Současné poznatky ukazují, že pravidelná fyzická aktivita v průběhu protinádorové léčby a po ní pomáhá zlepšovat zdravotní stav pacientů. Výsledky nedávno zveřejněné metaanalýzy ukazují především na prospěšnost odporového cvičení („resistance training“).
Vedlejší účinky protinádorové léčby zahrnují mimo jiné svalovou atrofii, snížení obsahu aktivní tělesné hmoty, depresivní příznaky a únavu. Snížení svalové síly a celkové zhoršení fyzické kondice působí problémy při vykonávání denních aktivit, zhoršuje kvalitu života pacientů a také zvyšuje úmrtnost. Výsledky nové metaanalýzy potvrdily, že i nenáročný, ale pravidelný odporový trénink zlepšuje kvalitu života onkologických pacientů v několika ohledech.
Do metaanalýzy byly zařazeny randomizované kontrolované studie, v rámci kterých byly porovnávány skupiny onkologicky léčených pacientů, kteří prováděli pravidelný odporový trénink, jiné druhy cvičení nebo necvičili vůbec. Sledováni byli pacienti v průběhu léčby i po prodělané protinádorové terapii. Celkem bylo do metaanalýzy zařazeno třináct publikovaných článků.
Porovnání jednotlivých skupin pacientů ukázalo, že odporový trénink má velmi výrazný vliv na svalovou sílu horních i dolních končetin (P = 0,0005, respektive P < 0,00001) a o něco menší, i když stále statisticky významný, vliv na obsah aktivní tělesné hmoty („lean body mass“) a procento tělesného tuku. Mírně pozitivní účinek odporového cvičení byl také zaznamenán jako snížení skóre únavového syndromu spojeného s protinádorovou léčbou, které bylo měřeno pomocí dotazníku FACT-F (P = 0,05).
Výsledky metaanalýzy jednoznačně ukazují na prospěšnost pravidelně prováděného odporového tréninku u onkologických pacientů během léčby i po ní. I při nízké až mírné intenzitě cvičení se u pacientů zlepšila svalová síla, snížil se obsah tělesného tuku a mírně se snížily také příznaky únavového syndromu spojeného s protinádorovou terapií.
(vek)
Zdroj: Strasser B., et al. Impact of resistance training in cancer survivors: a meta-analysis. Med Sci Sports Exc. 2013, 45 (11): 2080–90.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
