KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Alergická rýma postihuje zhruba 8,5 % dětí věku 6–7 let a 14 % dospívajících ve věku 13–14 let. Monitorování symptomů je zásadní pro úpravu léčby.1 V primární péči tvoří základ farmakoterapie topické kortikosteroidy a antihistaminika, u pacientů, u nichž dominuje ucpaný nos, přinášejí rychlou úlevu topická nosní dekongestiva. Důvodem je rychlý nástup účinku a výrazné zlepšení průchodnosti nosu díky navozené vazokonstrikci. Jde o symptomatický účinek, který přetrvává několik hodin. Užívání topických nosních dekongestiv je u pacientů s alergickou rýmou opodstatněné v případě výrazné nosní obstrukce. Jejich aplikace by měla být doprovázena užíváním přípravků doporučených pro léčbu alergické rýmy a neměla by u dětí přesáhnout dobu 3–5 dnů.2
Pro posouzení tíže symptomů, jakými jsou nosní kongesce, kýchání, svědění v nose a výtok z nosu, se u dospělých používá 100mm kontinuální vizuální analogová škála (VAS). Byla prokázána silná korelace tohoto diagnostického nástroje s celkovým skóre nosních příznaků (TNSS) a významná negativní korelace s vrcholovým proudem vzduchu při nádechu (PNIF). U dětí vyplňují VAS obvykle rodiče (P-VAS). Data o korelaci P-VAS s TNSS a s PNIF u dětí s celoroční alergickou rýmou se sice mohla jevit jako sporá, v loňském roce však byla publikována studie, jež tuto souvztažnost doložila.1
Analyzováno bylo 2387 záznamů od 46 pacientů ve věku 6–18 let, z nichž bylo 48 % mladších 12 let. Výsledky ukázaly silnou korelaci mezi P-VAS a VAS, střední korelaci mezi P-VAS a TNSS a slabou negativní korelaci mezi P-VAS a PNIF a mezi nosní kongescí a PNIF (všechna p < 0,001). Tato zjištění platila u dětí i u dospívajících, u pacientů s mírnou i se střední/silnou alergickou rýmou.
Autoři studie došli k závěru, že u malých dětí je P-VAS spolehlivým nástrojem k posouzení nosních příznaků celoroční alergické rýmy. Při monitorování těchto příznaků a volbě terapie jsou tedy vhodná objektivní i subjektivní měření.
U dětí s nosní kongescí lze využít například oxymetazolin, a to nejen u alergické rýmy, ale i u akutní rinitidy, vazomotorické rinitidy, pro podporu odtoku sekretu z paranazálních dutin nebo při léčbě tubotympanálního kataru a otitis media v důsledku rinitidy.
Pro pediatrickou populaci je určen Nasivin Sensitive pro kojence 0,1 mg/ml (do 1 roku) a Nasivin Sensitive pro děti 0,25 mg/ml (ve věku 1–6 let); děti od 6 let, dospívající a dospělí užívají Nasivin Sensitive 0,5 mg/ml. Řada Nasivin Sensitive je formulována bez konzervantu benzalkonium-chloridu, což je šetrnější k nosní sliznici.
Přípravek se podává v dávce 1–2 kapky nebo 1 vstřik do každé nosní dírky 2–3× denně. Nesmí se užívat déle než 7 dní (u dětí 3–5 dní), protože při dlouhodobém podávání hrozí tachyfylaxe a rebound fenomén. Před opakovaným podáním přípravku je nutné dodržet období několika dní bez podávání. V případě chronické rinitidy se lék smí podávat pouze pod lékařským dohledem vzhledem k nebezpečí atrofie nosní sliznice. Malé děti do 6 let věku musejí být léčeny se zvláštní opatrností. Oxymetazolin je kontraindikovaný kromě případů hypersenzitivity na léčivou/pomocnou látku také u rhinitis sicca.3
(zza)
Zdroje:
1. Boonnijasin O., Kanchanapoomi K., Srisuwatchari W. et al. Correlations among visual analog scales, total nasal symptom scores, and peak nasal inspiratory flow in children with perennial allergic rhinitis. Asian Pac J Allergy Immunol 2024 Sep 22, doi: 10.12932/AP-030124-1757 [Epub ahead of print].
2. Hospodka M. Léčba alergické rýmy v ordinaci praktického lékaře. Medicína po promoci 2018; 19 (2): 175−182.
3. SPC Nasivin Sensitive. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0171031;
https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0247440;
https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0247442
Zkrácenou informaci o přípravku (ZIP) naleznete zde.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
