Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/35
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Vyšší účinnost, nižší riziko. Jak ušít léčbu pomocí NSAIDs pacientovi na míru?

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czTémaDeficit alfa-1-antitrypsinu
Z medicíny

Odhadovaná celosvětová prevalence populace s deficitem AAT s alelami MZ

Téma: Deficit alfa-1-antitrypsinu
14. listopadu 2022
3 min čtení
Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) s genotypem MZ byl až do nedávné doby spojován se zanedbatelným nebo nízkým rizikem poškození plic a jaterní tkáně. Rostoucí počet důkazů nicméně nasvědčuje tomu, že nositelé alel MZ jsou při expozici tabákovému kouři, znečištěnému ovzduší nebo hepatotoxickým látkám ve zvýšeném riziku orgánového poškození. Podle celosvětové epidemiologické studie je navíc prevalence genotypu MZ velmi častá, a to zejména u bělochů v Evropě a na dalších kontinentech.

Překvapivě vysoká prevalence nositelů alel MZ mezi vážně nemocnými

Deficit α1-antitrypsinu je dědičné onemocnění s autosomálně kodominantní dědičností způsobené mutací v genu SERPINA1. V současnosti je identifikováno více než 120 alel tohoto genu, z nichž přibližně 40 % může způsobit rozvoj onemocnění charakterizovaného poškozením plicní a jaterní tkáně (u některých genotypů) v důsledku snížené produkce inhibitoru serinových proteáz. Jednu z variant onemocnění představuje nosičství alel MZ, přičemž alela M představuje normální variantu genu a alela Z je spojená s produkcí defektního proteinu. U těchto jedinců dochází k expresi 55 % normální sérové hladiny α1-antitrypsinu.

Reklama

Nosičství alel MZ bylo původně považováno za genotyp s mírným deficitem asociovaným se zanedbatelným nebo nízkým rizikem klinicky manifestního onemocnění. Pozdější studie však ukázaly, že ačkoliv u nekuřáků riziko onemocnění plic skutečně zvýšené není, u kuřáků riziko rozvoje chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) vyšší je. Dostupné důkazy také nasvědčují tomu, že nosičství alel MZ sice nezpůsobuje poškození jater v dětském věku, ovšem na několika sériích pacientů s konečnou fází jaterního poškození zařazených do transplantačního programu byla demonstrována až překvapivě vysoká prevalence osob s alelami MZ.

Reklama

Před dvěma dekádami navíc byla publikovaná studie, podle které počet nositelů alel MZ převyšoval 25 milionů obyvatel, a to převážně bělochů na evropském kontinentu.

Analyzovaná data

Ačkoliv se onemocnění klinicky manifestuje pravděpodobně pouze u malého podílu nositelů alel MZ, vzhledem k očekávané vysoké prevalenci v populaci může být významným zdravotním problémem, a to zejména u jedinců s nezdravým životním stylem. Cílem epidemiologické studie bylo aktualizovat údaje ohledně prevalence alel MZ a míry kuřáctví v celosvětové populaci.

Ke stanovení prevalence byla použita data vhodných epidemiologických studií ze 74 zemí světa. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 180 studií (90 z Evropy, 41 z Ameriky a Karibiku, 15 z Afriky, 25 z Asie, 8 z Austrálie a 1 z Nového Zélandu) o celkovém počtu 191 953 účastníků (82 118 z Ameriky a Karibiku, 76 612 z Evropy, 21 353 z Asie, 6839 z Austrálie a Nového Zélandu a 5031 z Afriky). Průměrná míra kouření činila 22,9 % v Evropě, 21,4 % v Asii, 15,2 % shodně v Americe a Africe a 14,8 % v Austrálii a na Novém Zélandu.

Výsledná zjištění

Průměrná prevalence nosičství alel MZ mezi účastníky studie činila 1 : 32 v Austrálii a Novém Zélandu, 1 : 58 v Evropě a 1 : 91 v Americe, přičemž hodnoty se významně lišily mezi jednotlivými zeměmi i v rámci jednoho kontinentu. V Africe a Asii nebylo možné stanovit průměrnou globální prevalenci v důsledku nedostatečných dat.

Odhadovaný celkový počet nositelů alel MZ činil napříč kontinenty přes 35 milionů jedinců: 13,8 milionu v Americe, 11 milionů v Evropě, 7,9 milionu v Asii, 1,5 milionu v Africe a 837 tisíc v Austrálii a na Novém Zélandu.

Prevalence ve vybraných zemích se stala základem k vytvoření mapy pomocí geografického informačního systému a interpolační metody inverzní vzdálenosti. V rámci této metody byla prakticky v celé Evropě stanovena velmi vysoká prevalence nosičství alel MZ, a to mezi < 1 : 80 a ≤ 1 : 40. K oblastem s velmi vysokou prevalencí patřila i střední Evropa včetně Česka, ačkoliv pro potřeby studie nebyla k dispozici přímá epidemiologická data z naší země.

V sousedním Rakousku činila prevalence nosičství alely MZ 1 : 40, s mírou kouření 35,1 % a celkovým odhadovaným počtem nositelů alel MZ 225 tisíc, v Německu 1 : 53, s mírou kouření 30,3 % a celkovým odhadovaným počtem nositelů alel MZ 1,5 milionu, a v Polsku 1 : 123, s mírou kouření 28 % a celkovým odhadovaným počtem nositelů alel MZ 310 tisíc. Procento nositelů alel MZ v obecné populaci činilo v Rakousku 0,3 %, v Německu 1,9 % a v Polsku 0,8 %. Podle vytvořené mapy v Česku dosahuje odhadovaná prevalence nosičství alel MZ 1 : 40–60, s obdobnou mírou kouření jako v sousedních státech.

Z výsledků analýzy vyplynulo, že celkem 75 % nositelů alel MZ představují běloši žijící převážně v Evropě, Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. Dalších 20 % nositelů alel MZ pochází z Asie, s nejvyšším výskytem v regionech Blízkého východu, východní, jižní a jihovýchodní Asie. Zbylých 5 % představují obyvatelé Afriky žijící v oblastech západní a východní Afriky.

Závěr a diskuse

Podle epidemiologické studie je odhadovaná prevalence nositelů alely MZ v určitých částech populace poměrně impozantní. Nejčastěji se jedná o bělochy, u nichž činí odhadovaný počet nositelů alel v rámci celkové populace 2–4 %. V kombinaci s působením exogenních faktorů, mezi něž patří kouření či expozice znečištěnému ovzduší, může nosičství alel MZ představovat významný rizikový faktor rozvoje CHOPN a popřípadě také poškození jater.

Prevence poškození plic a jaterní tkáně je u nositelů genotypu MZ zásadní. Detekce alel MZ by podle autorů studie měla vést k zavedení účinných preventivních opatření a edukaci pacientů o tom, že ačkoliv samotný genotyp představuje nízké riziko poškození plic a jater, v kombinaci s dalšími faktory může v dospělosti přispět k rozvoji CHOPN nebo jaterní cirhózy.

(holi)

Zdroj: Martinez-González C., Blanco I., Diego I. et al. Estimated prevalence and number of PiMZ genotypes of alpha-1 antitrypsin in seventy-four countries worldwide. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis 2021 Sep 17; 16 : 2617–2630, doi: 10.2147/COPD.S327803.

Tagy:

Pneumologie a ftizeologie

Partner

CSL Behring_svg_2025

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíce
Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Nedávná studie vědců z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění (DZNE) identifikovala možnou souvislost mezi zhoršenými schopnostmi prostorové orientace a zvýšeným rizikem demence spojeným s Alzheimerovou chorobou. Zásadní roli přitom hrála virtuální realita (VR).
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Práce zveřejněná v časopisu Nature Communications představuje systém, který umožňuje hlubokou mozkovou stimulaci bez chirurgického zákroku. Zařízení je podle autorů jako první schopné ovlivnit hluboké oblasti mozku přibližně 1000× menší, než mohla dosavadní konvenční ultrazvuková zařízení, a 30× menší, než zvládly předchozí systémy určené pro hlubší části mozku.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/35

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/35

5. listopadu 2026
5. listopadu 2026
Aktuální jednohubky se věnují nemocem a léčbě, které se týkají velké části populace –⁠ akné, užívání statinů či očkování proti chřipce. Přidáváme však i jednu zajímavost týkající se poznání počtu lidských chromosomů.
Z medicíny
DOTAZNÍK: Jaké jsou vaše zkušenosti s digitalizací ve zdravotnictví?

DOTAZNÍK: Jaké jsou vaše zkušenosti s digitalizací ve zdravotnictví?

3. listopadu 2026
3. listopadu 2026

Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.

Z medicíny
INFOGRAFIKA: Farmakologická obnova a udržení sinusového rytmu u pacientů s fibrilací síní

INFOGRAFIKA: Farmakologická obnova a udržení sinusového rytmu u pacientů s fibrilací síní

3. listopadu 2026
3. listopadu 2026

Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026
Z medicínyTechnologie
AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Z medicínyTechnologie
AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Přihlásit