Pavouci křižáci druhu Araneus ventricosus, kteří žijí v blízkosti rýžových polí v čínské provincii Wu-chan, loví v noci. Biolog Xinhua Fu si během terénního výzkumu povšiml několika sítí s ulovenými samečky světlušek Abscondita terminalis. Na tom by nebylo celkem nic divného, kdyby ovšem světlušky nebyly pokousané, zamotané do pavučiny, ale stále živé. Fu přišel s myšlenkou, že pavouci možná používají světlušky jako návnadu. Ačkoliv tomu ostatní členové týmu zprvu nechtěli věřit, hypotéza se ukázala jako pravdivá.
Do pavučin s blikajícími samečky světlušek, střeženými křižákem, se chytilo až 7 dalších světlušek. Naopak sítě, v nichž pavouk nebyl přítomný, zachytily nejvíce 2 světluščí samečky. Záření chycených světlušáků navíc připomínalo způsob, jakým signalizují samičky světlušek – jednalo se o stabilní sérii pomalých pulzů, na rozdíl od obvyklých dávek krátkých zablesknutí typických pro samečky. Zdá se tedy, že pavouci jsou schopní měnit chování chycené kořisti a využívat ji jako návnadu pro přilákání další.1, 2
Bahník americký (Lepidosiren paradoxa) žije v klidných stojatých vodách jihoamerických velkých řek a dorůstá délky až 1,8 metru. V průběhu evoluce téměř přišel o žábry a vyvinuly se u něj plíce, kterými dýchá vzdušný kyslík, na jehož příjmu je závislý.
Mezinárodní tým vývojových biologů provedl důkladnou analýzu genomů bahníka afrického a amerického, kteří se vyvinuli ze společného předka prvních suchozemských čtvernožců. Zjistili, že genom bahníka amerického obsahuje neslýchaných 91 milionů párů bází, což je asi 30× více, než má lidský genom. Stal se tak novým rekordmanem v živočišné říši. Každý z bahníkových 19 chromosomů, s výjimkou jednoho, je nejméně stejně velký jako celý lidský genom.
Genů kódujících proteiny však mají bahník i člověk přibližně stejně – asi 20 tisíc. Většinu bahníkovy DNA (cca 90 %) totiž tvoří opakující se sekvence transpozonů, což jsou úseky schopné kopírovat samy sebe a vmezeřovat se do genomu. Extrémně rychlý nárůst bahníkovy genetické výbavy v posledních 100 milionech let (přibližně o 1 ekvivalent lidského genomu každých 10 milionů let) je zřejmě způsoben ztrátou genů, které regulují expanzi transpozonů.3, 4
Výzkum lidské migrace v průběhu poslední doby ledové je pro paleogenetiky tak trochu oříšek – kvalitně zachované pravěké DNA z doby před 50 tisíci lety je totiž nedostatek. Vědci z univerzity v německém Tübingenu proto namísto vzorků DNA shromáždili velkou databázi 450 evropských zubních záznamů z doby před 47 až 7 tisíci let (tj. cca z období svrchního paleolitu). Popsali celkem 20 charakteristických zubních znaků, jako je počet a tvar kořenů a morfologie zubních korunek, podle nichž se dá usuzovat na příbuznost mezi jedinci. Data poté analyzovali pomocí statistických metod využívajících strojové učení.
Výsledný demografický model, který nejlépe odpovídal archeologickým nálezům, naznačuje, že západní a východní populace Evropanů se mísily přibližně do doby před 28 tisíci let, kdy východní populace expandovaly na západ a západní populace začaly vymírat. Poté nastalo ochlazení v době pozdního ledovcového maxima a východní populace zůstaly od západních izolovány až do konce doby ledové, kdy došlo k postupnému obnovení migrace.5, 6
Méně než třetině pacientů trpících mentální anorexií se podaří dosáhnout úplného uzdravení. Farmakoterapie této poruchy příjmu potravy zatím neexistuje, možná ale svítá naděje na novou možnost. Francouzským vědcům se totiž podařilo zvrátit chemoterapií nebo stresem způsobenou anorexii u myší podáním peptidu vyvolávajícího hlad.
Protein vázající acylkoenzym A (ACBP) je peptid, který stimuluje chuť k jídlu prostřednictvím vazby na specifickou skupinu neuronů. Množství tohoto proteinu u lidí s mentální anorexií je podprůměrné, stejně jako u myší s anorexií navozenou dlouhodobým stresem. Vědci se proto rozhodli aplikovat těmto myším rekombinantní ACBP. Konzistentní léčba navozovala u anorektických myší větší množství tělesného tuku a svalové i kostní hmoty. Předběžné výsledky tak naznačují, že suplementace ACBP by mohla představovat použitelnou strategii pro léčbu mentální anorexie.7, 8
(este)
Zdroje:
1. Fu X., Yu L., Zhou W. et al. Spiders manipulate and exploit bioluminescent signals of fireflies. Curr Biol 2024 Aug 19; 34 (16): 768–769, doi: 10.1016/j.cub.2024.07.011.
2. Wilcox C. To attract prey, spiders turn captured male fireflies into fake femmes fatales. ScienceAdviser, 2024 Aug 20. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-regularly-bites-more-it-can-chew
3. Schartl M., Woltering J. M., Irisarri I. et al. The genomes of all lungfish inform on genome expansion and tetrapod evolution. Nature 2024 Aug 14, doi: 10.1038/s41586-024-07830-1 [Epub ahead of print].
4. Wilcox C. This odd fish has 30 times as much DNA as humans − a new record for animals. ScienceAdviser, 2024 Aug 15. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-peptide-keeps-anorexic-mice-losing-weight
5. Rathmann H., Vizzari M. T., Beier J. et al. Human population dynamics in upper paleolithic Europe inferred from fossil dental phenotypes. Sci Adv 2024 Aug 16; 10 (33): eadn8129, doi: 10.1126/sciadv.adn8129.
6. Herring M. Teeth contain a trove of data on ancient human movements. ScienceAdviser, 2024 Aug 19. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-tiktok-adding-your-boredom-not-alleviating-it-study-says
7. Chen H., Moriceau S., Joseph A. et al. Acyl-CoA binding protein for the experimental treatment of anorexia. Sci Transl Med 2024 Aug 14; 16 (760): eadl0715, doi: 10.1126/scitranslmed.adl0715.
8. Wilcox C. Peptide keeps anorexic mice from losing weight, could point towards treatments. ScienceAdviser, 2024 Aug 15. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-peptide-keeps-anorexic-mice-losing-weight
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
