AATD je vzácné onemocnění spojené se zvýšeným rizikem plicního emfyzému u dospělých a postižením jater a panikulitidou u dětí a dospělých. Podle odhadů má těžký deficit AAT v homozygotní formě 1 z 3500−6000 Evropanů a každý 800. pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).1
Mezinárodní registr EARCO (European Alpha-1 Antitrypsin Deficiency Research Collaboration) vznikl z iniciativy Evropské respirační společnosti (ERS) s cílem popsat AATD u jednotlivých genotypů, její přirozený vývoj a vliv terapie včetně augmentační léčby. Přestože byl vytvořen jako evropský projekt, rozšířil se na celosvětový registr.
Registr představuje mezinárodní observační studii, do níž se může zapojit každý lékař, který pečuje o pacienty s AATD. Zařazováni jsou jedinci s diagnózou AATD nebo s hladinou alfa-1-antitrypsinu (AAT) < 11 µM (< 0,5 g/l) či genotypem PI*ZZ, PI*SZ a dalšími vzácnými variantami genu pro AAT (SERPINA1) vedoucími k jeho deficitu. Shromažďované údaje zahrnují demografické charakteristiky, genotyp, komorbidity, plicní funkce, respirační příznaky, nález na ultrasonografické elastografii jater, exacerbace respiračního onemocnění, kvalitu života, CT hrudníku a léčbu.2
Po prvních 2 letech fungování registru byla publikována analýza dat 1044 jedinců s AATD z 15 evropských zemí.1 Nejčastějším genotypem byl PI*ZZ zjištěný v 60,2 % případů, poté PI*SZ u 29,2 % a PI*SS u 3,9 %. Celkem 6,6 % zahrnutých osob mělo vzácné varianty.
Průměrný věk pacientů s genotypem PI*ZZ činil 56 let, věk v době stanovení diagnózy 45 let, 51,5 % tvořili muži a pouze 1,8 % těchto nemocných pracovalo. U 72,8 % byla AATD zjištěna na základě přítomnosti příznaků. Onemocnění plic bylo hlášeno u 81,4 % těchto jedinců – nejčastěji se jednalo o emfyzém (v 57,2 %), CHOPN (55,9 %) a bronchiektázie (22 %). Postižení jater mělo 16 %.1
U více než 76 % pacientů s genotypem PI*ZZ byly zjištěny odpovídající hodnoty jednosekundové vitální kapacity plic (FEV1) a koeficientu difuze (KCO). Pacienti se samotným zhoršením FEV1 měli častěji bronchiektázie a astma, zatímco nemocní se samotným zhoršením KCO častěji emfyzém a jaterní postižení. Multivariační analýza ukázala, že s poklesem FEV1 jsou spojené vyšší věk, mužské pohlaví, exacerbace, zvýšený počet trombocytů a neutrofilů, užívání augmentační léčby a nižší sérová hladina AAT.1
Pouze 30 % jedinců s těžkým deficitem s genotypem PI*ZZ dostávalo augmentační léčbu. Zahrnuti jsou však i nemocní ze zemí, kde tato terapie není hrazena. Pacienti s augmentační léčbou měli častěji AATD zachycenou z důvodu příznaků a vykazovali větší postižení plicních funkcí i častější exacerbace než nemocní bez augmentační léčby.1
Nejčastějším režimem augmentační léčby bylo 120 mg/kg každé 2 týdny (48,9 %), poté 180 mg/kg každé 3 týdny (28,9 %) a 60 mg/kg každý týden (18,4 %). Léčba byla podávána většinou v nemocnici (v 88,9 % případů), méně často u praktického lékaře (v 9,5 %) nebo doma (1,5 %).1
Nedávno byla publikována podrobná analýza dat 1283 pacientů s genotypem PI*ZZ, která se zaměřila na plicní a jaterní onemocnění, tíži symptomů a exacerbace specificky u mužů a u žen. Obě pohlaví byla ve studijním souboru zastoupena přibližně stejně (49,3 % žen). U žen byl pozorován méně častý výskyt CHOPN (41 vs. 57 %) i jaterních onemocnění (11 vs. 20 %), ale vyšší prevalence bronchiektázií (24 vs. 13 %).3
Ženy udávaly nižší konzumaci tabáku i alkoholu a nižší vystavení rizikovým faktorům prostředí (plyny, prachy, azbest). I přes lepší plicní funkce však u nich byla hlášena obdobná tíže symptomů i počet exacerbací.3
Nejčerstvější analýza dat z registru EARCO (k říjnu 2024) zkoumala 1565 pacientů s CHOPN s ohledem na věk při stanovení diagnózy AATD.4 Celkem u 18,2 % sledovaných byla AATD diagnostikována po 65. roce věku. Univariační porovnání podle věku v době určení diagnózy ukázalo nižší prevalenci genotypu PI*ZZ u těchto pacientů (47,1 %) oproti skupinám, jimž byla AATD diagnostikována ve věku 45–65 let (65,5 % jedinců s genotypem PI*ZZ) nebo mladším (78,5 %). Ve skupině osob starších 65 let byl také nejvyšší podíl celoživotních nekuřáků (39,5 %), zatímco pouze 15,3 % nemocných s diagnózou AATD před 45. rokem věku nikdy nekouřilo.4
Multivariační analýzy dále ukázaly, že genotyp PI*SS se pojil s více než 3× vyšší pravděpodobností stanovení diagnózy po 65. roce; pacienti diagnostikovaní na základě klinických příznaků s genotypem PI*SZ měli pravděpodobnost 2× vyšší. Nemocní diagnostikovaní po 65. roce věku měli nižší expozici tabáku a méně závažnou CHOPN. To naznačuje, že subklinické příznaky mohou přispívat k opožděné diagnóze AATD. Autoři studie zdůrazňují, že přítomnost AATD by měla být zvažována u všech pacientů s CHOPN bez ohledu na jejich věk.4
Registr EARCO přinesl nové informace o klinických a funkčních charakteristikách pacientů s AATD. Jde o prospektivní registr, který bude i nadále shromažďovat údaje o přirozeném průběhu onemocnění a představuje základnu pro přípravu dalších klinických studií v této oblasti.
(zza, este)
Zdroje:
1. Miravitlles M., Turner A. M., Torres-Duran M. et al. Clinical and functional characteristics of individuals with alpha-1 antitrypsin deficiency: EARCO international registry. Respir Res 2022; 23 (1): 352, doi: 10.1186/s12931-022-02275-4.
2. Research project: EARCO Registry. European Alpha-1 Research Collaboration, 2025. Dostupné na: www.earco.org/earco-registry-p-1-en
3. Ersöz H., Torres-Durán M., Turner A. M. et al.; EARCO study investigators. Sex-differences in alpha-1 antitrypsin deficiency: data from the EARCO Registry. Arch Bronconeumol 2025 Jan; 61 (1): 22–30, doi: 10.1016/j.arbres.2024.06.019.
4. Karadoğan D., Torres-Duran M., Tanash H. et al.; EARCO study group. Clinical characteristics of AATD-related COPD patients vary with age at diagnosis: data from the EARCO international registry. BMC Pulm Me 2025 Jul 4; 25 (1): 321, doi: 10.1186/s12890-025-03782-y.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.