Kyselina acetylsalicylová si zaslouží prominentní místo v repertoáru kardiovaskulární medicíny. Jako ireverzibilní inhibitor agregace destiček se využívá ke snížení rizika vzniku infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a u pacientů s rizikem kardiovaskulárních příhod.
Z patofyziologického hlediska je zábrana agregace trombocytů asociována s inhibicí vzniku trombů, a to jak v experimentálním modelu, tak in vivo. První důkaz na podporu příznivého účinku ASA na snížení výskytu VTE poskytla analýza, která se zaměřila na užívání antiagregancií pro snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění a ukázala jeho významný (25%) pokles. Metaanalýza klinických studií prokázala, že podávání ASA vede k poklesu výskytu žilní tromboembolie a významně (o 25 %) snižuje riziko vzniku plicní embolie. Kromě toho se ve starších studiích zaměřených na antiagregancia v postchirurgické prevenci žilní tromboembolie a v rozsáhlé studii zaměřené na prevenci plicní embolie prokázal obdobný (25−30%) protektivní účinek.
Zároveň nicméně existují důkazy, že podávání nízkomolekulárních heparinů (LMWH) nebo užívání antagonistů vitaminu K (VKA) během hospitalizace a v průběhu prvních týdnů po operaci snižuje riziko VTE dokonce o 50 %, a to s přijatelným bezpečnostním profilem.
I když byla ASA v účinnosti překonána jinými antitrombotiky, existují důkazy, že její užívání je spojeno se snížením rizika pooperační žilní tromboembolie. Pro svůj příznivý poměr účinnosti a bezpečnosti, snadnost užívání a nízké náklady by mohla být vhodnou strategií pro sekundární prevenci VTE. Nemělo by se proto zapomínat na antitrombotické přednosti této tradiční, levné a univerzální látky.
(ave)
Zdroj: Hovens M. M., Snoep J. D., Tamsma J. T., Huisman M. V. Aspirin in the prevention and treatment of venous thromboembolism. J Thromb Haemost 2006; 4 (7): 1470−1475; doi: 10.1111/j.1538-7836.2006.01928.x.
