Ve vývoji ADHD hrají roli genetika i prostředí. Diagnostikována může být v dětství i dospělosti. Jako by sama o sobě nestačila, v dospělosti na ni často ve zvýšené míře navazují i další problémy, mnohdy zvyšující kardiovaskulární riziko. Patří k nim kouření, obezita, diabetes či změny v profilu lipidů, které zase zvyšují riziko vzniku dalších zdravotních komplikací, mimo jiné zhoršení kognitivních funkcí související s věkem a rozvoje Alzheimerovy nemoci. Postupně se tak na sebe nabalují další obtíže a nemoci systémem připomínajícím zvětšující se sněhovou kouli.
Několik studií ukázalo, že ve stárnoucím lidském mozku, konkrétně v subkortikálních i neokortikálních oblastech, se hromadí železo. Vytváření takového „skladiště“ nepřináší lidské mysli nic dobrého – obecně se pojí se sníženou kognitivní výkonností, a navíc je charakteristické hned pro několik neurodegenerativních onemocnění, včetně Huntingtonovy, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.
Zajímavé poznatky přinesla výše zmíněná nedávná studie provedená ve Švýcarsku. Účastnilo se jí 32 dospělých s ADHD (věk 35 ± 10 let, 17 žen) a 29 zdravých kontrolních subjektů odpovídajících věkem, pohlavím i vzděláním (33 ± 12 let, 21 žen). Zařazeni do ní byli v Centru pro psychiatrický výzkum Psychiatrické univerzitní nemocnice v Curychu. Všichni podstoupili vyšetření magnetickou rezonancí, standardizované psychometrické testy a hodnocení faktorů životního stylu.
Obsah železa v mozku byl u osob s ADHD větší než u kontrol, nejsilněji to bylo pozorováno v precentrální kůře v pravé hemisféře (0,0048 [± 0,0016] vs. 0,0033 [± 0,0017] ppm; p < 0,001). Kromě toho bylo „skladování“ železa v pravé precentrální kůře u osob s ADHD spojeno se zvýšenou hladinou lehkých řetězců neurofilament (NfL) v krvi (p = 0,001).
Naopak výzkumníci nezjistili významnou souvislost například mezi obsahem železa v mozku a faktory životního stylu ani mezi závažností ADHD a individuální distribucí železa v mozku.
Výsledky ukazují, že u dospělých pacientů s ADHD došlo k lokálním změnám obsahu železa v mozku. Pozorovanou spojitost mezi zvýšenou náchylností (magnetickou susceptibilitou) k tomuto jevu u precentrální kůry a zvýšenou hladinou NfL podle autorů studie naznačuje, že u ADHD souvisí lokální nadbytek železa v mozku s neuroaxonálním poškozením.
Autoři ovšem upozorňují na omezenou velikost studijního vzorku a apelují na vytvoření dalších, pokud možno longitudinálních studií, které by měly zjistit, jestli takto změněná distribuce železa v mozku u dospělých s ADHD může mít vazbu na zvýšené riziko rozvoje demence ve stáří.
(esr)
Zdroj: Berberat J., Kagerer S. M., Späni C. et al. Brain iron load and neuroaxonal vulnerability in adult attention-deficit hyperactivity disorder. Psychiatry Clin Neurosci 2025 May; 79 (5): 282–289, doi: 10.1111/pcn.13806.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
