Hypertenze je nejčastějším chronickým onemocněním a hlavním modifikovatelným rizikovým faktorem kardiovaskulárních a renálních onemocnění. Vzhledem k nemalé zátěži, jakou představuje pro zdravotní systém i ekonomiky vyspělých států, patří problematika socioekonomických aspektů hypertenze k významným tématům vyžadujícím multidisciplinární přístup.
Podle aktuálních odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí hypertenzí v celosvětovém měřítku cca 1,4 miliardy osob ve věku 30–79 let, což reprezentuje přibližně třetinu populace v uvedeném věkovém rozmezí. Toto chronické onemocnění každoročně způsobí přes 10 milionů úmrtí, jimž by bylo možné předcházet. Prevalence hypertenze přitom setrvale roste kvůli stárnutí populace i významným rizikovým faktorům životního stylu − a Česko není v tomto směru výjimkou. Prevalence hypertenze dosáhla v roce 2024 v tuzemsku 2,3 milionu. Aktuálně jí tak trpí více než každý pátý Čech a 40 % hypertoniků je v produktivním věku.
Dopady hypertenze na morbiditu, mortalitu, produktivitu a ukazatele jako YLL (years of life lost) či DALY (disability-adjusted years of life) se mimo jiné staly předmětem 2 mezinárodních studií, jejichž výsledky byly zveřejněny v časopisu Hypertension: Francouzská studie se svými závěry snaží poukázat na význam primární i sekundární prevence a poznatky považuje za vhodný základ pro tvorbu nebo hodnocení preventivních programů. Cílem australské studie bylo odhadnout dopady hypertenze na produktivitu a finanční zátěž pro veřejné rozpočty.
Ve Francii se počet osob s hypertenzí pohybuje okolo 17 milionů. Jedná se o téměř 30 % dospělé populace vystavených riziku komplikací souvisejících s hypertenzí. Navíc pouze u 25 % těchto nemocných je dosahováno kompenzace krevního tlaku.
V roce 2021 bylo ve Francii zaznamenáno 3,7 milionu hospitalizací z důvodu hypertenze (6,2 milionu dnů hospitalizace) a 55 tisíc případů úmrtí souvisejících s hypertenzí: Ve věkové skupině 55–74 let byla hlavní příčinou úmrtí souvisejících s vysokým krevním tlakem ischemická choroba srdeční (ICHS). U osob starších 75 let se potom jednalo o ICHS spolu s demencí. Celkově se jedná o 8,5 % všech úmrtí ve Francii a autoři studie vyčíslili 498 tisíc let ztracených ve spojitosti s předčasnými úmrtími (YLL) kvůli hypertenzi.
Všechny tyto statistiky naznačují značnou socioekonomickou zátěž danou hypertenzí. Autoři konstatují, že ve Francii existuje velký prostor pro zlepšení, jelikož povědomí o hypertenzi i míra léčby jsou zde na nižší úrovni než v jiných evropských státech, které již přijaly potřebná opatření v oblasti veřejného zdraví.
Hypertenze je coby významný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění zásadním prvkem morbidity a mortality v australské populaci. Tým odborníků z Monashovy univerzity v Melbourne ovšem upozorňuje, že hypertenze nepředstavuje jen zdravotní, ale také ekonomický problém, neboť přispívá k nižší produktivitě. Autoři se tedy ve své studii zaměřili právě na dopady hypertenze na produktivitu ve věkové skupině 20–69 let.
Odhady z roku 2017 uvádějí, že hypertenzí trpí na 4,1 milionu (25,9 %) Australanů v produktivním věku. Z tohoto počtu je 21,6 % osob léčeno a má hypertenzi pod kontrolou, 17,0 % je sice léčeno, ale hypertenze u nich není pod kontrolou a 61,4 % je zcela bez léčby. V kohortě pacientů s hypertenzí se předpokládá téměř 150 tisíc nadúmrtí vedoucích ke ztrátě více než 548 tisíc roků života. S hypertenzí se dále pojí přibližně 610 tisíc ztracených let produktivního života, což představuje ztrátu více než 137 miliard australských dolarů (v přepočtu bezmála 2 biliony Kč) v rámci hrubého domácího produktu.
Pokud by prevalence hypertenze klesla o 25 %, což odpovídá strategickým plánům WHO, došlo by k úspoře více než 155 tisíc ztracených let produktivního života. Toto číslo by potom bylo dokonce více než 2× vyšší, pokud by se všem osobám s hypertenzí dostalo adekvátní léčby a jejich onemocnění by bylo pod kontrolou.
Poznatky z australské studie tak ukazují značné ekonomické dopady hypertenze.
Ještě hlouběji jdou díky propojení údajů ze zdravotního a sociálního systému česká data, která prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) profesor Ladislav Dušek na konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP v listopadu 2025 ve Zlíně. V roce 2024 byla v Česku léčba hypertenze vykázána u 2,3 milionu osob, což znamená nárůst o 33 % v porovnání s rokem 2013. Hypertenze byla v roce 2024 hlavní příčinou úmrtí 4828 Čechů, z toho 62 % žen. Předčasně (tj. před 70. rokem věku) zemřelo téměř 16 tisíc jedinců s hypertenzí. Data ze stejného roku týkající se počtu hospitalizací ukazují, že pacienti s léčenou hypertenzí tvořili 47 % všech případů hospitalizace v Česku a naprostou většinu případů hospitalizací pro nemoci oběhové soustavy.
Z ekonomického pohledu je alarmující nárůst počtu hypertoniků v produktivním věku. Nemocní s hypertenzí ve věku 45–65 let pobírali v roce 2024 častěji invalidní důchod (v 11–18 %, dle věkové kategorie) než jedinci bez hypertenze (v 6–12 %). Pracující pacienti s hypertenzí měli rovněž významně častěji dočasnou pracovní neschopnost (zejména > 14 dní) v porovnání s pracující populací bez hypertenze.
Hypertenze je také rizikovým faktorem akumulace řady dalších onemocnění. Významná polymorbidita pacientů s hypertenzí se promítá do přímých i nepřímých nákladů sociálního a zdravotního systému. Náklady na péči o hypertoniky činily v roce 2024 v Česku 10,7 miliardy Kč, což znamená nárůst o 72 % od roku 2019. Souhrnné náklady na invalidní důchody, příspěvky na péči a nemocenské u osob, které byly léčeny také pro hypertenzi, dosáhly v roce 2024 v tuzemsku 49,5 miliardy Kč.
(pak, zza)
Zdroje: 1. Hypertension – fact sheet. World Health Organization, 2025 Sep 25. Dostupné na: www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/hypertension 2. Dušek L. Hypertenze jako vstupenka k budoucím komorbiditám? Nová data ÚZIS. 46. výroční konference Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, Zlín, 12.–15. 11. 2025. 3. Grave C., Bonaldi C., Carcaillon-Bentata L. et al. Burden of cardio-cerebrovascular and renal diseases attributable to systolic hypertension in France in 2021. Hypertension 2025; 82 (2): 357–369, doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.124.23760. 4. Hird T. R., Zomer E., Owen A. J. et al. Productivity burden of hypertension in Australia. Hypertension 2019; 73 (4): 777–784, doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.118.12606.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
