V péči o pacienty s kostními metastázami nebo s nádorovým onemocněním, které typicky do kostí metastazuje, se využívají především antiresorpčně působící bisfosfonáty nebo denosumab. Síťová metaanalýza se zaměřila na srovnání účinnosti těchto léčiv.
Kostní metastázy jsou typické u pokročilých stadií karcinomu prsu, prostaty a plic. Pojí se s nimi riziko kostních komplikací (skeletal-related events [SRE]), jako jsou fraktury, útlak míchy v páteřním kanálu, hyperkalcemie a nutnost radioterapie či chirurgického zákroku. Dvouletá kumulativní incidence SRE u pacientů s karcinomem prostaty činí 49 %.
Autoři práce publikované v časopisu Oncologist provedli rešerši v nejznámějších vědeckých databázích (Medline, Web of Science a dalších) a shromáždili 14 randomizovaných kontrolovaných klinických studií hodnotících účinnost denosumabu nebo bisfosfonátů oproti placebu. Celkem se těchto studií účastnilo 10 192 onkologických pacientů. Pro vyhodnocení bylo využito postupů bayesovské statistiky.
Nejúčinněji snižoval riziko SRE oproti placebu denosumab (odds ratio [OR] 0,49; 95% CI 0,31–0,75). V účinnosti dále následoval zoledronát (OR 0,57; 95% CI 0,41–0,77) a pamidronát (OR 0,55; 95% CI 0,41–0,72). Ibandronát riziko SRE nesnižoval.
Ve snižování rizika fraktur byl jako nejúčinnější vyhodnocen denosumab (OR 0,50; 95% CI 0,32–0,79), následovaný zoledronátem (OR 0,61; 95% CI 0,43–0,86). Riziko nutnosti radioterapie nejvíce snižoval opět denosumab (OR 0,51; 95% CI 0,35–0,75), přibližně shodnou účinnost pak vykazovaly pamidronát (OR 0,67; 95% CI 0,52–0,86) a zoledronát (OR 0,70; 95% CI 0,52–0,96).
Antiresorpční látky denosumab, zoledronát a pamidronát jsou vhodnými léčivy pro prevenci SRE u pacientů s kostními metastázami. Síťová metaanalýza ukázala, že denosumab je v této indikaci účinnější než bisfosfonáty.
(jam)
Zdroj: Wang Z., Qiao D., Lu Y. et al. Systematic literature review and network meta-analysis comparing bone-targeted agents for the prevention of skeletal-related events in cancer patients with bone metastasis. Oncologist 2015; 20 (4): 440−449; doi: 10.1634/theoncologist.2014-0328.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
