AATD je vzácné onemocnění spojené se zvýšeným rizikem plicního emfyzému u dospělých a postižením jater a panikulitidou u dětí a dospělých. Podle odhadů má těžký deficit AAT v homozygotní formě 1 z 3500−6000 Evropanů a každý 800. pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).1
Mezinárodní registr EARCO (European Alpha-1 Antitrypsin Deficiency Research Collaboration) vznikl z iniciativy Evropské respirační společnosti (ERS) s cílem popsat AATD u jednotlivých genotypů, její přirozený vývoj a vliv terapie včetně augmentační léčby. Přestože byl vytvořen jako evropský projekt, rozšířil se na celosvětový registr.
Registr představuje mezinárodní observační studii, do níž se může zapojit každý lékař, který pečuje o pacienty s AATD. Zařazováni jsou jedinci s diagnózou AATD nebo s hladinou alfa-1-antitrypsinu (AAT) < 11 µM (< 0,5 g/l) či genotypem PI*ZZ, PI*SZ a dalšími vzácnými variantami genu pro AAT (SERPINA1) vedoucími k jeho deficitu. Shromažďované údaje zahrnují demografické charakteristiky, genotyp, komorbidity, plicní funkce, respirační příznaky, nález na ultrasonografické elastografii jater, exacerbace respiračního onemocnění, kvalitu života, CT hrudníku a léčbu.2
Po prvních 2 letech fungování registru byla publikována analýza dat 1044 jedinců s AATD z 15 evropských zemí.1 Nejčastějším genotypem byl PI*ZZ zjištěný v 60,2 % případů, poté PI*SZ u 29,2 % a PI*SS u 3,9 %. Celkem 6,6 % zahrnutých osob mělo vzácné varianty.
Průměrný věk pacientů s genotypem PI*ZZ činil 56 let, věk v době stanovení diagnózy 45 let, 51,5 % tvořili muži a pouze 1,8 % těchto nemocných pracovalo. U 72,8 % byla AATD zjištěna na základě přítomnosti příznaků. Onemocnění plic bylo hlášeno u 81,4 % těchto jedinců – nejčastěji se jednalo o emfyzém (v 57,2 %), CHOPN (55,9 %) a bronchiektázie (22 %). Postižení jater mělo 16 %.1
U více než 76 % pacientů s genotypem PI*ZZ byly zjištěny odpovídající hodnoty jednosekundové vitální kapacity plic (FEV1) a koeficientu difuze (KCO). Pacienti se samotným zhoršením FEV1 měli častěji bronchiektázie a astma, zatímco nemocní se samotným zhoršením KCO častěji emfyzém a jaterní postižení. Multivariační analýza ukázala, že s poklesem FEV1 jsou spojené vyšší věk, mužské pohlaví, exacerbace, zvýšený počet trombocytů a neutrofilů, užívání augmentační léčby a nižší sérová hladina AAT.1
Pouze 30 % jedinců s těžkým deficitem s genotypem PI*ZZ dostávalo augmentační léčbu. Zahrnuti jsou však i nemocní ze zemí, kde tato terapie není hrazena. Pacienti s augmentační léčbou měli častěji AATD zachycenou z důvodu příznaků a vykazovali větší postižení plicních funkcí i častější exacerbace než nemocní bez augmentační léčby.1
Nejčastějším režimem augmentační léčby bylo 120 mg/kg každé 2 týdny (48,9 %), poté 180 mg/kg každé 3 týdny (28,9 %) a 60 mg/kg každý týden (18,4 %). Léčba byla podávána většinou v nemocnici (v 88,9 % případů), méně často u praktického lékaře (v 9,5 %) nebo doma (1,5 %).1
Nedávno byla publikována podrobná analýza dat 1283 pacientů s genotypem PI*ZZ, která se zaměřila na plicní a jaterní onemocnění, tíži symptomů a exacerbace specificky u mužů a u žen. Obě pohlaví byla ve studijním souboru zastoupena přibližně stejně (49,3 % žen). U žen byl pozorován méně častý výskyt CHOPN (41 vs. 57 %) i jaterních onemocnění (11 vs. 20 %), ale vyšší prevalence bronchiektázií (24 vs. 13 %).3
Ženy udávaly nižší konzumaci tabáku i alkoholu a nižší vystavení rizikovým faktorům prostředí (plyny, prachy, azbest). I přes lepší plicní funkce však u nich byla hlášena obdobná tíže symptomů i počet exacerbací.3
Nejčerstvější analýza dat z registru EARCO (k říjnu 2024) zkoumala 1565 pacientů s CHOPN s ohledem na věk při stanovení diagnózy AATD.4 Celkem u 18,2 % sledovaných byla AATD diagnostikována po 65. roce věku. Univariační porovnání podle věku v době určení diagnózy ukázalo nižší prevalenci genotypu PI*ZZ u těchto pacientů (47,1 %) oproti skupinám, jimž byla AATD diagnostikována ve věku 45–65 let (65,5 % jedinců s genotypem PI*ZZ) nebo mladším (78,5 %). Ve skupině osob starších 65 let byl také nejvyšší podíl celoživotních nekuřáků (39,5 %), zatímco pouze 15,3 % nemocných s diagnózou AATD před 45. rokem věku nikdy nekouřilo.4
Multivariační analýzy dále ukázaly, že genotyp PI*SS se pojil s více než 3× vyšší pravděpodobností stanovení diagnózy po 65. roce; pacienti diagnostikovaní na základě klinických příznaků s genotypem PI*SZ měli pravděpodobnost 2× vyšší. Nemocní diagnostikovaní po 65. roce věku měli nižší expozici tabáku a méně závažnou CHOPN. To naznačuje, že subklinické příznaky mohou přispívat k opožděné diagnóze AATD. Autoři studie zdůrazňují, že přítomnost AATD by měla být zvažována u všech pacientů s CHOPN bez ohledu na jejich věk.4
Registr EARCO přinesl nové informace o klinických a funkčních charakteristikách pacientů s AATD. Jde o prospektivní registr, který bude i nadále shromažďovat údaje o přirozeném průběhu onemocnění a představuje základnu pro přípravu dalších klinických studií v této oblasti.
(zza, este)
Zdroje:
1. Miravitlles M., Turner A. M., Torres-Duran M. et al. Clinical and functional characteristics of individuals with alpha-1 antitrypsin deficiency: EARCO international registry. Respir Res 2022; 23 (1): 352, doi: 10.1186/s12931-022-02275-4.
2. Research project: EARCO Registry. European Alpha-1 Research Collaboration, 2025. Dostupné na: www.earco.org/earco-registry-p-1-en
3. Ersöz H., Torres-Durán M., Turner A. M. et al.; EARCO study investigators. Sex-differences in alpha-1 antitrypsin deficiency: data from the EARCO Registry. Arch Bronconeumol 2025 Jan; 61 (1): 22–30, doi: 10.1016/j.arbres.2024.06.019.
4. Karadoğan D., Torres-Duran M., Tanash H. et al.; EARCO study group. Clinical characteristics of AATD-related COPD patients vary with age at diagnosis: data from the EARCO international registry. BMC Pulm Me 2025 Jul 4; 25 (1): 321, doi: 10.1186/s12890-025-03782-y.
