Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Prevalence a prediktory deficitu vitaminu B12 u pacientů s DM2 dlouhodobě léčených metforminem – poznatky z čerstvé průřezové studie
    Nutriční rizika revizní bariatrické chirurgie po tubulizaci žaludku
    Mindwell v ordinaci praktického lékaře
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Nutriční rizika revizní bariatrické chirurgie po tubulizaci žaludku
    Prevalence a prediktory deficitu vitaminu B12 u pacientů s DM2 dlouhodobě léčených metforminem – poznatky z čerstvé průřezové studie
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Prof. Eva Topinková: Nevadí, že pacient užívá sedm léků. Problém je, když některé nepotřebuje
    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicínyRozhovory

Prof. Libor Grubhoffer: Pandemii zastaví jen vakcína s 80% imunoprotektivní účinností

Téma: Covid-19
16. října 2020
6 min čtení
V souvislosti se současnou pandemií COVID-19 se naděje odborné i laické veřejnosti upírají mimo jiné k vakcíně proti vyvolavateli tohoto infekčního onemocnění –⁠ koronaviru SARS-CoV-2. I v této oblasti však vyvstává řada otázek a nejasností. Některé z nich zkusíme osvětlit spolu s předním českým virologem a ředitelem Biologického centra AV ČR prof. RNDr. Liborem Grubhofferem, CSc.. Rozhovor jsme zasadili do širšího kontextu aktuálního pohledu na vakcinologii a vývoj moderních vakcín.

Pane profesore, na úvod –⁠ které výzkumy (potažmo nemoci a jejich původci) jsou v posledních letech z vakcinologického hlediska nejatraktivnější?

Reklama

To je hodně široká otázka, neboť si musíme uvědomit, že vakcíny jsou vyvíjeny proti onemocněním nejen infekčním, ale také nádorovým, případně autoimunitním. Zůstaňme proto u vakcín proti infekčním onemocněním. I ty jsou však ještě příliš širokým tématem, zužme jej tedy na infekce virového původu u člověka.

Reklama

Od objevu viru lidské imunodeficience (HIV), tedy původce onemocnění AIDS v 80. letech 20. století, se řada výzkumných pracovišť snažila uspět s vývojem vakcíny proti HIV. Dosud marně! HIV díky své schopnosti měnit svoji antigenní strukturu odolává dosud všem pokusům podobně jako chřipkové viry. V případě sezónního onemocnění chřipkou je to proto stále znovu řešeno každý rok novou přípravou očkovací látky proti očekávanému typu či typům chřipkového viru pro nadcházející sezónu.

S objevením se SARS v roce 2003 a později MERS v roce 2012 se právě tato koronavirová onemocnění stala výzvou pro výzkumné týmy zabývající se vývojem virových vakcín na některých univerzitách či v laboratořích výzkumných center farmaceutických firem. Epidemie eboly, smrtelné krvácivé horečky, sužující země rovníkové Afriky v posledních desetiletích, způsobily, že i této fatální virové nákaze je věnována značná pozornost z hlediska vývoje účinné vakcíny.

Vývoj každé vakcíny je ovšem na druhé straně mimořádně nákladná záležitost, a tak v některých případech narážíme na nezájem výrobců v důsledku nedostatečně velkého trhu nebo nenávratnosti nákladů spojených s vývojem, výrobou a distribucí očkovacích látek v chudých zemích třetího světa.

Existují už dnes nějaké prostředky, které v tomto směru situaci v zemích třetího světa usnadňují?

Problematika zdravotní péče o nemocné z chudoby je velký globální etický problém naší doby. Ukazuje se však, že se osvědčují ověřené platformy –⁠ technologická řešení, která výrazně zkracují a zlevňují vývoj nových vakcín. V dnešní době, kterou můžeme bez nadsázky označit za éru molekulárních biotechnologií, se vakcíny stávají stavebnicí, pro niž lze jednotlivé složky navrhovat již docela racionálně, nikoliv jenom empiricky.

Která technologická řešení umožňující zkrácení a zlevnění vývoje vakcín máte například na mysli? Dají se v této souvislosti vypíchnout nějaké přelomové objevy, postupy nebo nové pohledy na vakcinaci?

V současnosti rozdělujeme vakcíny podle použité platformy –⁠ technologického řešení na:

  1. virionové vakcíny inaktivované (usmrcený virus) nebo atenuované (oslabený živý virus);

  2. genetické vakcíny založené na upravené virové RNA či DNA;

  3. virové vektorové vakcíny;

  4. proteinové vakcíny (povrchové/obálkové proteiny/antigeny viru).

V poslední době se ustupuje od živých oslabených vakcín z důvodu určitých rizik spojených s biologickou bezpečností těchto očkovacích látek. Bývaly totiž zpravidla zdrojem četnějších vedlejších účinků, jejich výhodou však byla na druhé straně dlouhodobě přetrvávající imunita. Moderní metody genetického inženýrství umožňují navrhovat vakcíny nových generací; těmi jsou právě genetické vakcíny nebo vakcíny na bázi virových vektorů či rekombinantních virových proteinů –⁠ povrchových antigenů.

Jak aktuálně probíhá spolupráce mezi výzkumnou sférou a farmabyznysem?

Velké farmaceutické společnosti mají zpravidla svá výzkumná centra s potřebnými kapacitami pro translační výzkum a vývoj přibližující poznatky základního výzkumu do fáze výroby konečného produktu, v tomto případě očkovací látky. Na základním výzkumu často spolupracují s univerzitami nebo s vědeckými centry neuniverzitního typu. Příkladem je momentálně vakcína proti COVID-19 společnosti AstraZeneca vyvinutá v těsné spolupráci s virology z Oxfordské univerzity. Pro spolupracující vědeckou laboratoř je to zpravidla velmi prestižní záležitost a zdroj významné finanční podpory.

Jak se do mezinárodního výzkumu zapojují české týmy? Které české úspěchy považujete v tomto směru za obzvlášť významné?

České výzkumné týmy navazují na bohatou tradici v oblasti výzkumu infekčních onemocnění v naší zemi. Z 80. let 20. století je známá, leč pozapomenutá úspěšná epidemiologická studie profesora Vladimíra Vonky z bývalého Ústavu sér a očkovacích látek v Praze, která definitivně vyloučila pohlavně přenášený herpetický virus HSV-2 jako původce karcinomu děložního čípku, a naopak otevřela cestu k odhalení lidského papillomaviru (HPV), pravého původce tohoto závažného maligního onemocnění. Ten byl objeven Haraldem zur Hausen, který se svým týmem následně vyvinul účinnou vakcínu proti HPV a vysloužil si za to Nobelovu cenu. Celá záležitost se odehrála ještě v době železné opony, přesto oba aktéři, tedy Vladimír Vonka a Harald zur Hausen, byli ve spojení. Tento příběh je ilustrací skutečnosti, že vědci si dokázali najít cestu ke spolupráci navzdory takovým překážkám.

Ostatně v oblasti výzkumu antivirotik máme mnohem známější příklad spolupráce mezi chemikem Antonínem Holým a virologem a lékařem Erikem De Clercqem z belgické Lovaně. Po pádu železné opony se potom stalo zapojování výzkumníků z českých pracovišť do spolupráce či společných výzkumných projektů s kolegy v zahraničí zcela běžnou a nezbytnou praxí.

Vznikl v posledních letech nějaký významný vakcinologický počin přímo v naší zemi?

Obávám se, že nikoliv, alespoň pokud jde o vakcíny proti infekčním onemocněním. Slavná éra československých vakcín skončila s nepovedenou privatizací Ústavu sér a očkovacích látek v Praze po sametové revoluci a odchodem legendy československé virologie a vakcinologie –⁠ Dimitrije Slonima.

Pojďme k tomu nejaktuálnějšímu, co zajímá celý svět –⁠ a nejen odborný. Tedy k vyvíjeným covidovým vakcínám. Které z těchto projektů jsou v současnosti nejnadějnější a díky čemu?

V současné době je v klinických testech podle údajů The New York Times celkem 44 vakcín proti COVID-19. Z nich 11 je ve III. fázi klinických testů a 5 již získalo státní povolení v Rusku a Číně bez dokončení klinických testů.

Nejblíže k cílové pásce a v závěrečném dějství III. fáze testování je vakcína, kterou vyvíjí společnost AstraZeneca spolu s Oxfordskou univerzitou. Jedná se o vektorovou vakcínu využívající opičí adenovirus jako vektor k produkci rekombinantní chiméry s genem kódujícím povrchový glykoprotein S koronaviru SARS-CoV-2. Při pokročilém testování této vakcíny se sice nedávno objevila komplikace u jednoho z naočkovaných dobrovolníků v podobě nežádoucí reakce a testování bylo na čas pozastaveno, nicméně v současné době opět pokračuje, a tak její dokončení a schválení před koncem tohoto roku snad není ohroženo. Naše vláda již předplatila 3 miliony očkovacích dávek této vakcíny pro první vlnu očkování proti COVID-19.

Na paty tomuto týmu šlape genetická vakcína vyvíjená konsorciem tvořeným německou společností BioNTech, americkou společností Pfizer a čínskou společností Fosun Pharma. Ty připravily genetickou vakcínu na mRNA (informační RNA odpovídající koronavirové RNA), která u očkovaných osob stimuluje nejen specifické protilátky proti COVID-19, ale významným způsobem též buněčnou imunitu (T buňky) proti koronaviru.

Genetickou vakcínu stejného typu vyvíjí rovněž americká společnost Moderna ve spolupráci s Národními zdravotními ústavy USA (NIH). III. fáze klinických testů na 30 tisících dobrovolníků byla zahájena na konci července.

Ve III. fázi klinického testování je dále vakcína americké firmy Johnson & Johnson vyvinutá společně s izraelskými výzkumníky. Ta je podobně jako ruská vakcína Sputnik 5 založena na lidském adenoviru jakožto vektoru pro zavedení genu kódujícího koronavirový povrchový antigen S do očkovaného organismu. I ona v současné době narazila během testování na problém, když se u jednoho z dobrovolníků objevily příznaky blíže neupřesněných vedlejších účinků. Nutno ovšem podotknout, že v testovací praxi kandidátních vakcín ve III. fázi klinického testování se nejedná o nic mimořádného. Do ověřování způsobilosti očkovací látky je totiž zapojeno několik desítek tisíc dobrovolníků. Pevně doufám, že i tato komplikace se uspokojivě vysvětlí, stejně jako v případě vakcíny AstraZeneca.

Nás rovněž bude zajímat postup klinického testování proteinové vakcíny firmy Novavax, která má jeden ze svých výrobních závodů tady u nás v Bohumili u Prahy. Vakcína je založena na obálkovém glykoproteinu S z povrchu koronaviru, který je vyráběn jako rekombinantní protein v motýlích buňkách infikovaných hmyzím bakulovirem, jenž má ve svém geonomu zabudovaný gen kódující povrchový glykoprotein S koronaviru. III. fáze klinických testů by měla být dokončena nejpozději v březnu 2021.

Co napovídají interim výsledky klinických testů? Na co je třeba dávat obzvlášť pozor a jsou zde kromě slibných výsledků i nějaké varovné signály, kromě těch, které jste již zmiňoval?

Z probíhajících klinických testů u uniklých informací o nich se jeví jako slibné, že je zaznamenávána tvorba specifických protilátek včetně koronavirus neutralizujících protilátek. Rovněž je potřebným způsobem stimulována buněčná imunita (T buňky), zejména pokud se daří dopravit vakcínu do lymfatických uzlin –⁠ potom je stimulační účinek pro buněčnou imunitu řádově vyšší.

Výsledky prvních klinických testů ruské vakcíny Sputnik 5 na 76 dobrovolnících-vojácích byly publikovány v prestižním časopisu The Lancet. Autoři dokumentují vysokou protilátkou odpověď proti jejich vektorové vakcíně založené na dvou typech lidských adenovirů.

V klinických testech kandidátních vakcín jsou velmi přísně sledovány projevy vedlejších účinků, jimiž mohou být zvýšená teplota, únava, bolesti kloubů a svalů nebo neurologické problémy, které by mohly mít povahu autoimunitního onemocnění s demyelinizací nervových vláken. Posledně jmenované se objevují zcela výjimečně, přesto tyto nežádoucí vedlejší účinky nelze úplně vyloučit. Právě proto si žádná farmaceutická společnost v civilizované části světa nedovolí uvést na trh očkovací látku bez řádného klinického testování ve III fázích dvojitě slepých testů.

Myslíte, že by se ve výzkumu a vývoji mělo dále pokračovat i po úspěšném otestování a zavedení těchto látek do praxe? Má smysl hotovou vakcínu ještě nějak „vylepšovat“?

Určitě, i na očkovacích látkách bývá co vylepšovat jak z hlediska antigenních vlastností vakcíny, tak z hlediska její formulace s adjuvantními složkami pro stimulaci imunitní odpovědi očkovaného organismu. Důležitou charakteristikou vakcíny je též její stabilita, která určuje její exspirační lhůtu. Nestabilnějšími vakcínami bývají ty, které lze přechovávat a distribuovat v sušené (lyofilizované) formě a uchovávat standardně při +4 °C.

Budou mít na funkčnost vakcíny vliv například mutace viru SARS-CoV-2, případně další faktory?

Mutace viru mohou snížit účinnost vakcíny podstatným způsobem. Podobně jako antivirotika i vakcíny mohou navodit tvorbu antigenních variant (subtypů) v lidské společnosti cirkulujícího divokého viru. Mimo jiné právě z důvodu snížení pravděpodobnosti vzniku takových rezistentních variant je důležité mít na trhu více funkčních vakcín, cílících na více antigenních center viru. V případě koronaviru SARS-CoV-2 to znamená působit na více míst ve struktuře povrchového (výběžkového) antigenu S než jenom na Achillovu patu koronaviru v glykoproteinu S (část antigenu S vázající se na receptor ACE-2 buněk napadeného hostitele).

Kolik populace musí být proočkováno, aby to zásadně změnilo současnou situaci? Zmínil jste, že potřebujeme 70–80 % kolektivní imunity. Jaký podíl z toho zaujímá vakcína?

Ano to je pravda, ale abychom takového stupně dosáhli, musíme vzít v úvahu projektivní účinnost vakcíny –⁠ a v té se jednotlivé vakcíny například podle použité platformy (typu) liší. K zastavení a faktickému ukončení epidemie za pomoci vakcíny potřebujeme takovou látku, která bude mít alespoň 70 % imunoprotektivní účinnosti; vakcínou s 80% účinností lze ukončení epidemie docílit bez dalších opatření. Je-li imunoprotektivní účinnost vakcíny pouze 60 %, potom musí být populace proočkována kompletně (100%), aby bylo dosaženo kýženého cíle. Ve skutečnosti je ovšem třeba vzít v potaz i fakt, že každé procento kolektivní imunity dané přirozenou imunitní odpovědí té části populace, která prodělala onemocnění, se příznivě promítá do bilance kolektivní imunity.

Kateřina Hájková
redakce Meditorial

Populární články

Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Národní portál adiktologického screeningu (NPAS) byl představen na půdě pracoviště, které za ním stojí −⁠ na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Jak mohou pomocí jeho nabídky zdravotníci splnit svou zákonnou povinnost a co jim k tomu web nabízí?
Z medicínyTechnologie
VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025
Náhlá srdeční smrt představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí. Pro přežití pacientů je stěžejní kvalitně nastavený systém přednemocniční a časné nemocniční péče. Specializovaný tým ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitace) pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) nově dokáže pacienta se srdeční zástavou rychleji napojit na mimotělní oběh přímo na ulici. Podívejte se, jak takový zásah v praxi vypadá.
Z medicíny
Nostiriazyn – spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Nitrofurantoin patří mezi ověřené možnosti léčby akutních nekomplikovaných infekcí dolních močových cest. Krátkodobé režimy vykazují dobrou klinickou účinnost, příznivý bezpečnostní profil a nízké riziko rozvoje rezistence. Forma s řízeným uvolňováním k tomu přidává dávkování jen 2× denně a lepší gastrointestinální snášenlivost.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Jak erdostein ovlivňuje buňky infikované respiračními viry? Popsané změny v buněčné odpovědi mohou souviset s jeho antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi. Výsledky recentně publikované studie naznačují širší roli této látky v podpoře přirozené obrany organismu.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Prevalence a prediktory deficitu vitaminu B12 u pacientů s DM2 dlouhodobě léčených metforminem – poznatky z čerstvé průřezové studie

Prevalence a prediktory deficitu vitaminu B12 u pacientů s DM2 dlouhodobě léčených metforminem –⁠ poznatky z čerstvé průřezové studie

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B22. listopadu 2026
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B22. listopadu 2026
Nedostatek vitaminu B12 je u nemocných s diabetem mellitem 2. typu (DM2) dlouhodobě léčených metforminem častý. Níže prezentovaná průřezová studie proto hodnotila prevalenci tohoto deficitu u uvedené skupiny pacientů a poukázala na souvislosti s různými faktory, jež mají vliv na jeho rozvoj.
Z medicíny
Nutriční rizika revizní bariatrické chirurgie po tubulizaci žaludku

Nutriční rizika revizní bariatrické chirurgie po tubulizaci žaludku

Téma: Osteoartróza22. listopadu 2026
Téma: Osteoartróza22. listopadu 2026
Revizní bariatrické výkony po sleeve gastrektomii mohou být spojeny s dalšími nutričními riziky, zejména pokud zahrnují malabsorpční složku. Recentní systematický přehled s metaanalýzou hodnotil výskyt deficitů mikronutrientů, anémie a protein-energetické malnutrice podle typu revizního výkonu. Výsledky ukazují častý výskyt nutričních deficitů a rozdíly mezi výkony zejména u železa a zinku.
Z medicíny
Mindwell v ordinaci praktického lékaře

Mindwell v ordinaci praktického lékaře

19. listopadu 2026
19. listopadu 2026
Lidé s úzkostnými a depresivními poruchami se často nejdříve obracejí na svého praktického lékaře –⁠ a mnohdy přicházejí primárně s tělesnými potížemi. Praktik pacienta zná, pečuje o něj dlouhodobě, a může proto změny v jeho stavu zachytit včas. Jak tedy psychické obtíže v ordinaci co nejdříve rozpoznat, na čem stojí model sdílené a odstupňované péče a kdy může být vhodným prvním krokem terapeutem vedený digitální program založený na kognitivně-behaviorální terapii?
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/37

18. listopadu 2026
18. listopadu 2026
Ukazují nové listopadové „jednohubky“, co nás čeká v budoucnu? Vymýšlejí si pacienti symptomy, jen aby dostali předpis na antibiotika? Čeká nás něco nového v léčbě hypertriglyceridémie či obstrukční spánkové apnoe? A jak máme přistupovat k syndromu suchého oka?
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Princip rané péče, který je tématem letošního Světového dne diabetu připadajícího na 14. listopadu, znamená u diabetika nečekat na rozvoj izolovaných zdravotních problémů, ale vnímat pacientova rizika komplexně a zasáhnout dříve, než dojde k orgánovému poškození. Nabízíme výběr 5 článků, jež vyšly na našem webu a toto téma rozvíjejí v různých směrech diabetologické péče.
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicíny
První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Kalkulátor cílových hladin LDL-C

Téma: Biologická léčba pacientů po infarktu26. listopadu 2025
Téma: Biologická léčba pacientů po infarktu26. listopadu 2025
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

Kalkulátor cílových hladin LDL-C

Téma: Biologická léčba pacientů po infarktu26. listopadu 2025
Téma: Biologická léčba pacientů po infarktu26. listopadu 2025