Kostní metastázy způsobují pacientům s pokročilým nádorovým onemocněním bolesti, které významně zhoršují kvalitu života. Hodnocení intenzity těchto bolestí a jejich terapeutické ovlivnění je přitom velmi komplikované.
Léčiva ovlivňující kostní metabolismus, jako jsou například monoklonální protilátka denosumab nebo bisfosfonát kyselina zoledronová, zabraňují u nádorových onemocnění vzniku kostních komplikací (patologických zlomenin, komprese míchy, nutnosti ozařování kostí či chirurgických zákroků). U pacientů s již rozvinutým metastatickým postižením kostí mohou vést ke snížení bolesti.
Autoři americké přehledové práce zhodnotili randomizované klinické studie, které zkoumaly vliv těchto léčiv na bolest u pacientů s metastatickou kostní nemocí u pokročilých solidních tumorů. V těchto studiích byla bolest hodnocena nejčastěji pomocí vizuální analogové škály a dále Brief Pain Inventory Questionnaire-Short Form. K popisu užívání analgetik byl potom využíván Analgetický žebříček WHO a Analgesic Quantification Algorithm.
Intravenózní bisfosfonáty zlepšovaly bolesti u pacientů s kostními metastázami solidních tumorů. Denosumab ve srovnání se zoledronátem zabránil i zhoršování bolestí a oddálil nutnost léčby silnými opioidními analgetiky. U pacientů, kteří při vstupu do studie netrpěli žádnou bolestí nebo pociťovali mírnou bolesti, vedl denosumab k redukci rizika nárůstu intenzity bolesti.
Výsledky této práce naznačují, že užívání denosumabu s adekvátní substitucí vápníku a vitaminu D ještě před nástupem bolestí může vést k dalšímu zlepšování kvality života pacientů. Zároveň podporují trend využívání validovaných dotazníků k optimalizaci léčby bolesti spojené s metastatickým postižením kostí.
(epa)
Zdroj: Patrick D. L., Cleeland C. S., von Moos R. et al. Pain outcomes in patients with bone metastases from advanced cancer: assessment and management with bone-targeting agents. Support Care Cancer 2015 Apr; 23 (4): 1157–1168; doi: 10.1007/s00520-014-2525-4.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
