Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/35
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Jak dosáhnout dlouhodobé adherence a perzistence v reálné praxi

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicínyRozhovory

S doc. Tomášem Faitem o aktuálních trendech a nových možnostech terapie chronických vulvovaginitid

9. června 2025
4 min čtení
Vulvovaginální dyskomfort patří k běžným důvodům návštěvy gynekologa. Nezřídka se jedná o chronický problém, který snižuje kvalitu života žen napříč věkovým spektrem. Léčba recidivujících vulvovaginitid přitom naráží na limity kultivací, zvyšující se rezistenci mikroorganismů i křehkou důvěru mezi lékařem a pacientkou. Jak řešit tento častý problém, jakou roli hrají antiseptické přípravky včetně novinky Cerviron a proč by se o intimitě žen po padesátce mělo mluvit častěji a beze studu, vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D., z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Reklama

    

Reklama

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

    

Jakým nejčastějším výzvám čelí gynekologové při léčbě chronických a recidivujících vulvovaginitid u žen různého věku?

Vulvovaginální dyskomfort je skutečně jedním z nejběžnějších problémů, které ženy přivádějí do gynekologické ordinace. Projevuje se nejčastěji výtokem, svěděním či pálením zevního genitálu a pochvy. V pochvě zdravé ženy se přestupem tkáňové tekutiny přes stěnu poševní neustále tvoří a opět stejnou cestou vstřebává poševní sekret. U ženy v reprodukčním věku jsou jeho přirozenou součástí mikroorganismy. Jedná se zejména o bakterie rodu Lactobacillus, jež svým metabolismem udržují v pochvě kyselé prostředí, brání přemnožení ostatních bakterií a omezují jejich adherenci ke sliznici. V malém množství jsou přítomné i další bakterie.

Pokud dojde k průniku jiných bakterií, kvasinek nebo častěji (až v 70 % případů) k přemnožení bakterií, které se v pochvě jinak vyskytují přirozeně, vzniklá nerovnováha se projeví výtokem. Tato dysmikrobie může být vhodným terénem pro rozvoj pánevního zánětu, cervicitidy nebo pooperačních komplikací, které již neohrožují ženu „pouhým“ výtokem. Až 75 % žen někdy v životě zažije epizodu poševního výtoku. Problémem výrazně ovlivňujícím kvalitu života to potom začne být v případě recidiv, které jsou mnohdy obtížně řešitelné.

Dalším problémem je subjektivní rozměr. Část žen přichází s opakovaným poševním dyskomfortem a lékař nenachází objektivní příznaky, respektive příčinu obtíží ani kultivačně (což ostatně pro vulvovaginitidy není vhodná diagnostická metoda). Léčebné postupy u recidivujících vulvovaginitid relativně často selhávají a vedou až k narušení důvěry mezi lékařem a pacientkou.

Z pohledu věkového aspektu vulvovaginitid se jejich příčiny mění. U malých děvčátek se může jednat o chybné provádění osobní hygieny, u adolescentek a žen v reprodukčním věku se s vulvovaginitidami potýkáme například při změně partnera. Poševní imunitu prokazatelně ovlivňuje hormonální antikoncepce, a tak se zejména mykotické vulvovaginitidy mohou objevit u žen po nasazení kombinovaných preparátů. U pacientek v estrogenním deficitu dochází ke snížení obranyschopnosti pochvy vůči infekcím i k rozvoji dyskomfortu s poševní atrofií.

Jaké problémy pozorujete při užívání antibiotik a antimykotik v léčbě vaginálních infekcí?

Užívání těchto látek je spojené se dvěma problémy, které jsou společné systémovému i vaginálnímu podávání. Na jedné straně je to rozvoj rezistence mikroorganismů k léčbě, na straně druhé potom zhoršení dysmikrobie. Část žen již ví, že při systémovém užívání ATB bude následovat rozvoj poševní dysmikrobie. Proto si současně s touto léčbou kupuje přípravky řešící i uvedený problém. Méně si však uvědomují, že podobně mohou působit rovněž lokální antibiotika. Místo vyřešení tak dochází k prohloubení nerovnováhy mezi mikroorganismy a zhoršení vulvovaginitidy.

V terapii chronických vulvovaginitid lze využít i zdravotnické prostředky s ochranným, hojivým a antiseptickým účinkem. Jsou podle vás vhodnou volbou pro pacientky s tímto problémem?

Obecné antiseptické prostředky a látky podporující reparaci sliznice poškozené zánětem mají četné výhody: Zaprvé nepodporují rozvoj rezistence mikroorganismů k antibiotikům. V druhé řadě nenarušují přirozenou poševní flóru tradičně spojovanou s dostatečným množstvím funkčních kmenů laktobacilů. Dle novějších výzkumů je však třeba klást důraz spíše na rovnováhu mezi bakteriálními kmeny takzvaného poševního mikrobiomu. V neposlední řadě je důležitým účinkem již zmíněná reparace sliznice. Jen zdravá sliznice umožňuje organismu udržovat správnou poševní eumikrobii. Buňky zdravé poševní sliznice jsou zdrojem glykogenu jakožto zdroje živin pro laktobacily. Reparace sliznice je také nutná pro funkční užívání pochvy v pohlavním životě.

Přípravek Cerviron obsahuje kombinaci subgallátu bismutitého, rostlinného kolagenu a bylinných extraktů. Jak hodnotíte tento koncept z hlediska klinické praxe?

Efekt Cervironu se opírá o kombinaci 3 účinných látek, jež podporují hojení (subgallát bismutitý a rostlinný kolagen) a působí antiinfekčně (hexylresorcinol), a 4 rostlinných extraktů (tymián, vodilka, měsíček a kurkuma), které jsou známé pro své antimikrobiální a antiseptické vlastnosti. Kombinace účinků jednotlivých složek vede k jejich vzájemné potenciaci za současného omezení výše zmíněných rizik užívání ATB.

Co potvrdily klinické studie s tímto přípravkem a ve kterých případech byste jej doporučil?

Díky uvedenému složení lze Cerviron použít k podpoře hojení po operacích, v prevenci rozvoje dysmikrobie při systémové antibiotické léčbě a k obnovení poševního prostředí při jednorázových i opakovaných případech poševního výtoku. Prokázán byl i účinek v terapii urogenitální atrofie. Velmi hezké výsledky vykazuje rovněž v podpůrné léčbě cervikálních lézí.

Setkáváte se ve své praxi s případy, kdy právě volba této léčby přináší překvapivě dobrý efekt?

Přípravek Cerviron je zatím na našem trhu novinkou. Nicméně již jsem měl možnost si jeho účinek ověřit u několika pacientek a potvrzuje publikované výsledky. Předpokládám, že se mi osvědčí i v podpoře hojení cervikálních lézí, kde by jeho příznivá cena mohla pomoci pacientkám, jež se dosud dostupným prostředkům vyhýbaly z důvodu vyšších nákladů.

Co je základem úspěšné prevence chronických a recidivujících vulvovaginitid?

Jistou část vulvovaginitid způsobují patogenní organismy, jako jsou pohlavně přenosné trichomonády, chlamydie, gonokoky nebo herpetické viry. Jejich projevy jsou typické a léčba jasně daná. Daleko větší část klinických případů je ovšem dána dysmikrobií –⁠ tedy pouze nerovnováhou mezi fyziologicky přítomnými bakteriálními kmeny. Nejčastější chybou je zde snaha dosáhnout kultivační nepřítomnosti jiných bakterií než rodu Lactobacillus.

Správný postup je založen na kombinaci eradikace přemnožené bakteriální či kvasinkové složky (čehož lze dosáhnout i antiseptickými prostředky), reparace trofiky sliznice poševní a s tím spojené obnovy přirozené poševní mikroflóry... Častým zdrojem neúspěchu je potom netrpělivost pacientky nebo i lékaře. Někdy je dosažení těchto zdánlivě jasných cílů poměrně velmi obtížné, a proto je vítaný každý prostředek, který nám v tom může pomoci.

U postmenopauzálních žen dochází k zásadním změnám vaginálního prostředí. Kdy je podle vašeho názoru vhodné zahájit cílenou lokální péči?

Léčba postmenopauzální atrofie může být systémová nebo lokální. U systémové terapie se vlastně jedná o současnou léčbu akutního klimakterického syndromu, jehož příznaky trvají v průměru až 7 let. Zde je základem hormonální léčba, které má jasné kontraindikace a velmi významný moment časování. Tedy je tím bezpečnější, čím blíže menopauze se s ní začne.

U lokální léčby je to jiné. Tam můžeme s léčbou začít v jakémkoliv časovém odstupu od menopauzy. U žen, které by měly obavy z lokální hormonální léčby, lze s výhodou použít přípravky obecně antiseptické, a hlavně podporující trofiku pochvy, jakými jsou například rostlinný kolagen nebo kyselina hyaluronová.

Které nejčastější mýty spojené s prevencí a léčbou ženských obtíží po padesátce byste rád uvedl na pravou míru?

Mezi mladými laiky, ale překvapivě i zdravotnickými profesionály panuje představa o tom, že ženy po padesátce přirozeně omezují svoji sexuální aktivitu. Je to chybná teze. Je však podpořená i studiemi s prokázanou velmi nízkou ochotou těchto žen o problémech v oblasti intimního života hovořit −⁠ navzdory tomu, že poševní atrofie spojená s dyspareunií, sníženou schopností lubrikace i poševním dyskomfortem postihuje většinu žen po menopauze. Jen 10 % z nich ovšem aktivně hledá řešení.

Pokud lékař toto téma otevře, potíže přizná více žen, ale i pak části z nich falešný stud brání svěřit se. Je to velká chyba. Problémy v této oblasti vedou k vyhýbání se sexuálním aktivitám, a tím k narušení partnerských vztahů. A přitom je léčba snadná a účinná.

  

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

    

Cerviron® je zdravotnický prostředek. Zkrácenou informaci o přípravku naleznete zde.

Tagy:

Gynekologie a porodnictví

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíce
Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Nedávná studie vědců z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění (DZNE) identifikovala možnou souvislost mezi zhoršenými schopnostmi prostorové orientace a zvýšeným rizikem demence spojeným s Alzheimerovou chorobou. Zásadní roli přitom hrála virtuální realita (VR).
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Práce zveřejněná v časopisu Nature Communications představuje systém, který umožňuje hlubokou mozkovou stimulaci bez chirurgického zákroku. Zařízení je podle autorů jako první schopné ovlivnit hluboké oblasti mozku přibližně 1000× menší, než mohla dosavadní konvenční ultrazvuková zařízení, a 30× menší, než zvládly předchozí systémy určené pro hlubší části mozku.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/35

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/35

5. listopadu 2026
5. listopadu 2026
Aktuální jednohubky se věnují nemocem a léčbě, které se týkají velké části populace –⁠ akné, užívání statinů či očkování proti chřipce. Přidáváme však i jednu zajímavost týkající se poznání počtu lidských chromosomů.
Z medicíny
DOTAZNÍK: Jaké jsou vaše zkušenosti s digitalizací ve zdravotnictví?

DOTAZNÍK: Jaké jsou vaše zkušenosti s digitalizací ve zdravotnictví?

3. listopadu 2026
3. listopadu 2026

Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.

Z medicíny
INFOGRAFIKA: Farmakologická obnova a udržení sinusového rytmu u pacientů s fibrilací síní

INFOGRAFIKA: Farmakologická obnova a udržení sinusového rytmu u pacientů s fibrilací síní

3. listopadu 2026
3. listopadu 2026

Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026
Z medicínyTechnologie
AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Z medicínyTechnologie
AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Přihlásit