#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Komplexní přístup k léčbě obezity: výživa, pohyb, spánek a indikace moderních antiobezitik


Autoři: Marie Skalská
Působiště autorů: (www. centrumsportmed. cz), Praha ;  Pro Fit Institut (www. profitinstitut. cz), Praha ;  Centrum sportovní medicíny
Vyšlo v časopise: Svět praktické medicíny, 7, 2025, č. 3, s. 42-44
Kategorie: Medicína v ČR: přehledový článek

Souhrn

Obezita představuje závažný a rostoucí zdravotní problém s významnými socioekonomickými dopady a rizikem řady komorbidit, jako jsou kardio­vaskulární onemocnění a diabetes 2. typu. Tento článek poskytuje ucelený přehled moderního, komplexního managementu obezity, který je založen na integrovaném a dlouhodobém přístupu. Klíčové terapeutické pilíře zahrnují nutrici, pohybovou aktivitu, spánkovou hygienu, psychologickou podporu a farmakoterapii. Úspěšná léčba obezity vyžaduje holistickou a dlouhodobou strategii, která je klíčová pro dosažení klinicky významných výsledků a zlepšení kvality života pacientů.

Obezita představuje významný celosvětový zdravotní problém, včetně České republiky, kde řada studií dokumentuje rostoucí prevalenci obezity, zejména po ekonomických a sociálních proměnách. Aktuální data uvádějí, že nadváhou či obezitou trpí přibližně 61,4 % dospělých, což odráží změny životního stylu a stravovacích návyků od počátku 90. let.1,2 Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje obezitu za klíčový rizikový faktor řady komorbidit, včetně kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a některých nádorů.3,4

Obezita je multifaktoriální onemocnění ovlivněné genetickou predispozicí, prostředím a životním stylem, proto je pro klinickou praxi zásadní jeho komplexní pochopení.5,6 Obezita významně ovlivňuje morbiditu a mortalitu a snižuje kvalitu života.1,7 Nepřímé náklady spojené s obezitou, včetně zameškané práce a snížené produktivity, se v ČR odhadují na 26,3 miliardy Kč ročně.1 Psychologické dopady, jako deprese a úzkost, často komplikují léčbu.6

Účinný management obezity vyžaduje víceúrovňový přístup zahrnující výživu, pohybovou aktivitu, spánkovou hygienu, psychologickou podporu a, pokud je indikováno, moderní farmakoterapii či bariatrickou chirurgii.8

Nutrice: dietní léčba obezity a mýty

Základem úspěšné redukce hmotnosti je vytvoření kalorického deficitu. Nastavení složení jídelníčku, včetně energetického příjmu, je potřeba personalizovat, nepředepisovat univerzální jídelníčky. Doporučuje se snížení energetického příjmu o 500–1000 kcal denně, což odpovídá úbytku hmotnosti asi 0,5–1 kg týdně, považovanému za bezpečné a udržitelné tempo.9,10 Ve složení jídelníčku by nemělo jít pouze o snížení energetického příjmu, ale také o nastavení vhodného energetického trojpoměru (15–30 % energie z bílkovin, 45–65 % ze sacharidů a 20–35 % z tuků).9 Důležitý je dostatečný příjem vlákniny (25–35 g/den), která podporuje sytost a zdraví trávicího traktu.9

Rozšířené mýty o jídelníčku při redukci hmotnosti

  • Je potřeba zcela vyloučit sacharidy“, „Cukr je bílý jed“ –⁠ kvalitní sacharidy z celozrnných produktů, ovoce a zeleniny mají v redukční dietě místo.11
  • Všechny tuky jsou škodlivé“ –⁠ kvalitní tuky (avokádo, ořechy, olivový olej) jsou důležité pro hormonální funkce.12
  • Stačí jen snížit energetický příjem“ –⁠ kvalita stravy hraje zásadní roli; potraviny nutričně bohaté, s nízkou energetic­kou denzitou (např. zelenina) podporují redukci efektivněji.10,11

 

Srovnání vybraných dietních přístupů

  • Středomořská dieta –⁠ má prokázané kardiovaskulární benefity a je dobře dlouhodobě udržitelná.13
  • Nízkosacharidová/ketogenní dieta –⁠ vede k rychlému počátečnímu úbytku hmotnosti, je obtížněji dlouhodobě udržitelná, hrozí deficit některých mikroživin.9
  • Přerušovaný půst –⁠ může zlepšit inzu­linovou senzitivitu a snížit energe­tický příjem.9
  • Vysokobílkovinná dieta –⁠ podporuje sytost a zachování svalové hmoty.9

 

Praktické tipy stran nutrice

  • Doporučujte vedení jídelních deníků či záznam do aplikací. Je tendence spíše podhodnocovat energetický příjem.
  • Vysvětlujte princip kalorické bilance na praktických příkladech.
  • Přizpůsobte stravovací režim možnostem pacienta, např. charakteru práce –⁠ směnný provoz, delší doba bez možnosti přestávky na jídlo v práci, cestování…
  • Varujte před „skrytými kaloriemi“ v nápojích.
  • Maximálně respektujte rodinné a kulturní návyky pacienta i finanční možnosti.
  • Navažte spolupráci s nutričním terapeu­tem.

 

Pohybová aktivita: nastavení a nejčastější mýty

Pravidelná fyzická aktivita je klíčová pro udržení hmotnosti a zlepšení metabolického zdraví.6,14 Americká kardiologická asociace (AHA) doporučuje 150 až 300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně spolu se dvěma dny posilování hlavních svalových skupin.14

 

Mýty o pohybové aktivitě

  • Lidé s obezitou nemohou cvičit účinně“ –⁠ i mírná pohybová aktivita přináší významné zdravotní benefity.15
  • *„Pohyb sám o sobě povede k redukci hmotnosti“ –⁠ optimální výsledky přináší kombinace pohybu a úpravy stravy.16,17
  • Je nutné cvičit ve vysoké intenzitě, hodně se zapotit“ –⁠ středně intenzivní aktivity jsou účinné a přijatelné.15,18
  • Smyslem pohybu je jen zhubnout“ –⁠ zlepšení kondice je možné i bez úbytku hmotnosti.17

 

Nastavení pohybového plánu pro pacienty s obezitou

  • U pacientů s obezitou je vhodnější mluvit spíše o „pohybu“ než o sportu. Výraz „sport“ může být pro pacienta s obezitou stresující.
  • Postupná progrese: Od kratších jednotek (10–15 minut) k delším a intenzivnějším cvičením. Pozvolna navyšovat, optimálně k 300 minutám týdně, a k tomu 2× týdně zařadit posilování.
  • Optimální a bezpečné je nastavení silového tréninku pod vedením fyzioterapeuta.
  • Typ pohybu: Zábavné a dostupné aktivity –⁠ chůze, plavání, kolo; funkční silový trénink s hmotností vlastního těla. Pokud pacient dělá nebo dělal nějaký sport aktivně, může být výhodné se k němu vrátit.
  • Seberegulace a sledování: Nastavení reálných, dosažitelných cílů. K okamžité zpětné vazbě je možné využít „chytré hodinky“, aplikace, krokoměry.

 

Spánková hygiena a obezita

Nedostatek spánku úzce souvisí s obezitou a metabolickými poruchami. Spánková deprivace narušuje hormonální rovnováhu –⁠ zvyšuje hladinu hormonu ghrelinu a snižuje hladinu leptinu.19,20 Zhoršuje inzulinovou senzitivitu a zvyšuje riziko diabetu 2. typu.21 Akutní spánková deprivace ovlivňuje volbu jídel –⁠ lidé volí větší porce a pociťují větší hlad, většinou volí jídlo s vyšším obsahem sacharidů a tuků.

 

Praktická doporučení pro zlepšení kvality spánku

  • Pravidelný spánkový režim –⁠ chodit spát a vstávat ve stejnou dobu.
  • Upravit prostředí místnosti na spaní –⁠ tma, ticho, příjemná teplota.
  • Omezení obrazovek 30 minut před spaním.
  • Relaxace před spaním –⁠ meditace, dechová cvičení, čtení, jednoduché rituály.
  • Volit vhodný jídelníček, omezit příjem kofeinu před spaním.
  • Pravidelná fyzická aktivita v dosta­tečném odstupu, nejpozději 3 hodiny před ulehnutím.
  • Omezení denního spánku nebo jeho zkrácení, optimálně do 30 minut.

 

Psychologické aspekty a kognitivně-behaviorální terapie (KBT)

Obezita často souvisí s emočním jedením, stresovými spouštěči a nízkou motivací. KBT pomáhá identifikovat a měnit negativní myšlenkové vzorce, korigovat jídelní chování, stanovovat reálně dosažitelné cíle a zlepšit zvládání stresu.22

Farmakoterapie obezity jako doplnění režimových opatření

Farmakologická léčba obezity dnes tvoří nepostradatelnou součást kom­-
plexního terapeutického přístupu. Je však klíčové zdůraznit, že samotná farmaka slouží primárně jako podpůrný prostředek usnadňující pacientovi osvojení a dlouhodobé udržení zdravého životního stylu. Jedná se o doplnění, nikoliv o náhradu režimových opatření. Bez aktivního zapojení režimových opatření –⁠ zejména pohybových aktivit, a přede­vším silového tréninku –⁠ nelze dosáhnout optimálních výsledků.

Silový trénink má zásadní roli při zachování svalové hmoty, která značně ovlivňuje energetický výdej, metabolické zdraví a kvalitu života pacientů s obezitou.

Farmakologická léčba obezity je v České republice indikována u pacientů s BMI ≥ 30 kg/m² nebo s BMI ≥ 27 kg/m² při současném výskytu alespoň jedné komorbidity spojené s obezitou. Kromě tradičně užívaného orlistatu jsou nyní dostupní GLP‑1 receptoroví agonisté (liraglutid, semaglutid) a nejnověji i duální GLP‑1/GIP agonista tirzepatid. Tyto přípravky snižují chuť k jídlu, zpomalují vyprazdňování žaludku a zlepšují postprandiální glykemii.

Tirzepatid vykazuje ve studiích vyšší redukci hmotnosti než samotní GLP‑1 agonisté.23 Kromě významného snížení tělesné hmotnosti přinášejí tyto léky prokázané benefity v redukci kardiovaskulárního rizika, zlepšení metabolického profilu a potenciálně i neuroprotektivní účinky.24,25.

Důležitou studií týkající se kardio­vaskulárních benefitů je studie SELECT,26 která byla provedená se semaglutidem na 17 604 osobách bez diabetu s preexistujícím kardiovaskulárním onemocněním. Studie SELECT potvrdila, že nejen diabetici, ale i pacienti bez diabetu po aplikaci semaglutidu mají tyto kardiovaskulární benefity.

Farmakoterapie obezity je dlouhodobá léčba podobně jako např. léčba hypertenze nebo diabetu, na což je potřeba pacienta upozornit.

Závěr

Efektivní léčba obezity vyžaduje komplexní přístup: výživa, pohyb, spánek, psychologická podpora, farmakoterapie a chirurgie podle indikace.


Zdroje

1.
Landovská P, Karbanová M. Social costs of obesity in the Czech Republic. Eur J Health Econ 2023;24(8):1321–1341. 

2.
Ng M, Fleming T, Robinson M, et al. Global, regional, and national prevalence of overweight and obesity. Lancet 2014;384(9945):766–781.

3. World Health Organization. Obesity and overweight. Fact sheet, 2024.

4. 
Bray GA, Kim KK, Wilding JPH. Obesity: a chronic relapsing progressive disease process. Lancet Diabetes Endocrinol 2017;5(3):161–170.

5. 
Speakman JR, Hall KD. Carbohydrates and obesity: epidemiology and biochemistry. Physiol Rev 2021;101(3):1599–1670.

6.  
Heymsfield SB, Wadden TA. Mechanisms, pathophysiology, and management of obesity. N Engl J Med 2017;376 : 254–266.

7.  
Kolotkin RL, Meter K, Williams GR. Quality of life and obesity. Obes Rev 2001;2(4):219–229.

8.  
Yumuk V, Tsigos C, Fried M, et al. European Guidelines for Obesity Management in Adults. Obes Facts 2015;8(6):402–424.

9.  
Hall KD, Kahan S. Maintenance of lost weight and long-term management of obesity. Med Clin North Am 2018;102(1):183–197.

10.
van Baak MA. Dietary carbohydrates and weight loss maintenance. Curr Opin Clin Nutr Metab Care 2021;24(4):354–358.

11.
Gardner CD, Trepanowski JF, Del Gobbo LC, et al. Effect of low-fat vs low-carbohydrate diet on 12-month weight change in overweight adults. JAMA 2018;319(7):667–679.

12.
Liu AG, Ford NA, Hu FB, et al. A healthy approach to dietary fats: understanding the science and taking action to reduce consumer confusion. Nutr  J 2017;16(1):53.

13.
Estruch R, Ros E, Salas-Salvadó J, et al. Primary prevention of cardiovascular disease with a mediterranean diet. N Engl J Med 2013;368 : 1279–1290.

14.
Piercy KL, Troiano RP, et al. Physical activity guidelines for Americans. JAMA 2018;320(19):2020–2028.

15.
Swift DL, Johannsen NM, et al. The role of exercise and physical activity in weight loss and maintenance. Prog Cardiovasc Dis 2014;56(4):441–447.

16.
Donnelly JE, Blair SN, et al. Appropriate physical activity intervention strategies for weight loss and prevention of weight regain. Med Sci Sports Exerc 2009;41(2):459–471.

17.
Wing RR, Phelan S. Long-term weight loss maintenance. Am J Clin Nutr 2005;82(1 Suppl):222S–225S.

18.
Jakicic JM, et al. Effect of physical activity on weight loss, weight maintenance, and prevention of weight regain. Med Sci Sports Exerc 2019;51(6): 1206–1211.

19.
Spiegel K, Tasali E, et al. Sleep curtailment in healthy young men is associated with decreased leptin levels. Ann Intern Med 2004;141(11): 846–850.

20.
Nedeltcheva AV, et al. Sleep restriction and reduced leptin. Ann Intern Med 2010;153(7):435–441.

21.
Patel SR, Hu FB. Short sleep duration and weight gain: a systematic review. Obesity (Silver Spring) 2008;16(3):643–653.

22.
Smith J, Ang XQ, Giles EL, Traviss-Turner G. Emotional eating interventions for adults living with overweight or obesity: a systematic review and meta-analysis. Int J Environ Res Public Health 2023;20(3):2722.

23.
Nauck MA, D’Alessio DA. Tirzepatide, a dual GIP/GLP-1 receptor co-agonist for the treatment of type 2 diabetes with unmatched effectiveness regrading glycaemic control and body weight reduction. Cardiovasc Diabetol 2022;21(1):169.

24.
Siddeeque N, Hussein MH, Abdelmaksoud A, et al. Neuroprotective effects of GLP-1 receptor agonists in neurodegenerative disorders: a large-scale propensity-matched cohort study. Int Immunopharmacol 2024;143(Pt 3): 113537.

25.
Diz-Chaves Y, Mastoor Z, Spuch C, et al. Anti-inflammatory effects of GLP-1 receptor activation in the brain in neurodegenerative diseases. Int J Mol Sci 2022;23(17):9583.

26.
Lincoff AM, et al. Semaglutide and cardiovascular outcomes in obesity without diabetes. N Engl J Med 2023;389(24):2221–2232.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Svět praktické medicíny

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2025 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Mepolizumab v reálné klinické praxi
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#