Analýza studie NELSON ukázala vysokou senzitivitu a specificitu screeningu karcinomu plic u vysoce rizikových osob pomocí počítačové tomografie (CT) s nízkou dávkou záření s prodlužujícími se intervaly vyšetření. Podíl intervalových karcinomů byl nízký, dosáhl pouze 1 %. Tyto výsledky by mohly pomoci zlepšit algoritmus screeningu tohoto onemocnění.
Holandsko-belgická studie NELSON hodnotí vliv screeningu karcinomu plic pomocí nízkodávkového CT provedeného v 1., 2., 4. a 6. roce na 10letou mortalitu. Zařadila 15 822 pacientů ve věku 50–75 let, kteří kouřili ≥ 15 cigaret denně déle než 25 let nebo ≥ 10 cigaret déle než 30 let a stále kouří nebo přestali kouřit před < 10 lety. Tato předem plánovaná analýza se týkala pacientů ze skupiny se screeningem, kteří podstoupili alespoň jedno CT vyšetření. Screening probíhal na základě přítomnosti a objemu suspektních uzlů, u nejasných případů se vyšetření zopakovalo. Autoři použili údaje o všech případech karcinomu plic zjištěných při prvních 3 kolech screeningu ve studii a během následujících 2 let podle národního onkologického registru.
Ze 7 915 účastníků studie Nelson přiřazených do skupiny se screeningem bylo v této analýze hodnoceno 7 155 osob. U 187 (3 %) z nich bylo při CT screeningu zachyceno 196 karcinomů plic a u dalších 34 pacientů bylo zjištěno 35 intervalových karcinomů (< 1 %). Senzitivita prvních 3 kol CT screeningu v kombinaci s následným 2letým sledováním dosáhla 84,6 %, specificita 98,6 %, pozitivní prediktivní hodnota byla 40,4 % a negativní prediktivní hodnota 99,8 %.
Retrospektivní posouzení případů intervalových karcinomů ukázalo, že ve 35 % nebyl nález na CT viditelný. V ostatních případech nebyl nález zachycen z důvodu interpretačních chyb (50 %), chybné klasifikace dle protokolu (6 %), noncompliance pacienta (6 %) a nedodržení protokolu studie (3 %). Intervalové karcinomy byly častěji diagnostikovány ve stadiu III–IV (83 % vs. 22 %) a častěji se jednalo o malobuněčné karcinomy (20 % vs. 4 %) a méně často o adenokarcinomy (26 % vs. 52 %).
Americké klinické standardy pro screening karcinomu plic publikované v prosinci 2013 doporučují každoroční screening pomocí nízkodávkové CT u osob ve věku 55 až 80 let s anamnézou kouření 30 balíčkoroků, kteří stále kouří nebo přestali kouřit před < 15 lety. Screening se přeruší, pokud osoba již 15 let nekouří nebo se objeví onemocnění, které výrazně snižuje očekávanou délku života nebo schopnost či ochotu podstoupit případnou kurativní terapii karcinomu plic. V Evropě zatím podobný populační screening karcinomu plic nebyl zaveden. Čeká se na sdružené výsledky z evropských studií ohledně mortality a nákladové efektivity.
(zza)
Zdroje:
1) Horeweg N., et al. Detection of lung cancer through low-dose CT screening (NELSON): a prespecified analysis of screening test performance and interval cancers. Lancet Oncol 2014 Oct 1. pii: S1470-2045(14)70387-0. doi: 10.1016/S1470-2045(14)70387-0. [Epub ahead of print]. 2) Ru Zhao Y., et al. NELSON lung cancer screening study. Cancer imaging 2011 Oct 3; 11 Spec No A: S79–84. doi: 10.1102/1470-7330.2011.9020.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
