Nové cesty pro zlepšení zdravotní gramotnosti seniorů


New ways towards the improvement of the seniors’ health literacy

The elderly population is one of the vulnerable groups due to their low health literacy. Health literacy represents a way of effective ensuring, comprehension and utilization of health information to be able to make the best possible decisions in the care of one's health.

The presented systematic overview study was compiled using the analysis of 38 database publications. The goal was to find relevant resources concerning the relation between health literacy and compliance in the treatment of adult and elderly individuals. Another goal was to describe the influence of tools and the possibility of using e-health to improve the seniors' health literacy.

The source analysis proves that limited health literacy correlates with the decrease of cognitive functions. Some studies show that health literacy directly correlates with the level of education and age. The elderly individuals who show higher health literacy observe their doctors' advice more frequently and are, moreover, active recipients of health care. One of the tools of how to improve health literacy is e-health technology using internet, mobile phones, tablets or other information media.

Key words:
health literacy, health care, patient, senior, compliance, e-health


Autoři: Sylva Bártlová1;  Iva Brabcová1;  Hana Hajduchová1;  Lenka Šedová1;  Lenka Motlová2
Působiště autorů: Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích1;  Ústav sociálních a speciálně pedagogických věd, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích2
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2017; 156: 445-449
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Seniorská populace patří mezi skupiny ohrožené nižší zdravotní gramotností. Zdravotní gramotnost představuje schopnost efektivně si zajistit, pochopit a využít zdravotní informace tak, abychom se mohli v péči o své zdraví co nejlépe rozhodnout.

Předložená systematická přehledová studie byla sestavena z analýzy 38 databázových publikací. Smyslem bylo najít relevantní zdroje o vztahu zdravotní gramotnosti a compliance v léčbě u starších dospělých, resp. seniorů a dále popsat vliv nástrojů a možností využití e-health ke zvýšení zdravotní gramotnosti u seniorů.

Analýza zdrojů ukazuje, že omezená zdravotní gramotnost se vyskytuje v návaznosti na úbytek kognitivních funkcí. Některé studie dokazují, že zdravotní gramotnost přímo souvisí s výší vzdělání a věkem. Senioři, u kterých lze sledovat vyšší zdravotní gramotnost, se častěji řídí radami svých ošetřujících lékařů a jsou rovněž aktivními příjemci zdravotní péče. Jedním z nástrojů, jak lze zvýšit zdravotní gramotnost seniorů, je využití e-health, a to s pomocí internetu, mobilu, tabletu či jiných informačních médií.

Klíčová slova:
zdravotní gramotnost, zdravotní péče, pacienti, senioři, compliance, e-health

ÚVOD

Zdravotní gramotností je míněna míra, v jaké mají jednotlivci schopnost si zajistit, pojmout a pochopit zdravotní informace a služby tak, aby se mohli správně rozhodnout ohledně svého zdraví (1). Nedostatečná zdravotní gramotnost je obvyklá u starších ročníků a je spojena s mnoha problémy, jakými jsou špatné využití preventivních zdravotnických služeb, problémy s dodržováním předepsané medikace, časté hospitalizace, zvýšené zdravotní výdaje a zvýšená mortalita (2–6).

Zdravotní gramotnosti u skupiny seniorů se v posledních letech věnuje velká pozornost (7). Svědčí o tom řada publikovaných výzkumů (3, 4, 9–13). Objevují se i výzkumy používající kvalitativní výzkumné strategie (14, 15), ale též velmi specificky zaměřené výzkumy (16, 17).

Iniciativa Světové zdravotnické organizace (WHO) za aktivní stárnutí považuje zlepšení zdravotní gramotnosti za klíč k možnosti zajištění aktivního stárnutí, tj. za proces optimalizace možností žít ve zdraví, aktivitě a bezpečí a tím si zajistit zvýšenou kvalitu života i do vysokého věku (18). Cílem přehledové studie je vyhodnotit vztah zdravotní gramotnosti a compliance v léčbě u starších dospělých a seniorů. Doplňujícím cílem je prezentovat vliv nástrojů a možností e-health na zvýšení zdravotní gramotnosti této skupiny obyvatel.

METODIKA

Pro svou systematickou přehledovou studii jsme využili techniky analýzy sekundárních zdrojů. Za účelem nalezení studií nejvyšší úrovně důkazů zabývajících se zdravotní gramotností starších dospělých a seniorů v oblasti zdravotní péče byla prohledána databáze PubMed. Při vyhledávání bylo použito různých kombinací hesel a klíčových slov: health literacy, health care, older patients, older adults, older people, seniors, e-health.

Z 827 rešeršních zdrojů bylo po analýze abstraktů vybráno 221 publikací, které byly opakovaně vyhodnocovány dle těchto zařazovacích kritérií:

  1. jazyk studie anglický;
  2. dostupnost full textu;
  3. stáří publikace 2004–2017;
  4. předmět studie: vyhodnocení vlivu zdravotní gramotnosti na znalost a dodržování terapeutických postupů;
  5. objekt studie: starší dospělí a senioři 65+.

V konečné fázi bylo do přehledové studie zařazeno 38 databázovaných publikací.

VZTAH ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI A STÁRNUTÍ

Ishikawa a Yano zdravotní gramotnost definují jako kognitivní a sociální dovednosti, které určují motivaci a schopnost jednotlivců získat přístup k chápání a využívání informací způsoby, jež podporují a udržují zdraví. Na základě této definice byly popsány 3 úrovně zdravotní gramotnosti: funkční, komunikativní a kritická. Počet studií zacílených na zdravotní gramotnost se během posledních 10 let dramaticky zvýšil, nicméně existuje rozdíl mezi teoretickým vymezením zdravotní gramotnosti a jejím praktickým využitím. Podle autorů jsou vědecké důkazy o vlivu zdravotní gramotnosti na pacientovo zdraví a chování v době nemoci stále omezené (19).

Naopak Safeer a Keenan tvrdí, že nedostatečná zdravotní gramotnost vede k nižšímu přístupu ke zdravotní péči, nedodržování instrukcí od lékaře a nesprávnému užívání léků. U pacientů s nedostatečnou zdravotní gramotností je vyšší pravděpodobnost hospitalizace než u těch, kteří mají vyšší úroveň zdravotní gramotnosti. Pacienti rozumí lékařským informacím lépe, pokud se na ně mluví pomalu, používá se jednodušší slovní zásoba a je jim podáváno omezené množství informací (20).

Nízká zdravotní gramotnost v kombinaci s fyziologickými změnami stárnutí staví starší osoby do zranitelného postavení (21). Například Carthy et al. si za cíl výzkumu stanovili vyhodnotit schopnost starších pacientů porozumět mluveným lékařským pokynům. Pacienti ve věku 55–74 let měli za úkol zapamatovat si a porozumět instrukcím od lékaře týkajícím se ošetřování ran. Mnoho starších pacientů mělo problém se zapamatováním slovních pokynů během klinických setkání. Pacienti s nižší zdravotní gramotností měli horší schopnost zpětně si vybavit slovně podané informace (22). Také Serper et al. ve svém výzkumu zjistili, že zdravotní gramotnost starších pacientů (55–74 let) významně korelovala s jejich kognitivními schopnostmi (23).

Ve vícerozměrných analýzách byla nedostatečná zdravotní gramotnost spojena s horším fyzickým zdravím a větším výskytem depresivních symptomů. Jak uvádí Sparks a Nussbaum, především starší osoby, kterým bylo diagnostikováno nádorové onemocnění, jsou konfrontovány se zdravotním systémem, jenž vyžaduje vysokou úroveň zdravotní gramotnosti k úspěšnému zvládání těchto onemocnění. Starší pacienti jsou v nevýhodě, co se týče jejich schopnosti úspěšně překonávat nádorové onemocnění, vzhledem k fyziologickým, kognitivním, psychologickým a komunikativním změnám daným věkem. Závěrem vyslovují předpoklad, že kognitivní funkce mají silný vliv na vztah mezi zdravotní gramotností, fyzickým zdravím a depresemi u starších dospělých osob (16).

VZTAH ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI A COMPLIANCE PACIENTA

Úroveň zdravotní gramotnosti je spojena se znalostí a postoji k sekundární prevenci, potažmo s ochotou zapojit se do spolurozhodování o způsobech léčby.

Dolan et al. prokázali vliv zdravotní gramotnosti na postoj ke kolorektálnímu screeningu u amerických mužů (veteránů) ve věkové skupině 50+. Respondenti s nižší gramotností měli 3,5× nižší povědomí o kolorektálním nádorovém onemocnění, 1,5× nižší povědomí o screeningových testech a měli negativnější přístup k provedení testu na okultní krvácení (FOBT), avšak ne ke sigmoideoskopii. Osoby s nižší gramotností měly 2× větší pochybnosti o kvalitě FOBT, 1,5× vyšší pocit nepohodlí spojený s FOBT a 4× častěji odmítaly tento test provést, i když jim jej lékař doporučil.

Také Connie et al. (25) ve své studii verifikovali vztah mezi zdravotní gramotností osob ve věkové skupině 50+ a jejich znalostmi a postoji ke screeningu na okultní krvácení prostřednictvím FOBT. Respondenti s nízkou zdravotní gramotností měli nižší povědomí o možnostech kolorektálního screeningu než respondenti s vyšší úrovní zdravotní gramotnosti. Většina účastníků studie měla pozitivní postoj k přínosu kolorektálního screeningu pomocí FOBT. Účastníci s nízkou zdravotní gramotností FOBT častěji nedokončovali a častěji uváděli, že tyto testy jsou nepřesné, jim nepříjemné a celkově pro ně problematické. Mezi limity této studie patřil vysoký podíl respondentů, kteří odmítli participovat na výzkumu. Zároveň veteráni, kteří se odmítli zúčastnit studie, byli výrazně starší než ti, kteří s výzkumem souhlasili (24).

White et al. vyhodnocovali souvislost mezi zdravotní gramotností, psychosociálními faktory a aktivitami v oblasti sebepéče u Hispánců s diabetem mellitem. Oslovení respondenti s omezenou zdravotní gramotností byli starší, méně vzdělaní a diabetes u nich byl diagnostikován později než u osob s vyšší zdravotní gramotností. Hispánci s nižší zdravotní gramotností vykazovali větší důvěru ve své lékaře, měli lepší stravovací návyky, péči o nohy a lékovou compliance. Nižší zdravotní gramotnost Hispánců byla spojena s větší důvěrou v lékaře a s lepším dodržováním užívání léků. Autoři této studie ve svém textu upozorňují na výzkumné limity, kdy jejich závěry mohou být zkresleny malým vzorkem respondentů, který postrádal významné rozdíly na sociodemografické a akulturační úrovni a neumožňoval hlubší analýzu příčinných souvislostí (26). Nízká gramotnost je velkou bariérou pro dodržování léčebného režimu u pacientů s diabetem (27). Také studie, kterou provedli Souza et al., vyhodnocovala vztah mezi funkční zdravotní gramotností a kontrolou glykemie starších pacientů s diabetem 2. typu. Pacienti s nedostačující funkční zdravotnickou gramotností častěji nedodrželi doporučený postup odběru glykemie než osoby s dostatečnou zdravotnickou gramotností (28).

Řada studií zkoumala vztah mezi úrovní zdravotní gramotnosti a úspěšností léčby u pacientů se srdečním selháním (29–32). Peterson et al. (31) potvrdili, že pacienti s nízkou zdravotní gramotností byli starší, měli nižší socioekonomický status, nižší vzdělání a měli vyšší míru koexistujících onemocnění. Nízká zdravotní gramotnost pacientů se srdečním selháním byla spojována s vyšší úmrtností. Omezení této studie spočívalo ve zvolení dotazníku s nižším počtem otázek a byla provedena pouze mezi anglicky mluvícími pacienty.

Noureldin et al. (32) posuzovali vliv zdravotní gramotnosti na dodržování předepsaného užívání léků u nemocných se srdečním selháním. U pacientů s vyšší úrovní zdravotní gramotnosti se potvrdilo lepší dodržování předepsaného užívání kardiovaskulárních léků než u pacientů s nižším indexem zdravotní gramotnosti.

Vliv zdravotní gramotnosti na dodržování užívání léků byl sledován v řadě studií (33–35). Jin et al. (35) si vytyčili za cíl prozkoumat funkční zdravotní gramotnost u starších dospělých a identifikovat ovlivňující faktory, které predikují lékovou compliance. Dle tohoto výzkumu dodržování předepsaného užívání léků u starších pacientů souviselo s úrovní jejich vzdělání, zdravotními problémy, frekvencí v dávkování, spokojeností s poradenstvím a vysvětlením medikace, ale překvapivě nebyl nalezen žádný vztah s funkční zdravotní gramotností.

Lindquist et al. ve svém výzkumu identifikovali důvody nedodržení doporučené medikace u starších osob po propuštění z nemocnice. Bylo zjištěno, že senioři s adekvátní zdravotní gramotností inklinují k záměrnému neužívání léků podle instrukcí lékařů. Naopak senioři s nižší zdravotní gramotností spíše nerozumějí instrukcím lékaře, proto léky užívají chybně. Tyto výsledky mohou vysvětlovat, proč předchozí studie nepotvrdila souvislost mezi zdravotní gramotností a chybným užíváním léků pacientů (33). Zároveň ovšem autoři upozorňují na limity svých tvrzení. Omezení této studie spočívá v malém výzkumném souboru respondentů, v jejich pokročilém věku a vysoké vzdělanosti. Tyto faktory neumožňují zobecnit výzkumné závěry.

Přehledová práce, kterou publikovali Nasser et al. (34), poukázala na skutečnost, že informovanost o warfarinu mezi seniory je nízká a může vést k nižší efektivitě léčby. Tato zjištění rovněž zdůrazňují potřebu specifikovat, zacílit a rozvíjet vzdělávací možnosti a zdroje pro zlepšení léčby warfarinem u seniorů. Demografické faktory jako stárnutí, nižší příjem a nižší zdravotní gramotnost nepřímo ovlivňují znalosti pacientů o warfarinu a přístup k informacím o něm.

Albrecht et al. připomínají, že nepochopení závěrečných lékařských zpráv u starších pacientů je velmi časté a má multifaktoriální charakter. Věk byl spojen s nepochopením správného užívání léků a instrukcí k dalším lékařským prohlídkám. Muži vykazovali neporozumění v oblasti dietních doporučení. Společenská izolace byla spojená s neporozuměním instrukcím o fyzické aktivitě a deprese zvyšovala riziko nepochopení medikace a dietních zásad (36). Výše uvedená zjištění poukazují na důležitost řešení omezené funkční zdravotnické gramotnosti v klinické praxi.

Halbach et al. (17) zkoumali distribuci úrovně zdravotní gramotnosti a spojení zdravotní gramotnosti s obavou z progrese rakoviny během její léčby u starších žen nově diagnostikovaných s rakovinou prsu. Jejich výsledky poukazují na skutečnost, že nedostatečná zdravotní gramotnost je statisticky významně spojená s vyšší obavou z progrese rakoviny u starších pacientek s rakovinou prsu. Další velmi specifické téma řešili Ashida et al. ve studii, ve které mapovali úroveň znalostí genetiky, zdravotní gramotnosti a názory ohledně příčin změn zdravotního stavu mezi jedinci z různých věkových skupin (37).

Závěrem této části příspěvku je nutné zdůraznit, že většina zmiňovaných výzkumných studií má své limity, tvrzení z nich nelze zobecňovat a v případě kontroverzních nálezů je jistě užitečné je zhodnotit kriticky.

VZTAH ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI A AKTIVNÍ ROLE PACIENTA

Přiměřená úroveň zdravotní gramotnosti je zásadním faktorem, který ovlivňuje ochotu pacientů zapojit se do aktivního rozhodování o způsobu léčby. Sak et al. ve svém výzkumu prokázali, že zdravotní gramotnost starších dospělých (65–80 let) hraje roli v jejich individuální ochotě aktivně se zapojit do léčebného procesu. Většina respondentů výzkumu upřednostňovala částečnou účast při rozhodování souvisejícím s vlastním zdravím (spolupráce: 51 %; aktivně: 35,6 %). Téměř tři čtvrtiny účastníků studie (72,7 %) byly spokojené se svým současným zapojením do lékařského rozhodování. Necelá jedna pětina (18,8 %) by si přála aktivnější zapojení než doposud, zbytek výzkumného souboru upřednostňoval opak (8,5 %). Byla prokázána pozitivní korelace mezi psychologickým posílením a ochotou respondentů aktivně se zapojit do léčebného procesu. Důvěra v lékaře a věk respondentů se ukázaly jako překážka pro zvýšení ochoty zapojit se do rozhodování o léčbě, zatímco vzdělání sloužilo jako prostředek (38).

VZTAH ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI A E-HEALTH

V souvislosti se zdravotní gramotností a jejím zvyšováním nelze ani u seniorské populace opomenout využití nových informačních a komunikačních technologií. Použití internetu může ve spojení se zdravým stárnutím sloužit jako mocný spojenec pro získání dobré a cenově dostupné zdravotní péče. Aplikace e-health jsou používány pro řadu zdravotních stavů včetně managementu chronických onemocnění, dodržování medikace, zvládání kognitivních omezení u seniorů, ztráty nezávislosti u starších pacientů, ztráty mobility, omezení pádů, zabránění izolaci či depresím a konečně i pro zajištění podpory od profesionálů (39).

E-health pro seniory může zahrnovat vlastnictví mobilního telefonu či tabletu (40, 41), gamifikaci, technologie postavené na síťovém připojení a službách (42), dávkování léčiv pomocí telesenzorů (43), elektronické zdravotní karty zahrnující kartu pacienta, klinické administrativní systémy, digitální zobrazovací a archivní systémy, e-recepty a e-objednávky (44), zdravotnické informační sítě, virtuální realitu a robotiku, nositelné a přenosné monitorovací systémy (39).

E-health zdroje nabízejí seniorům nové možnosti jak získat přístup ke zdravotním informacím on-line, spojit se s dalšími jedinci s podobnými zdravotními zájmy a starat se o své zdraví. Na druhou stranu právě senioři často postrádají dostatečnou znalost e-health a patřičnou gramotnost, aby dokázali maximálně využít možnosti tohoto typu zdrojů (45). Digitální a informační gramotnost seniorů je relativně omezená a velmi rozdílná v závislosti na jejich vzdělání a sociálním postavení. Lze očekávat, že e-health i když jde o důležitý nástroj – prospěje jen některým skupinám seniorů a jen minimálně ovlivní zdravotní gramotnost sociálně znevýhodněných. Ve svém důsledku může dojít ke zvýšení zdravotních nerovností ve společnosti. Nicméně je potřebné vyvíjet a nabízet seniorům e-health technologie, které jsou uzpůsobeny jejich dovednostem a potřebám, a umožnit jim tak dobrou adaptaci na nové technologie a integraci do moderní společnosti.

Tennant et al. (46) zjistili, že nižší věk, vyšší vzdělanost a širší využití elektroniky jsou významně spojeny s vyšší úrovní e-health gramotnosti. Internet je čím dál obvyklejším zdrojem zdravotních informací (47). Je stále více užíván jako médium, jež dokáže k lidem doručit informace o intervencích pro změnu chování vedoucí ke zlepšení zdraví. E-health technologie pro seniory jsou úspěšné, pokud jsou jednoduché (nesložité a přístupné), použitelné (prokazatelně efektivní, povzbuzující k dalšímu použití) a udržitelné (pasující do zdravotního plánu vhodného pro uživatele) (48). Efektivita intervencí na internetu by měla být posílena použitím dalších prostředků komunikace s pacienty, například krátkých textových zpráv (SMS) (49). Rychlé inovativní změny v internetové komunikaci se spoluúčastí, tzv. sociální média, nabízejí možnosti modifikace zdravého chování (50). Jedinci využívající primární zdravotnickou péči, pacienti s chronickým onemocněním a mladší ročníky budou používat stránky sociálních sítí pro zdravotně orientované aktivity s větší pravděpodobností (51).

V oblasti zdravotnických intervencí jsou nové technologie (e-health) uznávány pro slibný potenciál získání zájmu pacientů (52). Seniorům se často dostává pouze fragmentované chronické péče od řady různých profesionálů (53–55). Makai et al. (55) zkoumali efektivitu intervence on-line zdravotní komunity (OHC) pro křehké nemocné seniory zacílené na usnadňování multidisciplinární komunikace. Tato studie však potvrdila obtížnost prosazení e-health intervencí u osob s geriatrickou křehkostí.

Tse et al. popisují vývoj, implementaci a hodnocení speciálního e-health programu pro seniory. Cílem tohoto 4týdenního e-health programu bylo zlepšit u seniorů samostatný přístup a využití informací týkajících se zdraví ve formě videografických fyzických cvičení na státem sponzorovaných webových stránkách. Obsah tohoto programu také zahrnoval naučit účastníky programu základní počítačové dovednosti, zjistit a prohloubit jejich zájem o získávání zdravotnických znalostí a informací na internetu. Celková zkušenost byla kladná (56).

Xie et al. zjišťoval vliv teoretické intervence týkající se e-health gramotnosti u seniorů. Intervence zahrnovala 2 týdny výuky používání stránky SeniorHealth.gov vytvořené a provozované National Institutes of Health, jež má zprostředkovat přístup ke spolehlivým zdravotním informacím. Intervence se uskutečnila ve veřejných knihovnách. Tato studie používala mimo jiné soubor instruktážních materiálů vyvinutých National Institute on Aging (NIA) „Pomáhat starším dospělým hledat zdravotní informace on-line: toolkit pro školitele“. Sada nástrojů obsahuje plány výuky (moduly) navržené pro použití nezávisle nebo v jakékoli kombinaci. Experimentálním návrhem zde byl 2 × 2 smíšený faktoriální design s výukovou metodou (skupinovou, individuální) s vnější proměnnou a dobou měření (před a po) jako vnitřní proměnnou. Na studii se podílelo celkem 146 seniorů ve věku 56–91 let. Výsledky poskytly pevné důkazy, že tento typ intervence významně zlepšil znalosti, dovednosti a efektivitu e-health gramotnosti ve srovnání před intervencí a po ní. Byla také pozitivně vnímána zapojenými seniory a vedla k pozitivním změnám v jejich vlastní zdravotní péči (57).

Cílem další podobné studie bylo zjistit vliv technologie zvané Elder Tree navržené pro seniory a jejich rodinné pečovatele. Elder Tree byl velkým dílem navržen právě samotnými seniory. Hlavním cílem tohoto prostředku komunikace a sdílení informací po síti bylo zlepšit životní úroveň seniorů (58).

ZÁVĚR

Smyslem předložené přehledové práce bylo poukázat na vybrané determinanty zdravotní gramotnosti u starších dospělých a seniorů. Řada studií deklaruje, že s úbytkem kognitivních funkcí klesá i zdravotní gramotnost. Ve zdravotní péči jsou starší dospělí a seniorská populace ohroženými skupinami, proto je nutné věnovat při zdravotní edukaci u těchto pacientů dostatek času empatické komunikaci a výběru vhodných edukačních technik, které zvýší zdravotní gramotnost u této cílové skupiny. Nižší zdravotní gramotnost je častějším prediktorem medikačních chyb, nedostatečné compliance pacienta a demotivačním prvkem ve vztahu zdravotník – pacient. Jako vhodný postup se jeví rovněž maximalizace koordinovaných strategií pro propagaci zdravotní gramotnosti a e-health gramotnosti u seniorů, což jim umožní získat stejné možnosti, jako mají mladší věkové skupiny, pro uskutečnění důležitých rozhodnutí vedoucích ke zlepšení zdraví a zdravějšímu stárnutí.

Poděkování

Tento výzkum je podpořen účelově vázanými prostředky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro rozvoj vědy a výzkumu, č. ZGO2016_001.

Adresa pro korespondenci:

doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D.

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

Zdravotně sociální fakulta JČU

U Výstaviště 26

370 05  České Budějovice

Tel.: 389 037 538

e-mail: sbartlova@zsf.jcu.cz


Zdroje

1. Nielsen-Bohlman L, Panzer AM, Kindig DA (eds). Health Literacy: A Prescription to End Confusion. National Academies Press (US), Washington (DC), 2004.

2. Sudore RL, Mehta KM, Simonsick EM et al. Limited literacy in older people and disparities in health and healthcare access. J Am Geriatr Soc 2006; 54: 770–776.

3. Cho YI, Lee SY, Arozullah AM, Crittenden KS. Effects of health literacy on health status and health service utilization among the elderly. Soc Sci Med 2008; 66: 1809–1816.

4. Howard DH, Sentell T, Gazmararian JA. Impact of health literacy on socioeconomic and racial differences in health in an elderly population. J Gen Intern Med 2006; 21: 857–861.

5. Peng J, Valpreda M, Lechelt K. Health literacy: improving communication between health care. Can Geriatr J CME 2015; 5(2): 21–30.

6. Kobayashi LC, Wardle J, Wolf MS, von Wagner C. Aging and functional health literacy: a systematic review and meta-analysis. J Gerontol B Psychol Sci Soc Sci 2016; 71: 445–457.

7. Nutbeam D. Health literacy as a public health goal: a challenge for contemporary health education and communication strategies into the 21st century. Health Promot Int 2000; 15: 259–267.

8. Roett MA, Wessel L. Help your patient "get" what you just said: a health literacy guide. J Fam Pract 2012; 61(4): 190–196.

9. Thobaben M. Health literacy and elderly home health clients. Home Health Manage Prac 2007; 19: 478–479.

10. Miller MJ, Degenholtz HB, Gazmararian JA et al. Identifying elderly at greater risk of inadequate health literacy: A predictive model for population-health decision makers. Res Soc Adm Pharm 2007; 3: 70–85.

11. Wolf MS, Gazmararian JA, Baker DW. Health literacy and health risk behaviors among older adults. Am J Prevent Med 2007; 32: 19–24.

12. Lee SY, Arozullah AM, Cho YI et al. Health literacy, social support, and health status among older adults. Educ Gerontol 2009; 35: 191–201.

13. Kim YS, Khatiwoda P, Park BH, Lee HY. Health literacy and its link to healthcare service utilization among older adults in Korea. Soc Work Public Health 2016; 31(6): 467–473.

14. Zanchetta MS, Perreault M, Kaszap M et al. Patterns in information strategies used by older men to understand and deal with prostate cancer: an application of the modélisation qualitative research design. Int J Nurs Stud 2007; 44: 961–972.

15. Matthews LA, Shine AL, Currie L et al. A nurse’s eye-view on health literacy in older adults. In: Proceedings of the 11th International Congress on Nursing Informatics. Montreal, Canada, 2012: 204.

16. Sparks L, Nussbaum J. Health literacy and cancer communication with older adults. Patient Educ Couns 2008; 71: 345–350.

17. Halbach SM, Enders A, Kowalski C et al. Health literacy and fear of cancer progression in elderly women newly diagnosed with breast cancer: a longitudinal analysis. Patient Educ Couns 2016; 99: 855–862.

18. WHO. Strategy and action plan for healthy ageing in Europe, 2012–2020. World Health Organization Regional Office for Europe, Kodaň, 2012.

19. Ishikawa H, Yano E. Patient health literacy and participation in the health-care process. Health Expect 2008; 11: 113–122.

20. Safeer RS, Keenan J. Health literacy: the gap between physicians and patients. Am Fam Physician 2005; 72(3): 463–468.

21. Mullen E. Health literacy challenges in the aging population. Nurs Forum 2013; 48(4): 248–255.

22. Carthy D, Waite KR, Curtis LM et al. What did the doctor say? Health literacy and recall of medical instructions. Med Care 2012; 50(4): 277–282.

23. Serper M, Patzer RE, Curtis LM et al. Health literacy, cognitive ability, and functional health status among older adults. Health Serv Res 2014; 49(4): 1249–1267.

24. Dolan NC, Ferreira MR, Davis T et al. Colorectal cancer screening knowledge, attitudes, and beliefs among veterans: does literacy make a difference? J Clin Oncol 2012; 22(13): 2617–2622.

25. Connie LA, Rademaker A, Bailey S et al. Literacy barriers to colorectal cancer screening in community clinics. J Health Commun 2012; 17(03): 252–264.

26. White RO, Osborn ChY, Gebretsadik T et al. Health literacy, physician trust, and diabetes-related self-care activities in Hispanics with limited resources. J Health Care Poor Underserved 2013; 24(4): 1756–1768.

27. Rothman RL, DeWalt DA, Malone et al. Influence of patient literacy on the effectiveness of a primary care-based diabetes disease management program. JAMA 2004; 292(14): 1711–1716.

28. Souza JG, Apolinario D, Magaldi R et al. Functional health literacy and glycaemic control in older adults with type 2 diabetes: a cross-sectional study. BMJ Open 2014; 4: e004180.

29. Wu JR, Holmes GM, DeWalt DA et al. Low literacy is associated with increased risk of hospitalization and death among individuals with heart failure. J Gen Intern Med 2013; 28(9): 1174–1180.

30. Robinson S, Moser D, Pelter MM et al. Assessing health literacy in heart failure patients? J Card Fail 2011; 17(11): 887–892.

31. Peterson PN, Shetterly SM, Clarke CL et al. Health literacy and outcomes among patients with heart failure. JAMA 2011; 305(16): 1695–1701.

32. Noureldin M, Plake KS, Morrow DG et al. Effect of health literacy on drug adherence in patients with heart failure. Pharmacotherapy 2012; 32(9): 819–826.

33. Lindquist LA, Go L, Fleisher J et al. Relationship of health literacy to intentional and unintentional non-adherence of hospital discharge medications. J Gen Intern Med 2011; 27(2): 173–178.

34. Nasser S, Mullan J, Bajorek B. Challenges of older patients’ knowledge about warfarin therapy. J Prim Care Community Health 2012; 3(1): 65–74.

35. Jin H, Yeonhee K, Rhie SJ. Factors affecting medication adherence in elderly people. Patient Prefer Adherence 2016; 10: 2117–2125.

36. Albrecht JS, Gruber-Baldini AL, Hirshon JM et al. Hospital discharge instructions: comprehension and compliance among older adults. J Gen Intern Med 2014; 29(11): 1491–1498.

37. Ashida S, Goodman M, Pandya C et al. Age differences in genetic knowledge, health literacy and causal beliefs for health conditions. Public Health Genomics 2011; 14(4–5): 307–316.

38. Sak G, Rothenfluh F, Schulz PJ. Assessing the predictive power of psychological empowerment and health literacy for older patients’ participation in health care: a cross-sectional population-based study. BMC Geriatr 2017; 17(1): 59.

39. HLCE. E-health and m-health applications for older people. Health Literacy Centre Europe, 2015 Nov 5. Dostupné na: http://healthliteracycentre.eu/e-health-and-m-health-applications-for-older-people

40. Parker SJ, Jessel S, Richardson JE, Reid MC. Older adults are mobile too! Identifying the barriers and facilitators to older adults’ use of mHealth for pain management. BMC Geriatr 2013; 13(1): 43.

41. Boulos MN, Wheeler S, Tavares C, Jones R. How smartphones are changing the face of mobile and participatory healthcare: an overview, with example from eCAALYX. Biomed Eng Online 2011; 10(1): 24.

42. Finkel S, Czaja SJ, Martinovich Z et al. E-care: a telecommunications technology intervention for family caregivers of dementia patients. Am J Geriatr Psychiatry 2007; 15(5): 443–448.

43. Shea S, Weinstock RS, Teresi JA et al. A randomized trial comparing telemedicine case management with usual care in older, ethnically diverse, medically underserved patients with diabetes mellitus: 5 year results of the IDEATel study. J Am Med Inform Assoc 2009; 16(4): 446–456.

44. Miller MJ, Abrams MA, Barbara M et al. Promoting health communication between the community-dwelling well-elderly and pharmacists: The Ask Me 3 program. J Am Pharm Assoc 2008; 48(6): 784–792.

45. Watkins I, Xie B. eHealth literacy interventions for older adults: a systematic review of the literature. J Med Internet Res 2014; 16(11): e225.

46. Tennant B, Stellefson M, Dodd V et al. eHealth literacy and Web 2.0 health information seeking behaviors among baby boomers and older adults. J Med Internet Res 2015; 17(3): e70.

47. Atkinson NL, Saperstein SL, Pleis J. Using the internet for health-related activities: findings from a national probability sample. J Med Internet Res 2009; 11(1): e4.

48. HLCE. Improving health through health literacy for older people. Health Literacy Centre Europe, 2015 Nov 4. Dostupné na: http://healthliteracycentre.eu/improving-health-through-health-literacy-for-older-people

49. Webb TL, Joseph J, Yardley L, Michie S. Using the internet to promote health behavior change: A systematic review and meta-analysis of the impact of theoretical basis, use of behavior change techniques, and mode of delivery on efficacy. J Med Internet Res 2010; 12(1): e4.

50. Korda H, Itani Z. Harnessing social media for health promotion and behavior change. Health Promot Pract 2013; 14(1): 15–23.

51. Thackeray R, Crookston BT, West JH. Correlates of health-related social media use among adults. J Med Internet Res 2013; 15(1): e21.

52. Barello S, Triberti S, Graffigna G et al. eHealth for patient engagement: a systematic review. Front Psychol 2016; 6: 2013.

53. Robben SH, Perry M, Huisjes M et al. Implementation of an innovative web-based conference table for community-dwelling frail older people, their informal caregivers and professionals: a process evaluation. BMC Health Serv Res 2012; 12: 251.

54. Vedel I, Akhlaghpour S, Vaghefi I et al. Health information technologies in geriatrics and gerontology: a mixed systematic review. J Am Med Inform Assoc 2013; 20(6): 1109–1119.

55. Makai P, Perry M, Robben SH et al. Evaluation of an eHealth intervention in chronic care for frail older people: why adherence is the first target. J Med Internet Res 2014; 16(6): e156.

56. Tse MMY, Choi KCY, Leung RSW. E-health for older people: the use of technology in health promotion. Cyberpsychol Behav 2008; 11(4): 475–479.

57. Xie B. Effects of an eHealth literacy intervention for older adults. J Med Internet Res 2011; 13(4): e90.

58. Gustafson DH, McTavish F, Gustafson D et al. The effect of an information and communication technology (ICT) on older adults’ quality of life: study protocol for a randomized control trial. Trials 2015; 16: 191.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienista

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Číslo 8

2017 Číslo 8

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Doporučení, indikace a dávkování LMWH
nový kurz
Autoři: Doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.

Pacient s neuropatickou bolestí v ordinaci praktického lékaře
Autoři: doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D.

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Neutropenie
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Průlomová bolest a možnosti její léčby
Autoři: MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se