Dysurie: hodnocení a diferenciální diagnostika u dospělých

Předložený článek představuje velmi solidní a aktuální přehled problematiky dysurie u dospělých pacientů, zejména v primární péči. Text je psán didakticky a je vhodně strukturován. Z hlediska odborného je článek založen na důkazech (evidence-based), přičemž využívá relevantní literaturu z nejnovějšího období, včetně doporučení CDC, AUA a databází jako Cochrane, BMJ Clinical Evidence či UpToDate.

Zohledněny jsou jak infekční, tak neinfekční příčiny dysurie, a článek rovněž reflektuje problematiku di­ ferenciální diagnostiky, telemedicíny, role fyzikálního vyšetření a laboratorních me­ tod. Pozitivně hodnotím důraz na Mycoplasma genitalium jako často opomíjený patogen u přetrvávající uretritidy, stejně jako strukturované algoritmy pro muže a ženy. Článek nepřináší zcela nové po­ znatky, ale velmi přehledně a srozumitelně shrnuje aktuální doporučení v diagnostic­kém přístupu k pacientům s dysurií.

Rozdíly mezi americkým přístupem a českou klinickou praxí

Zásadní rozdíl mezi americkým přístu­ pem a českou klinickou praxí spočívá především v míře využívání telemedicíny při diagnostice a léčbě dysurie. Zatímco článek upozorňuje na rizika empirické léčby bez fyzikálního vyšetření a bez ana­ lýzy moči, v českém kontextu převažuje důraz na osobní vyšetření a laboratorní potvrzení diagnózy. Empirická antibio­tická léčba bez mikrobiologické verifikace není v Česku standardem, a to zejména v době rostoucí antibiotické rezistence.

Dále je nutno podotknout, že v české urologické i praktické péči není rutinní testování na Mycoplasma genitalium běžně dostupné, přestože by u pacientů s recidivující nebo perzistující uretriti­ dou mělo být zvažováno. Testy NAAT (nucleic acid amplification tests) jsou v USA více rozšířené a standardizované, zatímco v ČR zatím naráží na limity úhradové politiky a dostupnosti v terénu. Diagnostické přístupy – včetně použití močových testů, mikroskopie moči a in­ dikací pro kultivaci – jsou v české praxi v zásadě shodné. Článek také reflektuje nutnost vyloučení malignit při perzistu­ jící mikrohematurii a symptomech dys­ urie, což zcela koresponduje s doporuče­ními České urologické společnosti.

Přínos pro praxi

Za nejpřínosnější část článku považuji:

• Strukturovaný diferenciálnědiagnos­ tický přístup k dysurii, včetně upozor­nění na mimourologické příčiny (např. dermatologické, gynekologické, farma­ kologické).
• Zdůraznění významu sexuální a soci­ ální anamnézy, včetně rizikového cho­ vání a vlivu diety – tento aspekt bývá v rutinní praxi často opomíjen.
• Doporučení k testování na Mycoplasma genitalium a jeho zařazení do algoritmu péče – přinejmenším u specifických skupin pacientů.
• Diskuse nad limity telemedicíny v kon­ textu dysurických symptomů – vzhle­ dem k postupnému rozvoji telemedi­ cínských platforem v ČR považuji tuto úvahu za velmi aktuální.

Závěr

Článek poskytuje kvalitní, prakticky využitelný přehled problematiky dysurie s důrazem na racionální diferenciální diagnostiku. I když se některé prvky (ze­ jména v oblasti testování STI a využívání telemedicíny) mohou lišit od české praxe, většina doporučení je plně aplikovatelná v našem prostředí.