LDL-c je tuková částice, která cirkuluje v krvi a transportuje ve vodě nerozpustný cholesterol v organismu. Receptory LDL se nacházejí ve většině tkání organismu. Jednou z klinicky významných vlastností LDL-c je jeho schopnost ukládat cholesterol do stěn tepen. Zvýšené hladiny LDL-c proto korelují s rozvojem aterosklerózy a nárůstem rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Hypercholesterolémie obecně nastává z přebytku cholesterolu ze stravy, žluči nebo střev. Za abnormální se považují hladiny celkového cholesterolu > 5,2 mmol/l a LDL-c > 3,4 mmol/l. Zvýšené hladiny LDL-c jsou běžně spojovány zejména s těmito obtížemi a onemocněními:
Zcela klíčové je sledovat hodnoty LDL-c zejména u pacientů s arteriální hypertenzí a s diabetem.
Kromě celkového lipidogramu odebraného nalačno jsou při záchytu hypercholesterolémie potřeba k vyloučení její sekundární příčiny další laboratorní testy:
Pomoci snížit hladinu LDL-c mohou opatření zahrnující stravu se sníženým obsahem nasycených tuků a aerobní cvičení. Úprava životního stylu včetně redukce nadváhy by proto měla být základem léčby hypercholesterolémie.
HMG-CoA reduktáza představuje klíčový enzym v syntéze cholesterolu. Statiny inhibují konverzi HMG-CoA na mevalonát, který je prekurzorem cholesterolu, a dokáží tímto mechanismem významně snížit hladiny LDL-c.
Inhibitory proproteinkonvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9i) inaktivují degradaci receptorů LDL v cílových tkáních. Zvýšený počet receptorů pro částice LDL na buněčných membránách vede ke zvýšení internalizace LDL-c do buněk, a tím k poklesu plazmatické koncentrace LDL-c. Jedním z PCSK9i uvolněných do klinické praxe je alirokumab − specifická protilátka proti PCSK9 získaná rekombinantní technikou. Je doložen jeho příznivý efekt na aterogenní lipoproteiny s poklesem koncentrace LDL-c o > 50 %, a to jak v monoterapii, tak v kombinaci se statiny či jinými hypolipidemiky. Ve studii ODYSSEY OUTCOMES alirokumab po přidání k intenzivní statinové léčbě významně snížil výskyt kardiovaskulárních příhod u pacientů s akutním koronárním syndromem a následné analýzy ukázaly i snížení celkové mortality těchto pacientů. Jeho podávání v klinických studiích byl bezpečné, s minimem nežádoucích příhod.
(tich)
Zdroj:
1. Pirahanchi Y., Sinawe H., Dimri M. Biochemistry, LDL cholesterol. StatPearls Publishing, Treasure Island, 2021 Aug 15.
2. Král T. Praluent (alirokumab). Vnitřní lékařství 2020; 66 (5): 322–326.
3. Ryšavá R. Nefrotický syndrom. Interní medicína pro praxi 2005; 3 : 131–134.
