Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Jak dosáhnout dlouhodobé adherence a perzistence v reálné praxi

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicínyRozhovory

Prof. Libor Grubhoffer: Nová varianta mpox je příležitostí pokročit v poznání původce varioly

21. srpna 2024
4 min čtení
Kvůli aktuálnímu výskytu nové varianty opičích neštovic (mpox) vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Je situace opravdu tak alarmující a máme se bát další pandemie, nebo můžeme své pacienty uklidnit dobrými zprávami? A v jakých případech by měli lékaři v terénu přeci jen zpozornět? Na aktuální informace k tomuto tématu i širší kontext jsme se zeptali ředitele Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc.

Reklama

   

Reklama

Můžete na úvod stručně vysvětlit, co se vlastně nyní děje ohledně mpox?

V endemické oblasti výskytu v zemích rovníkové Afriky je cirkulace viru opičích neštovic přirozeným jevem. Jedná se o původce zoonotické nákazy, vnímavými zvířecími hostiteli jsou vedle opičích primátů též hlodavci, například veverky. Původce tohoto onemocnění má svoji evoluční historii ve vazbě na opičí druhy s omezenou možností přenosu na člověka a šíření mezi lidmi.

Člověk je vnímavým hostitelem pro opičí neštovice, zatímco opičí primáti nejsou vnímaví pro virus varioly. A to přes blízkou příbuznost obou původců opičích i pravých lidských neštovic –⁠ měřeno jejich povrchovými/antigenními znaky. WHO doporučuje používat pro původce opičích neštovic označení virus mpox, dokonce stanovila jednoroční lhůtu pro vytěsnění dosud užívaného označení virus opičích neštovic. Důvodem jsou nežádoucí reakce části veřejnosti, které mají rasistický podtext.

Vzplanutí epidemie opičích neštovic v roce 2022 bylo vyvoláno genetickou linií (clade) II viru mpox, jež ovládla území států západní Afriky, zatímco linie (clade) I z endemické oblasti rozšíření v povodí řeky Konga ve střední Africe získala navrch v epidemii opičích neštovic šířící se v Africe v těchto týdnech. Rozdíl je na první pohled jasný: varianta či linie II viru mpox před 2 lety způsobovala mírnější formy onemocnění a méně úmrtí pacientů, než je tomu v případě současné linie I viru mpox.

Je zřejmé, že nakažlivost i virulence/patogenita linie I je podstatně větší. Zatím máme nedostatek spolehlivých údajů o rozdílech v genetických vlastnostech obou linií. To se jistě v blízké době podaří napravit intenzivním sekvenováním virové DNA.

Jak moc se uvedená situace týká Evropy?

Epidemiologická situace je alarmující v Africe. Není alarmující pro země civilizovaného světa včetně Evropy s kvalitní péčí o veřejné zdraví a s vypracovanými systémy epidemiologického dohledu (survaillance) a ochrany před nebezpečím emergentních virových nákaz. I v čase vrcholící pandemie COVID-19 v roce 2022 se v naší zemi dařilo držet případy výskytu opičích neštovic spolehlivě pod kontrolou. Rozhodně to pro nás není důvod k panice.

K jaké mutaci konkrétně došlo? Dá se predikovat, zda se virus stane ještě nebezpečnějším?

Virus mpox patří mezi orthopoxviry s relativně velkým DNA genomem. Poxviry jsou rozměrově obří viry blížící se velikosti bakteriím, proto není jednoduché říci, které bodové mutace odpovídají za změnu biologických vlastností patogenu, jak jsme si zvykli spekulovat například o významu mutací u mnohem menšího koronaviru SARS-CoV-2. Spekulovat v této fázi poznání o významu rozdílu ve spektru mutací mezi oběma liniemi I a II viru mpox na jejich vlastnosti z hlediska odolnosti virionů či způsobu přenosu infekce dost dobře nejde, dokud nebudeme mít více spolehlivých sekvenačních dat a jejich korelaci s biologickými vlastnostmi.

Pokud jde o frekvenci mutací, ta je u DNA virů, jakými jsou poxviry, až 10 000× nižší než u RNA virů, což jsou chřipkové viry nebo právě koronaviry. Je užitečné připomenout, že k mutacím dochází při replikaci viru v buňkách vnímavého hostitele a že k uplatnění nových mutantů je nutné mít dostatečně velkou populaci vnímavých hostitelů v konkrétním místě a čase. To je poznání, které jsme si všichni mohli uvědomit, když naší planetou procházela pandemie COVID-19.

Jaké mechanismy umožňují viru šířit se v organismu? 

Mechanismy šíření viru mpox jsou dány branami jeho vstupu. Všeobecně jsou za média přenosu nákazy považovány sperma, vaginální a amniová tekutina, mateřské mléko nebo krev, ale nemáme ještě dostatečně přesvědčivé důkazy.

Ke kterým orgánům či tkáním virus mpox inklinuje a jak se poté onemocnění typicky projevuje? Při jaké symptomatologii by tedy měl lékař v terénu zpozornět?

Lidé s mpox mají po počátečních systémových příznacích horečky, únavy, svalové bolesti a zvětšení uzlin nepřehlédnutelné postižení kůže jakož i sliznic uvnitř těla v podobě vyvíjejících se puchýřů s tekutinou obsahující infekční virové částice mpox a zasychajících krust. Ty zanechávají léze a postižení jedinci jsou považováni za infekční, dokud se jim všechny léze nezasypou krustou, strupy nespadnou a pod nimi se nevytvoří nová vrstva kůže. Zhojení lézí v očích, ústech, krku, vagině a konečníku trvá 2 až 4 týdny.

Pro stanovení diagnózy je důležité znát okolnosti stonání pacienta a jeho životní styl. Víme, že mpox se šíří zejména ve skupinách vyhledávajících rizikový sexuální styk, a to tělními tekutinami při velmi těsném fyzickém kontaktu nebo dýcháním z úst do úst. K nákaze však může dojít i přes kontaminované předměty, lůžkoviny, ručníky a další.

Jsou k dispozici specifické diagnostické testy?

Diagnostika vychází z příznaků onemocnění a epidemiologické situace. Vyloučit je třeba onemocnění s podobnou symptomatologií, například syfilis. Následuje odběr klinického materiálu pro laboratorní vyšetření pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) z kůže, puchýřů či krust intenzivním stěrem nebo v prodromální horečnaté části stěrem z nosohltanu. Specializované diagnostické laboratoře mají potřebné možnosti k takovému vyšetření.

Jaké jsou dosavadní zkušenosti s vakcínou Jynneos a kdo by měl očkování podstoupit?

WHO zatím nedoporučila plošné očkování v regionech se sporadickým výskytem mpox. Nyní je třeba soustředit pozornost na očkování obyvatel v endemických oblastech výskytu. Nová vakcína proti mpox je testována právě v postižených zemích Afriky a do konce roku by měla být schválena pro širokou aplikaci.

Vakcína Jynneos byla Ministerstvem zdravotnictví ČR schválena pro dočasné použití ve 2 dávkách, zejména jako preexpoziční ochrana pro zdravotnické pracovníky v rizikových situacích a také postexpoziční obrana při rizikových kontaktech v epidemiologicky exponovaných lokalitách.

WHO doporučuje k imunoprofylaxi i další dostupné vakcíny MVA-BN, LC16 nebo ACAM2000. Do schválení nové specifické mpox vakcíny je možné k ochraně využít vakcíny proti variole ze zásob po jejím vymýcení v roce 1980. Jejich účinnost proti mpox dosahuje 80 % a v každém případě očkování těmito vakcínami zmírňuje průběh mpox.

Máme k dispozici i nějaké účinné léky?

Dosud byla terapie omezena na symptomatickou léčbu. Před 2 lety během epidemie varianty II bylo Evropskou lékovou agenturou (EMA) schváleno pro specifickou terapii mpox antivirotikum tekovirimat, původně vyvinuté proti pravým neštovicím. Povolení bylo vydáno pro terapii mpox za výjimečných okolností. Jistě není bez zajímavostí, že profesor Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR spolu s profesorem Erikem De Clercqem vyvinuli účinné antivirotikum proti poxvirům/pravým neštovicím cidofovir.

Jaké mohou být následky mpox? Může virus přetrvávat v organismu a způsobovat chronické obtíže?

Dlouhodobé následky jsou úměrné průběhu onemocnění. V případě těžkého stonání zůstávají výrazné jizvy po lézích na kůži i funkční postižení sliznic ve vnitřním prostředí organismu vyléčeného pacienta. Poxviry zpravidla nezanechávají chronické formy onemocnění, ale naopak dlouhodobou či celoživotní imunitu přinejmenším proti shodné linii.

Co bychom ještě o této nemoci měli vědět, respektive co zajímá vás, vědce?

„Opičí neštovice“ nebo raději „virové infekční onemocnění mpox“ je novou realitou v oblasti emergentních virových nákaz, která se přirozeně stala výzvou pro virology a infekcionisty. Poněkud cynicky lze i v tomto případě říci, že všechno zlé je pro něco dobré. Vyhlášením eradikace pravých neštovic jsme totiž přirozeně uvalili embargo na výzkumnou práci na poxviru pravých neštovic. Ta byla závazná pro všechny výzkumné laboratoře na celé planetě a důsledně dodržovaná minimálně v zemích civilizovaného světa. A tak naše poznání o poxvirech začalo zaostávat. Nástup nákazy mpox dává lidstvu naději a příležitost pokročit i v poznání původce pravých neštovic, aniž bychom museli vypustit obávaného džina z lahve.

   

MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíce
Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Práce zveřejněná v časopisu Nature Communications představuje systém, který umožňuje hlubokou mozkovou stimulaci bez chirurgického zákroku. Zařízení je podle autorů jako první schopné ovlivnit hluboké oblasti mozku přibližně 1000× menší, než mohla dosavadní konvenční ultrazvuková zařízení, a 30× menší, než zvládly předchozí systémy určené pro hlubší části mozku.
Z medicíny
Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026
Čeští gastroenterologové mají už osm dekád odbornou společnost, v níž se mohou sdružovat. Co lze označit za největší pokrok v oboru za poslední roky, která témata otevřel 8. kongres českých gastroenterologů a jak se jim daří vypořádat se současnými výzvami v klinické praxi? O tom jsme mluvili s přednostou II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Iljou Tachecím, Ph.D.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicínyVideorozhovory
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026