Lékaři z Univerzity v Michiganu objevili zcela nový mechanismus, který drží na uzdě agresivní buňky imunitního systému, jež by mohly napadnout vlastní buňky organismu. Tyto poznatky otevírají novou cestu ve výzkumu možností terapie autoimunitních a nádorových onemocnění a také v potlačení orgánové rejekce po transplantacích.
Lékaři z Univerzity v Michiganu objevili zcela nový mechanismus, který drží na uzdě agresivní buňky imunitního systému, jež by mohly napadnout vlastní buňky organismu. Tyto poznatky otevírají novou cestu ve výzkumu možností terapie autoimunitních a nádorových onemocnění a také v potlačení orgánové rejekce po transplantacích.
Podle výsledků studie amerických vědců, publikované v novém výtisku časopisu Nature Chemical Biology, bylo prokázáno, že regulační T-buňky, které jsou v posledních letech předmětem intenzivního výzkumu, ovlivňují cytotoxické T-lymfocyty regulací chemického prostředí mezi buňkami.
Nyní víme, že oxidoredukční rovnováha v extracelulárním prostoru je velmi důležitým faktorem regulujícím funkci imunitních buněk. Procesy redoxní rovnováhy jsou důležité zejména pro způsob, jakým buňka získává a spotřebovává energii, pro metabolismus buňky. Podle poznatků získaných v této studii mění regulační T-lymfocyty nejspíše prostředí v okolí cytotoxických T-lymfocytů, což má za následek jejich potlačení, nebo naopak proliferaci. Jde pravděpodobně o mechanismus, který se účastní vzniku Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy.
Po dalším prozkoumání tohoto procesu by se tým profesora Banerjeeho, hlavního autora studie, rád věnoval otázce, jak je možné získané znalosti aplikovat na zvířatech. Předtím než bude možné využít tyto znalosti, zasáhnout do imunitních pochodů a buďto potlačit, nebo podnítit aktivitu T-regulačních lymfocytů na zvířecích modelech onemocnění, jako jsou IBD, je ale třeba tomuto procesu důkladně porozumět.
Potlačení autoreaktivních T-lymfocytů s pomocí regulačních T-lymfocytů by mohlo nalézt uplatnění v léčbě autoimunitních procesů, stejně tak tyto buňky ovlivňují imunitní odpověď u nádorových onemocnění, v graviditě, v transplantační medicíně a u infekčních onemocnění.
(hak)
Zdroj:
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
