Předepisování inkontinenčních pomůcek na poukaz má řadu pravidel. Kromě finančních limitů, které nesmí být při preskripci překročeny, jsou důležitým aspektem také vzájemné kombinace těchto zdravotnických prostředků.
Inkontinenční pomůcky nemusí předepisovat jen odborný lékař (urolog, gynekolog, neurolog, geriatr), poukaz mohou vystavovat rovněž praktičtí lékaři. Nárok na inkontinenční pomůcky hrazené z veřejného zdravotního pojištění vzniká při prokázané patologické inkontinenci.
Inkontinenční pomůcky pro I. stupeň inkontinence nesou označení SKP 1 (SKP = skupina postižení). Do I. stupně inkontinence spadá především stresová inkontinence, únik moči se pohybuje mezi 50 a 100 ml během 4 hodin. Do kategorie SKP 1 patří absorpční inkontinenční vložky pro ženy i pro muže a pánské absorpční kapsy.
Pro II. stupeň inkontinence, při kterém dochází k mimovolnímu úniku moči v rozpětí 100–200 ml za 4 hodiny, jsou určeny pomůcky označené SKP 2 (absorpční pleny, fixační kalhotky) a SKP 4 (urinální kondomy a sběrné sáčky).
Pacienti se III. stupněm inkontinence využívají inkontinenční pomůcky označené SKP 3, případně SKP 4. Do kategorie SKP 3 patří absorpční kalhotky a podložky.
Efektivního využívání pomůcek a minimalizace ekonomických dopadů pro pacienta lze docílit správným kombinováním pomůcek. Nemocným nemohou být uhrazeny zdravotní prostředky z veřejného zdravotního pojištění, pokud lékaři nedodržují tato pravidla pro jejich vzájemné kombinace nebo souběh.
K základním pravidlům preskripce patří též zásada, že na poukaz může být předepsán jen jeden druh zdravotnických prostředků, lékař ovšem může předepsat více poukazů. Záznam o vystavení poukazu musí být zapsán ve zdravotnické dokumentaci.
(pak)
Zdroj: Úhradový katalog VZP – ZP, metodika k úhradovému katalogu VZP – ZP, verze 1002. Všeobecná zdravotní pojišťovna, 1. 7. 2018. Dostupné na: https://media.vzpstatic.cz/media/Default/dokumenty/ciselniky/metodika_1002.pdf