Naděje v boji s karcinomem plic: Program časného záchytu karcinomu plic v ČR

Souhrn

Karcinom plic představuje v České republice jedno z nejzávažnějších onkologických onemocnění. Podle statistik je nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor, a to jak u mužů, tak u žen. Problém spočívá zejména v tom, že je často diagnostikován až v pokročilém stadiu, kdy jsou léčebné možnosti výrazně omezené a šance na úplné vyléčení je nízká. S cílem zvrátit tento nepříznivý trend byl 1. ledna 2022 spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic. Jde o pilotní program zaměřený na prevenci, který je plně hrazený ze zdravotního pojištění a jehož hlavním úkolem je včasná diagnostika u rizikové populace, a tím i výrazné zlepšení prognózy pacientů. Hlavní diagnostickou metodou je nízkodávkové CT hrudníku.

Podle statistik z let 2019–2023 onemocní v České republice průměrně každý rok karcinomem plic asi 6600 osob, zhruba 5100 na tento karcinom zemře (Obr. 1) a 66 % pacientů s karcinomem plic má pokročilé onemocnění. Program časného záchytu karcinomu plic v ČR má napomoci změně této neblahé situace.

Pro koho je program určen a jaká jsou vstupní kritéria?

Program je cíleně zaměřen na jedince, u nichž je riziko vzniku karcinomu plic statisticky nejvyšší. Jedná se o preventivní, plošný, pilotní program, jehož cílem je včasná diagnostika karcinomu plic u rizikové populace. Pro zařazení do programu musí být splněna následující kritéria:

• Věk mezi 55 a 74 lety.

• Historie kouření: Jedinec musí být buď aktivní kuřák, nebo bývalý kuřák.

• Kuřácká zátěž: Minimální kuřácká historie by měla být 20 a více balíčkoroků (jeden balíčkorok se rovná kouření jedné krabičky cigaret denně po dobu jednoho roku).

Cílem je zachytit onemocnění v momentě, kdy je s největší pravděpodobností ještě bezpříznakové a dobře léčitelné. Vstupem do programu se rizikoví pacienti dostávají do systematického dohledu, který jim nabízí velkou naději.

Metoda vyšetření

Hlavní diagnostickou metodou je nízko­dávkové CT hrudníku (LDCT). Jedná se o sofistikované radiologické vyšetření, jež umožňuje detailně zobrazit plicní tkáň a odhalit i drobné nádorové změny, které by na klasickém rentgenovém snímku nebyly viditelné. Velkou výhodou LDCT je minimální radiační zátěž ve srovnání s běžným CT vyšetřením, což činí celou proceduru bezpečnou pro opakované po­užití (Obr. 2).

Algoritmus programu –⁠ cesta pacienta Programem časného záchytu

Klíčovou roli v programu hrají praktičtí lékaři a pneumologové. Pacient může být do programu zařazen dvěma cestami –⁠ buď cestou oslovení svým všeobecným praktickým lékařem (VPL), nebo přímo cestou oslovení ambulantním pneumologem (Obr. 3). Praktičtí lékaři mají za úkol aktivně vyhledávat rizikové pacienty ve svých kartotékách, často s pomocí zdravotních sester či zdravotních bratrů, a informovat je o možnosti zapojení do programu. Důležité je pacientovi vysvětlit celý algoritmus, přínosy, ale také radiační zátěž a další podrobnosti, aby se mohl o vstupu do programu informovaně rozhodnout.

Následně se pacient dostaví na první vyšetření u pneumologa. To zahrnuje nejen samotné zařazení do programu, ale také komplexní funkční vyšetření plic. V případě, že je diagnostikováno jiné onemocnění (například astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc –⁠ CHOPN), přebírá pneumolog léčbu pacienta, což je další benefit programu. Samotný screeningový test, tedy LDCT vyšetření, absolvuje pacient v jednom z akreditovaných radiologických pracovišť. Pokud je nález na LDCT podezřelý (pozitivní), je pacient konzultován v příslušném pneumo­onkochirurgickém centru, kde se tým odborníků (pneumolog, onkolog, chirurg a radiolog) dohodne na dalším postupu.

Vyšetření LDTC je strukturováno podle jasně daného algoritmu:

1. Vstupní vyšetření: Po zařazení do programu podstoupí pacient první vyšetření LDCT.

2. Kontrolní vyšetření: Pokud je výsledek negativní, následuje kontrolní vyšetření po jednom roce.

3. Další sledování: Jestliže i druhé vyšetření je negativní, pacient je zván na další kontrolu po dvou letech.

Celý proces probíhá na jednom ze čtyřiceti akreditovaných radiologických pracovišť na území České republiky. Tato pracoviště splňují přísné standardy kvality a jsou certifikována pro provádění těchto specializovaných vyšetření. Program je řízen Komisí pro přípravu Programu časného záchytu karcinomu plic při Minis­terstvu zdravotnictví České republiky a jeho monitorování a evaluaci má na starosti Národní screeningové centrum (NSC) –⁠ samostatný odbor Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR). NSC v rámci evaluace hodnotí data zdravotních pojišťoven, tj. Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS), údaje z Národního onkologického registru (NOR), informace ze speciálních dotazníků pro pacienty k tomuto programu a dále podrobné údaje o LDCT vyšetřeních, které do elektronického systému pro sběr dat shromažďují pověřené osoby z akreditovaných radiologických pracovišť.

Zapojení lékařů do programu

Zapojení lékařů do programu neustále roste. Zatímco ke konci roku 2022 bylo aktivně zapojeno pouze 23 % praktických lékařů, ke konci roku 2023 to bylo již 35 % a v současné době (k 31. 12. 2024) je to již 45 % (Tab. 1). Podíl praktických lékařů (IČZ), kteří do programu oslovili alespoň 1 osobu, se tedy časem zvyšuje. I přesto je nutné zapojení praktických lékařů nadále posílit. Většina PL zapojených do programu nedosahovala při pokrytí oslovených osob uvažované hranice 15 %. U pneumologů je zapojení dokonce 98 % (z celkového počtu 297 pneumologických pracovišť jich bylo ke 31. 12. 2024 do programu zapojeno 292). To svědčí o rostoucím povědomí a důvěře v celý program napříč zdravotnickou komunitou. Celkové zapojení praktických lékařů do programu podle okresu působiště zdravotnického zařízení potom ukazuje mapa na obrázku 4. Nejvyšší počet praktických lékařů zapojených do programu byl v okrese Ústí nad Labem (66 %). Naopak nejméně zapojených praktických lékařů bylo v okrese Domažlice (14 %).

První výsledky a hmatatelné přínosy programu

Ačkoliv se jedná o pilotní program, který probíhá teprve čtvrtým rokem, jeho dosavadní výsledky jsou mimořádně pozitivní a potvrzují jeho význam. Kumulativní počet oslovených pacientů za dobu trvání programu je ukázán na obrázku 5 –⁠ celkem bylo pro vstup do programu osloveno již více než 43 tisíc osob, přičemž 77 % z nich oslovili VPL a 23 % pneumologové. Propojená data zdravotních pojišťoven (NRHZS, leden 2022 až září 2024) s daty NOR (do dubna 2025) jasně ukazují, že se daří diagnostikovat karcinom plic v časných stadiích (Obr. 6).

Ve sledovaném období (leden 2022 až září 2024) bylo provedeno 13 274 prvních LDCT, na jejichž základě (resp. posledního vyšetření LDCT po neurčitém výsledku) byla většina pacientů (89 %) negativních. Přibližně 7 % (N = 949) osob mělo neurčitý výsledek a téměř 4 % (N = 486) osob měla výsledek rizikový. Z celkového počtu 486 osob s pozitivním nálezem na základě LDCT mělo k datu hodnocení záznam v Národním onkologickém registru (NOR) 126 pacientů (26 %). Z hlediska stadia onemocnění je nejdůležitější zjištění, že 58 % osob (N = 73) bylo zachyceno v časném stadiu 1 a 2. Je však nutné zdůraznit, že záznam v NOR může mít časový odstup, zároveň je i z mezinárodních studií¹ zřejmé, že diagnostikovaný karcinom by mělo mít zhruba 35 % pacientů, kteří byli na LDCT pozitivní. Při běžné diagnostice, bez preventivního screeningu, se karcinom plic v časném stadiu 1 a 2 diagnostikuje pouze u 15 až 20 % pacientů.

Kromě záchrany životů a prodloužení délky přežití má program i další významné přínosy:

Ekonomická úspora: Chirurgická léčba karcinomu plic v časném stadiu je výrazně levnější než nákladná cílená léčba pokročilých a generalizovaných stadií, která jsou navíc často spojena s nižší kvalitou života pacienta.

Zvýšené povědomí: Program zvyšuje informovanost o karcinomu plic a jeho souvislosti s kouřením, což může motivovat lidi k zanechání tohoto zlozvyku.

Návrat do aktivního života: U pacientů, kteří jsou včas diagnostikováni a vyléčeni, je velká šance na návrat do plnohodnotného osobního i společenského života.

Současný záchyt dalších onemocnění: Díky komplexnímu vyšetření se daří včas diagnostikovat i další závažné stavy, jako je CHOPN nebo plicní fibróza, které jsou lépe léčitelné v časných fázích.

Závěr a výhled do budoucna

Dosavadní výsledky pilotního Pro­gramu časného záchytu karcinomu plic jsou velmi povzbudivé. Prokazují, že se daří plnit jeho hlavní cíl –⁠ diagnostikovat karcinom plic v raných stadiích, kdy má pacient největší šanci na uzdravení.

Věříme, že po zhodnocení delšího časového úseku a vyhodnocení celé pilotní fáze se tento program stane řádnou a pevnou součástí preventivních screeningových programů v České republice, protože jen včasná diagnostika a adekvátní terapie dávají pacientům naději na kvalitní a plnohodnotný život.

Za cennou pomoc při sběru, vyhodnocování dat a tvorbě datových podkladů patří poděkování Národnímu screeningovému centru Ústavu zdravotnických informací České republiky, jmenovitě pak vedoucímu NSC ÚZIS ČR PhDr. Karlu Hejdukovi a jeho spolupracovníkům Mgr. Petru Dvořákovi a Mgr. Renatě Chloupkové.