Smích a klinická medicína: novinky a zajímavosti

Souhrn

Nabízíme přehled novějších výzkumů, které se týkají využívání smíchu v různých lékařských oborech. V závěru zmiňujeme dvě praktická doporučení.

Úvod

Úsměv, smích a s nimi související veselost působí podobně jako relaxační techniky, tj. mírní stres a negativní emoce (viz tab. 1.). Vazba mezi smíchem a veselostí je oboustranná, tj. veselost se projevuje smíchem a smích navozuje veselost. Platí to v i v případě smíchu hraného nebo předstíraného. Vzhledem k výše uvedenému je pochopitelné, že smích nachází uplatnění při mírnění, léčbě a prevenci mnoha problémů (více viz Nešpor, 2015).

Tab. 1. Některé změny při stresu, relaxaci a smíchu

Kardiologie

Hayashi a spol. (2016) zkoumali souvislost mezi denní frekvencí smíchu a výskytem srdečních onemocnění u soboru více než 20 tisíc osob. Ve vztahu k srdečním onemocněním i při zohlednění dalších ochranných a rizikových faktorů působila vyšší frekvence smíchu coby protektivní činitel. Sugawara a spol. (2010) popsali příznivý efekt smíchu navozeného sledováním komedie na vaskulární funkce.

Dětské lékařství

Organizace „Zdravotní klauni“ vznikla v roce 1986. V posledních letech se objevily výzkumy týkající se vlivu zdravotních klaunů na psychiku hospitalizovaných dětí. Felluga a spol. (2016) zjistili, že přítomnost zdravotního klauna mírnila úzkost dětí během bolestivého zákroku. Příznivý vliv návštěvy zdravotního klauna na psychiku dětí se neomezuje pouze na dobu jeho návštěvy, ale trvá podstatně déle (Ford a spol., 2014). V posledních letech se připisuje pozitivní význam dětské hře - což se smíchem souvisí. Hra je totiž mimo jiné důležitou součástí prevence dětské obezity.

Onkologie

Farifteha a spol. (2014) zjistili, že smích mírní stres u pacientů, kteří prodělávají chemoterapii pro nádorová onemocnění. Ve studii autorů Kim a spol. (2015a) u onkologických pacientů se už po jediném sezení terapie smíchem zmírnily úzkosti, deprese a stres. Kim a spol. (2015b) popsali po terapii smíchem i zlepšení nálady a vyšší sebehodnocení u nemocných prodělávající radioterapii. Kong a spol. (2014) zjistili, že terapie smíchem může být užitečná v prevenci postradiační dermatitidy.

Imunita

Ryu a spol. (2015) konstatovali u žen po porodu po terapii smíchem proti kontrolní skupině vyšší hladiny sekrečního IgA v mateřském mléce. Britský tým (D'Acquisto a spol., 2014) dokládá na základě obsáhlého přehledu literatury příznivý vliv pozitivních emoci na imunitu.

Gerontologie

S přibývajícími lety se obvykle frekvence i trvání smíchu snižují. Možná právě proto nachází terapie smíchem u pacientů vyššího věku uplatnění. Vhodnější jsou fyzicky nenáročné a klidnější druhy smíchu (Bjalkebring a spol., 2015). Hayashi a spol. (2015) konstatují na základě rozsáhlé studie provedené v běžné populaci starších lidí, že vyšší frekvence smíchu koreluje s lepším zdravotním stavem.

Quintero a spol. (2015) použili terapii smíchem s dobrými výsledky u starších lidí v pobytovém gerontologickém zařízení. Tito autoři konstatovali u zkoumaných osob zmírnění deprese a pocitu osamění. Ghodsbin a spol. (2015) zjistili v kontrolované studii u osob nad 60 let po terapii smíchem lepší všeobecné zdraví, méně somatických symptomů, nižší úzkost a lepší spánek. Low a spol. (2014) využívali k navození smíchu u obyvatel domova důchodců školené klauny. Podle jejich rozsáhlé kontrolované studie zvýšila tato intervence pocit štěstí.

Hsieh a spol. (2015) konstatovali, že po „čchi-kungu smíchu“ došlo ke zlepšení kognitivních funkcí, nálady a ke zmírnění deprese.

Relativně častou nemocí středního a vyššího věku je Parkinsonova nemoc¹. DeCaro a spol. (2016) popsali příznivý efekt jógy smíchu u osob s tímto onemocněním i u těch, kdo o ně pečují. Smích a humor také pomáhají zlepšit atmosféru zařízení pro osoby vyššího věku postižené demencí (Hafford-Letchfield, 2013).

Rodina, vztahy a komunikace

Využívání smíchu a úsměvu v této oblasti má svoji logiku vzhledem k tomu, že se emoce mezi lidmi snadno přenášejí (Ma a spol, 2016). Brito a spol. (2016) doporučují návštěvu klauna v domácnosti jako pomoc při zvládání rodinných problémů. Gray a spol. (2015) konstatují, že smích napomáhá větší otevřenosti a intimitě. Scott a spol. (2014) považují smích za způsob, jak mírnit stres a negativní emoce na interpersonální úrovni. Prakticky zajímavé může být zjištění, že ve vztahu k usměvavému chodci bývají řidiči ohleduplnější (Guéguen a spol., 2016).

Prevence

Velká prospektivní studie autorů Romundstad a spol. (2015) zjistila, že smysl pro humor snižoval úmrtnost na kardiovaskulární nemoci a infekční onemocnění u žen a úmrtnost na infekční onemocnění u mužů. Miles (2016) doporučuje terapii smíchem jako prokazatelně účinnou formu prevence pro celou populaci bez ohledu na věk. Cha a Hong (2015) zjistili, že terapie smíchem vedla u žen středního věku ke zmírnění deprese a ke zvýšení hladin serotoninu. Toda a Ichikawa (2012) doporučují na základě svého experimentu smích jako prostředek jak mírnit stres.

Oczkowski (2015) doporučuje včlenit humor do výchovy mladých lékařů mimo jiné i proto, aby se zvýšila jejich psychická odolnost a usnadnila týmová práce. V tom by jim měl pomáhat dobrý příklad starších kolegů. Podobně i Yazdani a spol. (2014) navrhují včlenit jógu smíchu do výchovy studentek ošetřovatelství.

Jóga smíchu

jejím autorem je indický lékař Dr. Kataria. Ten v roce 1995 založil „Klub smíchu“. Kluby smíchu se od té doby rozšířily do mnoha dalších zemí, např. do USA.

Setkání se koná obvykle ráno, trvá 15–20 minut a účast na něm je bezplatná. Typický průběh je následující:

• Účastníci se postaví do kruhu nebo půlkruhu, vzdálenost mezi nimi je asi 1 metr. Ten, kdo cvičení vede, stojí uprostřed. Přítomní zdvihnou ruce nad hlavu a protahují se vzhůru a zhluboka při tom dýchají.
• Pak začínají účastníci pomalu opakovat slabiky ho, ho, ha, ha. Vedoucí skupiny může udávat rytmus tleskáním. Rychlost se zvolna zvyšuje. Ruce se při tom zdvihají nad hlavu. Každá perioda smíchu trvá zhruba asi půl minuty.
• Následuje smích na signál vedoucího, po němž se účastnící smějí současně.
• Následují další druhy smíchu, které svědčí o autorově invenci.

Mezi jednotlivými krátkými epizodami smíchu účastníci praktikují hluboké dýchání a protahují šíji a ramena za pomoci cviků, které připomínají jógu. Členové klubu se zpravidla setkávají jednou týdně. V mezidobí se jim doporučuje praktikovat „rozumný život a ducha smíchu“.

Čchi-kung smíchu

Čchi-kung je systém tradičních čínských cvičení a lze ho kombinovat se smíchem. Jednu takovou sestavu popsali Chang a spol. (2013). Naše vlastní verze čchi-kungu smíchu je mnohem jednodušší. Obvykle na počátku cvičení vytřásáme tělo a při tom do rytmu opakujeme „ha, ha, ha…“ Vytřásání je v čchi-kungu běžné. Podle tradice se tak stáhne energie dolů, což mírní hněv, bažení a nadbytečné přemýšlení.

Čím jste vyzdobili čekárnu své ordinace

V čekárnách zdravotnických zařízení lze najít ledacos. Namátkou několik příkladů z praxe: metr vysoký obraz zubu, vyobrazení chirurgických přístrojů a reklama na berle. Nic z toho pacientům náladu nezlepší. To už by byla vhodnější např. banální reprodukce obrazu s květinami.

Mimoslovní komunikace a zdravotník

Pacienti jsou na mimoslovní komunikaci citliví. Výraz tváře a držení těla zdravotnického pracovníka často vnímají zřetelněji než jeho slova. Zdravotník může mimoslovně říkat, že je unavený nebo že si neví rady. Lehký, chápající úsměv na tváři zdravotníka signalizuje zdravé sebevědomí a uklidňuje nejen pacienta, ale i samotného zdravotníka.

¹ Prevalence Parkinsonovy nemoci u osob nad 60 let se odhaduje v evropské populaci na 1 %.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
www.drnespor.eu
www.youtube.com/drnespor
mužské oddělení léčby závislostí
Psychiatrická nemocnice Bohnice
18102 Praha 8

Literatura

1. Bjalkebring P, Västfjäll D, Johansson BE. Happiness and arousal: framing happiness as arousing results in lower happiness ratings for older adults. Front Psychol. 2015; 6:706.
2. Brito CM, Silveira RD, Mendonça DB, Joaquim RH. Humor and laughter in health promotion: a clown insertion experience in the family health strategy. Cien Saude Colet. 2016; 21(2):553-562.
3. D'Acquisto F, Rattazzi L, Piras G. Smile--It's in your blood! Biochem Pharmacol. 2014; 91(3):287-92.
4. DeCaro DS, Brown JL. Laughter Yoga, Adults Living With Parkinson׳s Disease, and Caregivers: A Pilot Study. Explore 2016 (In Press).
5. Farifteh S, Mohammadi-Aria A, Kiamanesh A, Mofid B. The Impact of Laughter Yoga on the Stress of Cancer Patients before Chemotherapy. Iran J Cancer Prev. 2014; 7(4):179-83.
6. Felluga M, Rabach I, Minute M4 a spol.  A quasi randomized-controlled trial to evaluate the effectiveness of clowntherapy on children's anxiety and pain levels in emergency department. Eur J Pediatr. 2016 Jan 12. (In Press).
7. Ford K, Courtney-Pratt H, Tesch L, Johnson C. More than just clowns--Clown doctor rounds and their impact for children, families and staff. J Child Health Care. 2014;18(3):286-96.
8. Ghodsbin F, Sharif Ahmadi Z, Jahanbin I, Sharif F. The effects of laughter therapy on general health of elderly people referring to jahandidegan community center in shiraz, iran, 2014: a randomized controlled trial. Int J Community Based Nurs Midwifery. 2015; 3(1):31-8.
9. Gray AW, Parkinson B, Dunbar R. Laughter's influence on the intimacy of self-disclosure. Hum Nat. 2015; 26(1):28-43.
10. Guéguen N, Eyssartier C, Meineri S. A pedestrian's smile and drivers' behavior: When a smile increases careful driving. J Safety Res. 2016 Feb;56:83-8. doi: 10.1016/j.jsr.2015.12.005. Epub 2015 Dec 22.
11. Hafford-Letchfield T. Funny things happen at the Grange: introducing comedy activities in day services to older people with dementia--innovative practice. Dementia (London). 2013; 12(6):840-52.
12. Hayashi K, Kawachi I, Ohira T a spol. Laughter and Subjective Health Among Community-Dwelling Older People in Japan: Cross-Sectional Analysis of the Japan Gerontological Evaluation Study Cohort Data. J Nerv Ment Dis. 2015;203(12):934-942.
13. Hayashi K, Kawachi I, Ohira T a spol. Laughter is the Best Medicine? A Cross-Sectional Study of Cardiovascular Disease Among Older Japanese Adults. J Epidemiol. 2016 Mar 12. [Epub ahead of print]
14. Hsieh CJ1, Chang C, Tsai G, Wu HF. Empirical study of the influence of a Laughing Qigong Program on long-term care residents. Geriatr Gerontol Int. 2015; 15(2):165-73.
15. Cha MY, Hong HS. Effect and Path Analysis of Laughter Therapy on Serotonin, Depression and Quality of Life in Middle-aged Women. J Korean Acad Nurs. 2015; 45(2):221-30.
16. Chang C, Tsai G, Hsieh CJ. Psychological, immunological and physiological effects of a Laughing Qigong Program (LQP) on adolescents. Complement Ther Med. 2013; 21(6):660-8.
17. Kim SH, Kim YH, Kim HJ.  Laughter and Stress Relief in Cancer Patients: A Pilot Study. Evid Based Complement Alternat Med. 2015a; 2015:864739.
18. Kim SH, Kook JR, Kwon M, Son MH, Ahn SD, Kim YH. The effects of laughter therapy on mood state and self-esteem in cancer patients undergoing radiation therapy: a randomized controlled trial. J Altern Complement Med. 2015b; 21(4):217-22.
19. Kong M, Shin SH, Lee E, Yun EK. The effect of laughter therapy on radiation dermatitis in patients with breast cancer: a single-blind prospective pilot study. Onco Targets Ther. 2014; 7:2053-9.
20. Low LF, Goodenough B, Fletcher a spol. The effects of humor therapy on nursing home residents measured using observational methods: the SMILE cluster randomized trial. J Am Med Dir Assoc. 2014; 15(8):564-9.
21. Ma K, Sellaro R, Lippelt DP, Hommel B. Mood migration: How enfacing a smile makes you happier. Cognition. 2016; 151:52-62.
22. Miles C, Tait E, Schure MB, Hollis M. Effect of Laughter Yoga on Psychological Well-being and Physiological Measures. Adv Mind Body Med. 2016; 30(1):12-20.
23. Nešpor K. Smích a medicína. Praktický lékař 2015; 95(4):187-189.
24. Oczkowski S. Virtuous laughter: we should teach medical learners the art of humor. Crit Care. 2015; 19(1): 222.
25. Quintero Á, Henao ME, Villamil MM, León J. Changes in depression and loneliness after laughter therapy in institutionalized elders. Biomedica. 2015; 35(1):90-100.
26. Romundstad S, Svebak S, Holen A, Holmen J.A 15-Year Follow-Up Study of Sense of Humor and Causes of Mortality: The Nord-Trøndelag Health Study. Psychosom Med.  2016; 78:345–353.
27. Ryu KH, Shin HS, Yang EY. Effects of Laughter Therapy on Immune Responses in Postpartum Women. J Altern Complement Med. 2015; 21(12):781-8.
28. Scott S, Lavan N., Chen S, McGettigan C. The social life of laughter. Trends Cogn Sci. 2014; 18(12): 618–620.
29. Sugawara J, Tarumi T, Tanaka H. Effect of mirthful laughter on vascular function. Am J Cardiol. 2010; 106(6):856-9.
30. Toda M, Ichikawa H. Effect of laughter on salivary flow rates and levels of chromogranin A in young adults and elderly people. Environ Health Prev Med. 2012; 17(6):494-9.
31. Yazdani M, Esmaeilzadeh M, Pahlavanzadeh S, Khaledi F. The effect of laughter Yoga on general health among nursing students. Iran J Nurs Midwifery Res. 2014; 19(1):36-40.