Kojení – významný faktor pro Agendu 2030


Autoři: Anna Mydlilová
Působiště autorů: Národní laktační centrum, Thomayerova nemocnice, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2017; 156: 451-453
Kategorie: Aktuálně

INVESTICE, KTERÁ SE VYPLATÍ

Kojení poskytuje dětem nejlepší možný start do života a je jednou z ekonomicky nejúčinnějších investic, které mohou země učinit v oblasti zdraví svých dětí a matek a budoucího zdraví svých ekonomik a společnosti. Proto loňský Světový týden kojení (1.–7. 8. 2017) i Český týden kojení (18.–24. 9. 2017) vyzvaly k přijetí a posílení důležitých strategií na podporu kojení, které jsou již k dispozici a u nichž je prokázáno, že vedou ke zlepšení kojení (Baby-friendly Hospital Initiative – BFHI, která je součástí Globální strategie výživy kojenců a malých dětí z roku 2002) (1, 2), vzdělávaní zdravotníků i laiků, laktační poradenství, přijetí a právní ošetření Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka (1981) (3) a ochrana v době mateřství. Poskytování zvýšené podpory a informací o kojení umožní ženám dělat to nejlepší pro sebe, své děti a své rodiny a prostřednictvím kojení podporovat veřejné zdraví.

17 CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Podporou kojení je možné dosáhnout všech 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs – Sustainable Development Goals), což je program rozvoje navržený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro roky 2015–2030, přijatý v září na summitu WHO v rámci tzv. Agendy 2030 „Přeměna našeho světa“. Agenda 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje jsou všeobecné a platí pro všechny země na všech stupních rozvoje, vyžadují angažovanost a sdílenou odpovědnost. Kojení je spojeno s lepší výživou, zdravím, vzděláním, snižováním nerovností, napomáhá k dosažení prosperity a udržitelnější budoucnosti lidí a planety, což přispívá k hlavním cílům Agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 (4). Vláda ČR přijala Agendu 2030 v dubnu 2017 a má 6 okruhů, kde zatím téma kojení chybí, přestože všech 17 cílů udržitelného rozvoje má souvislost s kojením.

Valné shromáždění WHO poukázalo na důležitou úlohu kojení v plnění 17 cílů udržitelného rozvoje (2017):

Cíl 1: Skončit s chudobou

Kojení šetří finanční zdroje rodiny vynakládané na umělou výživu a léčbu častěji nemocných dětí i matek. Zatímco v roce 1987 rodiče za umělou výživu utratili 2 miliardy dolarů, v roce 2014 to bylo již 44,8 miliardy a do roku 2019 se očekává nárůst na 70,6 miliardy USD. V Česku 100 000 dětí do 6 let (17–20 %) žije v chudobě.

Cíl 2: Vymýtit hlad, zlepšit výživu

Mateřské mléko je nejlépe definovaná enterální výživa, vysoce kvalitní a nezávadná, která poskytuje všechny potřebné živiny v prvních 6 měsících života. I po tomto období je mateřské mléko spolu s nemléčným příkrmem stále významným zdrojem výživy a ochranných látek.

Cíl 3: Zdraví a kvalitní život

Kojení snižuje úmrtnost a nemocnost. Děti, jež jsou kojené po delší dobu, mají nižší výskyt infekčních onemocnění a úmrtí včetně syndromu náhlého úmrtí než ty, které jsou kojené krátce nebo nejsou kojeny vůbec. Delší období kojení souvisí se snížením rizika nadváhy nebo obezity, cukrovky. Kojení může rovněž zabránit úmrtí 20 tisíc žen ročně na rakovinu prsu, snižuje recidivu karcinomu prsu o 36 %, je spojeno s redukcí rizika vzniku diabetu, snižuje o 56 % konverzi těhotenské cukrovky na diabetes 2. typu a redukuje počet onemocnění rakovinou vaječníků. Zejména u nedonošených dětí kojení či krmení mateřským mlékem snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy o 77 %, dále výskyt nozokomiálních infekcí, chronických plicních onemocnění a retinopatií.

Cíl 4: Kvalita vzdělání

Kojení je spojeno s nárůstem IQ o 3–4 body u kojených dětí, u nedonošených pak o 6–8 bodů. Vyšší kognitivní schopnosti můžou vést k lepším výsledkům v učení, vyššímu vzdělání a lepšímu uplatnění v životě. Kojení je důležitým prvkem komplexního rozvoje a péče v raném dětství, což je specifický cíl v rámci tohoto bodu. Náklady na nižší kognitivní schopnosti spojené s nedostatečným kojením činí zhruba 300 miliard dolarů ročně – 0,49 % HDP.

Cíl 5: Rovnost mužů a žen

Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen. Ve 46 zemích mají ženy více než 30% zastoupení v parlamentu oproti 22 % v ČR.

Cíle 8, 10: Propagovat ekonomický růst a snížit nerovnosti

Kojení je efektivní způsob jak zvýšit lidský kapitál a podněcovat hospodářský růst. Každý rok šetří náklady na zdravotní péči výrazným snížením hospitalizací v částce miliard dolarů. Kojení je spojeno s otázkami rovnosti, včetně rodičovství a zaměstnání. Podpora v mateřství a podpora v zaměstnání zvyšuje míru kojení o 30 %. Kojení posiluje ženy v reprodukční autonomii.

Cíle 6, 7, 12–15:

Zajistit pitnou vodu, kanalizaci a hygienu, udržitelnou spotřebu a výrobu, zvýšit odolnost klimatu, chránit a udržitelně využívat oceány a suchozemské ekosystémy

Kojení nevyžaduje k přípravě vodu, vodní stopa je nulová. Výroba a zpracování 1 kg sušeného mléka spotřebuje 4700 l vody a další voda je potřebná na rozpuštění prášku na tekutinu a mytí lahví, dudlíků a pomůcek potřebných k přípravě umělé výživy. Farmy a čistění výrobních ploch potřebují vodu, stejně jako plantáže olejových palem na rozdíl od kojení, které nečerpá podzemní vodu.

Mateřské mléko nevyžaduje žádné palivo pro ohřívání ani chlazení – při konzumaci má vždy správnou teplotu.

Uhlíková stopa umělé výživy je obrovská: výroba a zpracování mléka na 1 kg sušeného mléka vyprodukuje 21,8 kg ekv. skleníkových plynů (CO2).

Lze tedy shrnout, že mateřské mléko je nejekologičtější pokrm, nečerpá přírodní zdroje, nezatěžuje životní prostředí a jeho uhlíková a vodní stopa je nulová.

Cíle 16, 17: Silné instituce, oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj

Podpora kojení vyžaduje zapojení vlády, funkční zdravotní systém a sociální politiku včetně financování. Podpora kojení je společnou kolektivní zodpovědností.

ALARMUJÍCÍ STATISTIKY

Nová zpráva WHO, UNICEF a Globálního sdružení pro kojení (2017) udává, že ze 140 milionů narozených dětí v roce 2015 čeká 77 milionů příliš dlouho na první přiložení. Celosvětově pouze 45 % dětí je přiloženo do hodiny, přestože je zdokumentováno, že tento postup zlepšuje počty výlučně kojených dětí a délku kojení (5). Pouze 43 % dětí mladších 6 měsíců je výlučně kojeno a jen 23 zemí má podíl výlučně kojených dětí > 60 %. Evropský region vykazuje jeden z nejnižších průměrných podílů výlučně kojených dětí v 6 měsících na světě (13 %) a celkem kojených (36 %) (6). Tyto statistiky jsou alarmující. Cílem „Zdraví 2020“ proto je, aby v roce 2025 bylo v 6 měsících výlučně kojeno 50 % dětí.

Také Česká republika nesplňuje stanovené cíle. Při propuštění z porodnice je kojeno 95,1 % dětí, z toho výlučně 81,5 %, v 6 měsících je potom výlučně kojeno již pouze 13,6 %, celkem 36,9 % a ve 12 měsících 15 % dětí. Nízký podíl dětí kojených ve věku 6 a 12 měsíců naznačuje, že mnoho matek nepokračuje v kojení podle doporučení, což svědčí o nedostatečné podpoře zdravotního a sociálního systému. Výborem pro práva dítěte je Česko opakovaně kritizováno za klesající počty výlučně kojených dětí, minimální podporu BFHI na vládní úrovni a zejména zastřešení této iniciativy státní institucí, nepřijetí Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a neřešení nerovností v mateřství, kdy matky-studentky a podnikatelky nedostávají mateřský příspěvek, ale rovnou rodičovský a musejí si povinně vybrat finančně méně výhodnou 4letou variantu rodičovské dovolené, což se má od roku 2018 změnit na 3letou.

KOLEKTIVNÍ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST

Existuje mnoho překážek, které přispívají k nízké míře kojení, jako jsou sociální normy, nedostatek rozhodovací síly mezi ženami a nedostatečná sociální podpora rodiny a komunity, malá podpora od zdravotníků, nadbytečná administrativa, nedostatek zdravotnických pracovníků, nedostatek poradenství a podpory žen, nedostatečná legislativa v době mateřství a neregulované či nevhodné marketingové aktivity výrobců umělé výživy, dudlíků a lahví.

Úspěšné kojení není jen individuální odpovědností matky, podpora kojení je kolektivní společenskou odpovědností vyžadující podporu vlády, zdravotnického systému, rodiny, komunity, pracoviště a finanční investice. Globální investice do podpory kojení jsou příliš nízké, proto děti a matky na celém světě nedosáhly svých cílů, aby jejich děti byly výlučně kojeny 6 měsíců a s příkrmem 2 roky i déle podle doporučení WHO i MZ ČR. Přestože matky plánovaly kojit, kvůli nedostatku investic do kojení a nulové podpoře ze strany vlády svých cílů nedosahují (5). Potřebné intervence, politiky a programy podpory kojení existují a jejich efekt je prověřen, přesto se v praxi nedodržují.

Sociologové a ekonomové teprve nedávno začali studovat kojení jako výsledek společenských a politických procesů jak v sociálním státě, tak ve veřejném zdraví. Podle studie, která srovnávala 18 ekonomicky nejvyspělejších zemí OECD, se iniciace kojení pohybuje od 44 do 99 %. Tento široký rozsah vyvolává otázky o tom, co podporuje či omezuje kojení v různých národních podmínkách. Studie potvrdila, že jsou to zdravotní systém a sociální politika, chybné politiky a nerovná podpora v rámci systému zdravotní péče vysvětlující variabilitu v kojení mezi 18 zeměmi OECD. Země, které mají více BFHI nemocnic (dodržující 10 kroků k úspěšnému kojení), více žen v parlamentu, méně císařských řezů, více příležitostí pracovat na částečný úvazek a vyšší mateřský příspěvek, vykazují rovněž lepší iniciaci i délku kojení (7).

Skandinávské země, kde je podpoře kojení věnovaná velká pozornost, slouží za vzor ostatním. Tyto země mají podle studie OECD vysoké procento žen v parlamentu (37,5–45,3 %; ČR 22 %), nízký počet císařských řezů (16,3–21,4 %; ČR 26 %), téměř všechny porodnice jsou BFHI (98–100 %; ČR 65 %), vysoký mateřský příspěvek (90–100 %; ČR 70 % v roce 2017), více příležitostí pracovat na částečný úvazek (32 %; ČR 9 %), vysokou iniciaci kojení (98–99 %) i délku kojení.

OTÁZKA ZDRAVÍ I LIDSKÉHO KAPITÁLU

Je také prokázáno, že komplexní podpora kojení od vlády, která od roku 2011 probíhá v USA, má minimální dopad na pojistné a současně vede ke zvyšování počtu kojených dětí (8). Americká vláda zařadila podporu kojení do programů boje s obezitou a dalšími nepřenosnými nemocemi, zejména s rakovinou prsu.

Podpora kojení vyžaduje politické odhodlání, finanční investice a efektivní koordinovanou činnost na národní úrovni, abychom zjistili, že v celé zemi jsou podniknuty strategické kroky, aby se kojení dostalo na novou úroveň prostřednictvím rozšíření programů na ochranu, podporu a prosazování kojení. Kojení není jen otázkou zdraví, je to otázka lidského kapitálu. Když neinvestujeme do kojení, zaplatíme dvojnásobnou cenu – ve ztracených životech a ve ztracených příležitostech.

Jak prohlásil Keith Hanson ze Světové banky: „Kdyby kojení ještě neexistovalo, tak ten, kdo by ho dnes vymyslel, by si zasloužil dvojitou Nobelovu cenu: za medicínu a ekonomiku.“

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Anna Mydlilová

Národní laktační centrum

Thomayerova nemocnice

Vídeňská 800

140 59  Praha 4 – Krč

Tel.: 261 082 485

e-mail: anna.mydlilova@ftn.cz


Zdroje

1. WHO. Global strategy for infant and young child feeding. Dostupné na: www.who.int/nutrition/publications/infantfeeding/en

2. Mydlilová A. Standardní praktické pokyny pro kojení v ČR. Postgraduální medicína 2007; 9: 16–24.

3. WHO. International code of marketing of breast-milk substitutes. Dostupné na: www.who.int/nutrition/publications/infantfeeding/en

4. WABA. Breastfeeding: a key to sustainable development. Dostupné na: waba.org.my/breastfeeding-a-key-to-sustainable-development

5. WHO. Babies and mothers worldwide failed by lack of investment in breastfeeding. Dostupné na: www.who.int/mediacentre/news/releases/2017/lack-investment-breastfeeding/en/

6. Bagci Bosi AT, Eriksen KG, Sobko T et al. Breastfeeding practices and policies in WHO European region member states. Public Health Nutr 2016; 19: 753–764.

7. Lubold AM. The effect of family policies and public health initiatives on breastfeeding initiation among 18 high-income countries: a qualitative comparative analysis research design. Int Breastfeed J 2017; 12: 34.

8. CDC. The surgeon general’s call to action to support breastfeeding. Dostupné na: www.cdc.gov/breastfeeding/promotion/calltoaction.htm

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienista

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Doporučení, indikace a dávkování LMWH
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.

Pacient s neuropatickou bolestí v ordinaci praktického lékaře
Autoři: doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D.

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Neutropenie
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Průlomová bolest a možnosti její léčby
Autoři: MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se