Atrofie hipokampů představuje typický morfologický znak Alzheimerovy demence. Studie, která byla v prosinci roku 2014 publikována v časopise Journal of Vascular and Interventional Neurology, se zabývala souvislostí přítomnosti kardiovaskulárních rizikových faktorů, úbytku mozkové tkáně v oblasti hipokampů a dalších struktur a progrese deficitu kognitivních funkcí.
Studie se zúčastnilo 103 jedinců trpících Alzheimerovou chorobou, z toho 65 mužů a 38 žen. Průměrný věk dobrovolníků byl 74,5 ± 0,8 roku. Všichni jedinci podstoupili v určených časových intervalech vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Sledovány byly změny v objemu následujících struktur: celého mozku, hipokampů, mozkových komor, středního temporálního laloku, fuziformní a entorhinální oblasti. Ke zhodnocení kognitivních funkcí byl použit test MMSE (Mini-Mental State Examination) a škály ADAS (Alzheimer’s disease Assessment Scale) a CDR (Clinical Dementia Rating). U všech jedinců byla zjištěna přítomnost jednotlivých kardiovaskulárních rizikových faktorů (hypertenze, hyperlipidémie, diabetes mellitus, kouření cigaret).
Studie prokázala rychlejší progresi deficitu kognitivních funkcí hodnocených testy MMSE a ADAS u osob trpících hypertenzí oproti těm, kdo hypertenzí netrpí. Podobný rozdíl byl nalezen při využití testů MMSE a CDR u jedinců s hyperlipidémií a bez ní. Žádný významný rozdíl v rychlosti progrese deficitu kognitivních funkcí nebyl nalezen u kuřáků ve srovnání s nekuřáky ani u osob s diabetem mellitem a jedinců bez tohoto onemocnění. Rovněž nebyla pozorována souvislost mezi změnami v objemu sledovaných mozkových struktur a přítomností jednotlivých kardiovaskulárních rizikových faktorů.
Výsledky studie prokázaly jednoznačný vliv určitých kardiovaskulárních rizikových faktorů na rychlost progrese deficitu kognitivních funkcí u nemocných s Alzheimerovou chorobou.
(veri)
Zdroj: Lobanova I., Qureshi A. I. The association between cardiovascular risk factors and progressive hippocampus volume loss in persons with Alzheimer’s disease. J Vasc Interv Neurol. 2014 Dec; 7 (5): 52–55.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
