Autoři studie dlouhodobě studují chemii mozku a její souvislosti s duševními nemocemi. Jeden z nich, profesor psychiatrie a behaviorálních věd Richard Maddock z UC Davis Health, tvrdí, že mnoha pacientům s úzkostnými poruchami, ke kterým patří generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha, sociální úzkostné poruchy a fobie, se stále nedostává adekvátní léčby. Důležité je proto zjistit přesnější příčiny vzniku těchto onemocnění.
Úzkostné poruchy podle tvůrců výzkumu souvisejí s tím, jak různé části mozku – například amygdala, která ovlivňuje náš pocit bezpečí či nebezpečí, a prefrontální kůra podílející se na plánování a rozhodování – reagují na stres nebo potenciální hrozby.
Svoji roli hraje nerovnováha neurotransmiterů. Například noradrenalin, jenž hraje klíčovou roli v reakci těla na stres (situaci „bojuj, nebo uteč“), je u úzkostných poruch často zvýšený. Mozek člověka bez úzkostné poruchy dokáže správně rozlišit, které potenciální hrozby jsou zvládnutelné a které nikoliv. Osobám s úzkostnými poruchami se pak zvládnutelné hrozby mohou jevit jako neřešitelné.
Vědci při svých výzkumech využívají protonovou magnetickou rezonanční spektroskopii (1H-MRS). Tato neinvazivní metoda umožňuje měřit a kvantifikovat metabolity v živé tkáni, nejčastěji v mozku. Využívají se magnetická pole a rádiové vlny, jen místo vytvoření obrazu těla přístroj poskytuje data o chemikáliích přítomných v tkáni.
Ačkoliv studie úzkostných poruch za pomoci 1H-MRS probíhají již více než 25 let, stále chybí shoda ohledně neurometabolických abnormalit u těchto stavů. Výzkumníci se proto rozhodli přezkoumat data z 25 studií. Srovnávali hladiny neurometabolitů u 370 osob s úzkostnými poruchami s 342 jedinců bez těchto obtíží.
Tato vůbec první metaanalýza studií 1H-MRS u lidí s úzkostnými poruchami identifikovala transdiagnostický vzorec snížených látek obsahujících cholin v prefrontální kůře a ve všech kortikálních oblastech u jedinců s některým typem úzkostné poruchy.
Vědci zjistili, že hladina cholinových látek u nich byla zhruba o 8 % nižší. Domnívají se, že chronický stres u osob s úzkostnými poruchami může zvyšovat neurometabolické požadavky na cholinové látky bez jejich odpovídajícího zvýšeného vychytávání v mozku, což vede ke snížení jejich koncentrace v mozkové kůře.
Jak upřesnil spoluautor studie Jason Smucny z UC Davis Health, důkazy o nízké hladině cholinových látek částech mozku, které pomáhají řídit myšlení, emoce a chování, naznačují, že doplňování cholinu v podobě úpravy stravy či suplementace by mohlo pomoci zlepšit výsledky léčby pacientů s úzkostnými poruchami. Tuto hypotézu však musí doložit další výzkum.
(hno)
Zdroje:
1. Maddock R. J., Smucny J. Transdiagnostic reduction in cortical choline-containing compounds in anxiety disorders: a 1H-magnetic resonance spectroscopy meta-analysis. Mol Psychiatry 2025 Dec; 30 (12): 6020–6032, doi: 10.1038/s41380-025-03206-7.
2. Clark G. Anxiety disorders tied to low levels of an essential nutrient in the brain. Medical Xpress, 2025 Nov 10. Dostupné na: https://medicalxpress.com/news/2025-11-anxiety-disorders-essential-nutrient-brain.html
