Magnesium a jeho suplementace v rámci primární péče

Souhrn

Magnesium (Mg²⁺) je životně důležitý prvek pro funkci a zdraví buněk, nachází se ve všech organismech a je klíčovým kofaktorem adenosin­trifosfátu (ATP), buněčného zdroje energie. Podílí se na zásadních buněčných a fyziologických procesech, včetně vazby nukleotidů a regulace enzymatické aktivity. Všechny ATPázové reakce vyžadují komplex Mg²⁺ s ATP, což je nezbytné pro funkce RNA a DNA. Hořčík ovlivňuje metabolismus glukózy, lipidů a bílkovin, řídí nervosvalové funkce, srdeční rytmus a reguluje cévní tonus a sekreci hormonů. Dále hraje roli v centrálním nervovém systému jako modulátor N-methyl-D-aspartátu a je zapojen do nitrobuněčné signalizace a regulace cirkadiánního rytmu. Prevalence hypomagnezemie se pohybuje v rozmezí 3–10 % v běžné populaci, ale stoupá například u pacientů s diabetem 2. typu a u pacientů na intenzivní péči, kde přesahuje 65 %.

K hypomagnezemii může vést nedostatek příjmu, zvýšené ztráty v trávicím traktu, snížená reabsorpce v ledvinách nebo redistribuce hořčíku (Obr. 1). Pacienti často vykazují nespecifické příznaky, jako jsou letargie, svalové křeče a slabost. Tento stav je obvykle spojen s dalšími poruchami rovnováhy elektrolytů, což může vést k přehlédnutí hypomagnezemie, jelikož hladina sérového hořčíku není běžně měřena. V těžkých případech se mohou objevit závažné neurologické a kardiovaskulární symptomy. 

Mezi nejčastější příčiny úmrtí se řadí kardiovaskulární onemocnění, ke kterým patří arteriální hypertenze, akutní koronární syndromy, chronické srdeční selhání, cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin. Uvedené diagnózy jsou vážnou komplikací nejen pro samotného pacienta, pokud je výrazně invalidizovaný v běžném životě a vyžaduje trvalou péči jiné osoby, ale představují i komplikace pro jeho blízké a příbuzné. V neposlední řadě jmenovaná onemocnění znamenají i finanční zátěž. Aby k uvedeným komplikacím nedocházelo, je potřebné dodržovat určitá preventivní opatření. U kuřáků co nejrazantnější omezení chronického nikotinismu, eliminovat v co nejvyšší míře stresovou zátěž organismu, snažit se dodržovat dostatek pohybu, udržovat správné stravovací návyky, kontrolovat optimální hladinu cholesterolu v krvi a optimální hodnoty krevního tlaku v rámci preventivních prohlídek u lékaře. Ukázalo se, že ke vzniku srdečních a cévních komplikací může vést i nízká hladina magnesia v krvi, kterou můžeme zaznamenat i u jinak zdravých jedinců. U nemocných k nedostatku magnesia (Mg+) často dochází v důsledku například jeho zvýšených ztrát (různé nefropatie) nebo jeho nedostatečného příjmu. V rámci sledování velkých populací pacientů bylo dokázáno, že vyšší příjem magnesia je spojen s nižším rizikem vysokého krevního tlaku, cévní mozkové příhody a akutního koronárního syndromu.

Hořčík a hypertenze

Je dobré si připomenout, že magnesium spolu s vápníkem a draslíkem se podílí na regulaci hodnot krevního tlaku. V rozsáhlých výzkumech, jak snížit krevní tlak, které sledovaly působení přípravků obsahujících magnesium, se potvrdilo, že tyto přípravky lze použít jako doplněk k lékům na arteriální hypertenzi. Je to tak nejen u pacientů vyššího věku, ale i u mladších osob s vysokým krevním tlakem, kde byl dokázán příznivý vliv magnesium orotátu na pokles výskytu palpitací a na zlepšení kvality spánku. Magnesium pomáhá normalizovat spasmus cévní stěny, což se projevuje zlepšením hodnot krevního tlaku.

Magnesium může příznivě ovlivnit hypertenzi prostřednictvím interakce s vápníkem, snížení periferní vaskulární rezistence, nárůstu uvolňování oxidu dusnatého (NO), zvýšení sekrece prostaglandinu I₂ endotelem a zvýšení účinku antihypertenziv. I mírný pokles krevního tlaku přitom může mít klinicky významný vliv z hlediska redukce rizika ischemické choroby srdeční a iktu. Účinky podávání hořčíku na krevní tlak u osob s onemoc­něními v preklinickém stadiu a u chronicky nemocných pacientů ovšem zatím nebyly studovány a informace získané z meta­analýz a klinických hodnocení nevedly k jednoznačným závěrům.

Některá data poukazují i na možnou úlohu hořčíku při snižování krevního tlaku, výsledky však nejsou zcela jednoznačné. Mechanismus, kterým může hořčík snížit krevní tlak, je komplexnější. Hořčík může ovlivňovat krevní tlak díky svému vlivu na cévní tonus prostřednictvím řady biochemických reakcí, jichž se účastní. Ty ovlivňují nejen kontrakce a dilatace cév, ale také apoptózu buněk, zánětlivé pochody a další. Nízký příjem hořčíku může vést k nedostatku prostaglandinu E1, a tedy i k vazokonstrikci a vzestupu krevního tlaku.

Závěr

Magnesium je v klinické medicíně klíčovým elektrolytem, přesto se na něj při běžných vyšetřeních často zapomíná. Hypomagnezemie, která je často asymptomatická, byla lépe pochopena díky pokroku v genovém screeningu a sekvenování celého exomu, což odhalilo nové geny spojené s dědičnými formami tohoto onemocnění. Hypomagnezemii mohou vyvolat různé léky a užívání alkoholu, je také často přítomna u diabetiků 2. typu a u pacientů s autoimunitními chorobami. Základem pro zvládnutí hypomagnezemie je suplementace hořčíku, ideálně ve formě organických solí. Nad hořčíkem a jeho regulací ve zdraví a nemoci visí stále mnoho otazníků, přesto by se ale tomuto „zapomenutému a znovu objevenému“ elektrolytu měla v klinické praxi věnovat větší pozornost.