Jedním z příznaků diabetu mellitu je zpomalené hojení ran. Kromě snížené nutrice buněk při diabetu byl zkoumán také možný vliv inzulinu na hojení ran. Čínská experimentální studie ukázala mechanismus, který by mohl vysvětlovat lepší hojení ran při lokální aplikaci inzulinu. Podle této zcela nedávno publikované práce je jím regulace zánětlivé reakce, především činnosti makrofágů.
Zánět jako iniciální stadium hojení ran je charakterizován zvýšenou propustností endotelu, infiltrací rány zánětlivými buňkami a sekrecí řady růstových faktorů a cytokinů. Zánět tak hraje nezastupitelnou úlohu při ochraně před infekcí rány a při průběhu procesu hojení.
V experimentálních podmínkách byl zkoumán vliv lokálně aplikovaného inzulinu na zánětlivou reakci při hojení ran. U myší, kterým byl aplikován inzulin na provedenou excizi, byla zjištěna větší infiltrace rány makrofágy a jejich větší aktivita. Toto zjištění korelovalo se zvýšenou expresí chemotaktického proteinu-1 monocyty, který je silným chemotaktickým faktorem makrofágů. Při blokádě tohoto faktoru byla infiltrace makrofágy menší a hojení rány pomalejší, a to i při lokální aplikaci inzulinu. Studie in vitro navíc ukázaly větší chemotaktické účinky na makrofágy, jejich větší fagocytární aktivitu a sekreci zánětlivých mediátorů v přítomnosti inzulinu.
Výsledky preklinických studií jasně ukazují, že inzulin významně urychluje hojení ran. Mechanismem tohoto účinku je ovlivnění činnosti makrofágů v místě rány. Tyto závěry naznačují potenciální využití lokální aplikace inzulinu při hojení ran, které je nutné nejprve ověřit v klinických studiích.
(zza)
Zdroj: Chen X., Liu Y., Zhang X. Topical insulin application improves healing by regulating the wound inflammatory response. Wound Repair Regen. 2012 May; 20 (3): 425–434; doi: 10.1111/j.1524-475X.2012.00792.x
