervový systém (SNS) se podílí na regulaci srdeční frekvence a kontraktility myokardu, nervové modifikaci arteriolární rezistence i žilní kapacity a regulaci objemu cirkulujících tekutin, a hraje tak významnou roli při regulaci lokálního krevního průtoku i udržení hlavních hemodynamických parametrů cirkulace, jako je krevní tlak.
Zavedení moderních technik, jako je mikroneurografie a měření regionálního obratu (spillover) noradrenalinu, přineslo nové důkazy o významné roli zvýšené aktivity sympatiku u řady kardiovaskulárních onemocnění.
Aktivace sympatiku, která je u esenciální hypertenze běžná, vede nejen k iniciaci tohoto onemocnění, ale též k jeho progresi, rozvoji chronických komplikací a podílí se rovněž na rozvoji aterosklerózy. Zvýšená aktivita SNS hraje významnou úlohu také u akutního koronárního syndromu, různých typů arytmií a u srdečního selhání. Na zvýšené aktivitě SNS se podílejí zvýšený příjem sodíku, onemocnění ledvin, obezita a metabolický syndrom, mentální stres a spánková apnoe.
Inhibice sympatiku pomocí centrálních sympatolytik nebo blokátorů periferních α - a β-adrenergních receptorů je součástí úspěšných terapeutických protokolů u řady kardiovaskulárních onemocnění. Nyní jsou v kardiologii využívány především tzv. kardioselektivní beta-blokátory, např. bisoprolol, které působí hlavně na receptory β1 v srdci. Díky tomu je dosaženo nižšího výskytu nežádoucích účinků, jako jsou např. vazokonstrikce a bronchokonstrikce (zprostředkované přes receptory β2) nebo metabolické účinky (zprostředkované přes receptory β3).
(ada)
Zdroje:
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
